Rada Evropské unie včera [12.7.] schválila přistoupení Chorvatska k zemím eurozóny. Chorvatsko přejde na euro 1. ledna 2023. Přístupový kurz Rada odsouhlasila ve výši 7,53450 kuny za jedno euro.
Aktuálně se kuna ve vztahu k české koruně obchoduje v poměru 3,25 kuny za jednu korunu. V přepočtu tak stanovený kurz kuny za euro vychází na 24,487125 Kč. Po přechodu na euro se balkánská země stane dvacátou zemí eurozóny. Vlastní měnu si v EU prozatím drží sedm zemí, včetně České republiky.
Název platidla kuna odkazuje na středověk, kdy se ve Slavonii, Přímoří a Dalmácii a později i Banovině používala k placení daní kuní kožešina. Té se říkalo kunovina nebo marturina. Podobizna kuny se od první poloviny 13. století až téměř do konce 14. století nacházela na chorvatské minci zvané banovac.
Poprvé Chorvaté kunu zavedli za druhé světové války jako platidlo svého Nezávislého chorvatského státu. Ten úzce spolupracoval s nacistickým Německem. Kurz kuny za doby NDH, který skončil s koncem války, tehdejší autority stanovily na 20 kun za jednu německou říšskou marku. Kuna se převáděla v poměru 1 jugoslávský dinár [40 kun].
ECB sleduje Chorvatsko od roku 2020
Aktuálně stanovený kurz kuny za euro se podle vyjádření Evropské centrální banky [ECB] shoduje s úrovní aktuálního centrálního kurzu kuny ve směnném kurzu mechanismu [ERM II]. ECB a Hrvatska narodna banka [HNB] přitom oznámily, že nadále budou pečlivě sledovat vývoj kurzu chorvatské kuny k euru na devizovém trhu do 1.1. 2023. Od začátku roku 2023 pak přejdou významné chorvatské finanční instituce pod přímý dohled ECB.
Chorvatsko od letošního září začne uvádět všechny ceny v kunách i v eurech. Tato praxe je v zemi, jejíž příjmy z velké části závisí na turismu, běžná již nyní. Obě měny u cen povede Chorvatsko povinně až do konce roku 2023. Oběma měnami půjde platit do půlnoci 14. ledna 2023. Následně nastoupí euro. Mince si lidé smění na eura během tří let od zavedení jednotné evropské měny. Jak to bude u bankovek, se prozatím neví.
Evropská komise [EK] na začátku letošního června uvedla, že Chorvatsko splnilo všechna kritéria [Maastrichtská kritéria] pro vstup do 3. fáze pro zavedení společné evropské měny. Ta měří zadluženost země, výši základních úrokových sazeb, sleduje cenovou stabilitu a vývoj směnného kurzu.
„Je to jasný signál, že evropská integrace pokračuje navzdory výzvám, kterým v Evropě teď čelíme,“ uvedl v této souvislosti chorvatský ministr financí Zdravko Maričov.
Bez komentáře už ponechal skutečnost, že souhlas se zavedením eura pro Chorvatsko přichází v den, kdy se euro vůbec poprvé ve své 20leté historii dostalo na stejný kurz jako dolar. Zatímco euro v posledních měsících oslabuje, dolar posiluje. Jedním z důvodů jsou i rozdílné měnové politiky ECB a americké centrální banky FED.
Kdo je v EU bez eura
Zatímco v Evropské unii většina zemí platí eurem, svoji vlastní měnu si zatím ponechává Česko, Polsko, Bulharsko, Maďarsko, Švédsko, Rumunsko a Dánsko. To si jako jediné vyjednalo trvalou výjimku z povinnosti přijmout euro. Přijetí eura je přitom jedna z podmínek pro vstup do EU. Tato povinnost neobsahuje čas, do kdy jej země musejí přijmout. Zavedení eura navíc podmiňují zmíněná maastrichtská kritéria. Konkrétně Česko je nyní překračuje mírou svých deficitů státních rozpočtu i výší základních úrokových sazeb.
„Myslím si, že tu debatu vést máme, ale nemyslím, že je to dominantní téma. Dokud nedáme do pořádku veřejné finance, tak je ta debata stejně jen akademická,“ nechal se slyšet český ministr financí Zbyněk Stanjura.
Také zdůraznil, že vláda Petra Fialy [ODS] firmám umožní od roku 2024 vést v eurech účetnictví. Mnoho tuzemských firem přitom s eurem již běžně pracuje. Vede je k tomu zejména zmírnění kurzových rizik a také levnější úvěry.
–DNA–
