Polovina z 307 tisíc dobíjecích stanic pro elektroauta v zemích Evropské unie je v Nizozemsku a Německu. Nizozemsko jich má 90 tisíc a Německo 60 tisíc. Vyplývá to z aktuálních dat Evropské asociace výrobců automobilů [ACEA].
Dobíjecí stanice v Německu a Nizozemsku se nacházejí na deseti procentech území Evropské unie. Nizozemsko má víc dobíjecích stanic než 23 unijních států dohromady. Vůbec nejméně stanic pak provozuje Kypr [57]. V desítkách počítají stanice také na Maltě a v pobaltských republikách. Česko má dle zjištění ACEA 2 100 stanic. Což představuje 0,7 procenta na celkovém evropském podílu.
„Tento počet prozatím vzhledem k množství elektromobilů v tuzemsku dostačuje. Do budoucna ale je třeba dobíjecí infrastrukturu významně posílit,“ komentuje výsledky konzultant leasingové společnosti Arval Tomáš Kadeřábek.
Hustota dobíjecí sítě v Česku dle něj souvisí s ochotou firem více využívat elektrická auta. Odvolává se na průzkum Arval Mobility Observatory. Podle jeho výsledků je pro třetinu firem v Česku lepší dostupnost dobíjecí infrastruktury podmínka pro zařazení elektromobilů do vozových parků.
Počet dobíjecích stanic se v EU za pět let ztrojnásobil
Data Evropské asociace výrobců aut ukazují, že se za posledních pět let počet dobíjecích stanic téměř ztrojnásobil. Odborníci ale poukazují na propastný rozdíl v rozčlenění dobíjecích stanic mezi členskými státy. Nizozemsko jich má téměř 1 600x více než země s nejméně hustou sítí, kterou je Kypr.
„Unie čelí velké výzvě, pokud chce do roku 2030 dosáhnout snížení emisí CO2 na úroveň 55 procent oproti roku 1990. Do osmi let musí postavit až 6,8 milionu dobíjecích stanic, tedy asi 14 tisíc týdně,“ tvrdí generální ředitel českého zastoupení Arvalu Aleš Polák.
Dle jeho názoru musejí více pomoci soukromé firmy. V případě leasingových společností by pomoc dle jeho slov mohla vypadat i tak, že ty přidají k pronájmu automobilu do firem i domácností wallboxy a další dobíjecí infrastrukturu.
Dobíjecí stanice v Česku rychle přibývají. Dost jich ale není
Podle Kadeřábka tahounem v elektromobilitě mají být státní instituce a firmy. S odvoláním na zmíněný průzkum uvádí, že například české firmy plánují počet elektromobilů ve svých flotilách do tří let ztrojnásobit.
„Firmy v celé EU očekávají, že bateriové elektromobily za tři roky vytvoří čtvrtinu jejich vozového parku. V České republice jejich poměr dle našich dat dosáhne zhruba pět procent firemního fleetu,“ upozorňuje.
Náklady na provoz elektroaut zvyšuje drahá elektřina
Od začátku roku do konce května v Česku domácnosti a firmy podle asociace ACEA zaregistrovaly 1 318 elektromobilů. To představuje 1,6% podíl ze všech nově registrovaných vozů od začátku roku. Majitelé elektroaut – stejně jako majitelé aut s tradičními pohony – aktuálně řeší růst cen elektřiny.
„Pokud jste u stojanů Skupiny ČEZ dobíjeli přes konektor DC, u kterého je výkon omezen na 99 kW, pak jste jako registrovaný zákazník za 1 kWh platili osm korun, jako neregistrovaný 10 korun. Ceny se zvedly na 13 a 15 korun,“ poukázal na sociálních sítích marketér a spisovatel Jakub Horák.
Podle něj o celých 80 procent zdražily konektory HPC umožňující dobíjecí výkon vyšší než 99 kW. Namísto 10 či 12 korun zákazník nyní platí 18 a 20 korun.
„Takže plně nabitá Škoda Enyaq iV80, se kterou ujedete 400 kilometrů, vás bez registrace vyjde na 1 640 korun. Takže já jsem happy, že mám Range Rovera Vogue a ostatním posílám klíčenku s logem ČEZ,“ dodal s otázkou, zda bude v budoucnu provoz elektroaut oproti autům s tradičním pohonem skutečně levnější.
–DNA–
