Vláda maďarského konzervativního premiéra Viktora Orbána zesílí plot z ostnatého drátu na hranicích se Srbskem. Nyní čtyřmetrový plot se má zvýšit o další metr. Informovala o tom agentura APA.
Maďarsko se stavbou plotů na jižních hranicích začalo za migrační krize v roce 2015. Nový plot vláda v Budapešti nechá postavit na maďarsko-srbsko-chorvatském trojmezí v oblasti národního parku Dunaj-Dráva.
[Zdroj: Google.com]
Podle premiéra Orbána země čelí sílícímu migračnímu tlaku a lidé, kteří se do ní snaží ilegálně dostat, jsou prý stále brutálnější. V rámci maďarské policie proto vznikají zvláštní policejní oddíly určené pro nasazení na hranicích. V pátek [15.7.] začal nábor zájemců o službu u nich. Zástupce policejního šéfa Zsolt Pozsgai řekl, že do tří let by u těchto oddílů mělo práci najít 2 200 lidí.
Slovinci plot naopak demontují
Zatímco Maďarsko ochranu hranice posiluje, slovinská armáda v pátek bariéru s ostnatým drátem na hranici s Chorvatskem začala rozebírat. Nová vláda liberálně-zeleného premiéra Roberta Goloba měla demontáž plotu ve svém programovém prohlášení. Dle ní se situace od migrační krize z let 2015 a 2016, kdy přes hranici přecházelo i dvanáct tisíc lidí denně, změnila. Plot je dle ní již „neadekvátní řešení“. Nahradit ho mají jiné druhy ostrahy hranice.
Premiér Golob již dříve uvedl, že hraniční plot s ostnatým drátem je nehumánní a neslouží účelu, kvůli němuž byl postaven. Jeho vláda bude klást větší důraz na dodržování lidských práv a právního státu, jakož i na humánní přístup k těm, kteří pomoc nejvíce potřebují.
Rozebrání plotu naopak kritizuje konzervativní opozice kolem bývalého premiéra Janeze Janši, který podobně jako jeho maďarský spojenec Viktor Orbán zastává tvrdý postoj vůči migraci. Podle opozice může odstranění plotu zhoršit bezpečnostní situaci v zemi.
Slovinsko vybudovalo od roku 2015 hraniční zábrany na méně než třetině z 670 kilometrů společné hranice s Chorvatskem. V současnosti dle agentury HINA mezi oběma zeměmi stojí 135 kilometrů zábrany z dřevěných panelů a 61 kilometrů plotu z ostnatého drátu. Ten má být odstraněn jako první, a to tempem 150 až 200 metrů denně.
Poláci stavbu plotu na hranicích finišují
A ochrana hranice s pomocí plotu se řeší i v Polsku. Tam na přelomu června a července dostavěli plot na hranici s Běloruskem. Plotové zábrany polské úřady začaly budovat v reakci na snahu tisíců migrantů z krizových zemí dostat se do země. Koncem června přestal platit výjimečný stav v příhraniční oblasti, který v ní bránil novinářům a ochráncům lidských práv během migrační krizi působit. Při snaze překročit hranici dle agentury AP na místě zemřelo nejméně 20 migrantů.
Stavba plotu na 187 kilometrů dlouhém úseku hranice začala v lednu a polská pohraniční stráž ji tehdy označila za největší stavební investici ve své historii. Náklady na bariéru činí 1,5 miliardy zlotých [cca 8 mld. Kč], uvedl Polsat News. Součástí přes pět metrů vysokého oplocení je žiletkový drát. Na sloupcích jsou čidla odhalující pohyb či kamery. Plot ale má průchody pro zvířata žijící v oblasti.
Polská vláda označuje hraniční bariéru jako součást boje proti Rusku. Ochránci lidských práv v ní dle agentury AP vidí velký dvojí metr – zatímco bílí křesťanští uprchlíci z Ukrajiny [povětšinou ženy] jsou vítáni, muslimové [převážně muži] ze Sýrie a dalších krizových zemí naopak odmítáni.
„Za naší východní hranicí se odehrává krvavá válka, nejkrvavější od dob druhé světové války, a dnes už jasně vidíme, že ta válka měla svůj první akord. Prvním akordem této války byl útok běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka na polskou hranici s Běloruskem,“ uvedl podle serveru Wprost polský premiér Mateusz Morawiecki, jenž příhraniční oblast navštívil.
Skutečnost je, že poté, kdy ruská vojska v únoru napadla Ukrajinu, překročily dle polské pohraniční stráže ukrajinsko-polské hranice více než čtyři miliony lidí, kteří uprchli před boji. Řada z nich zůstala v Polsku, jiní se vydali do dalších zemí, nebo se vrátili do vlasti.
Lukašenko vozil muslimy k hranici s Polskem
Z Běloruska se od loňského roku pokoušeli dostat do Polska a sousední Litvy také tisíce migrantů z Blízkého východu. Dále ze zemí, jako je Afghánistán a afrických zemí. Bělorusko přitom předtím nebylo klíčovou migrační cestou do EU. To se změnilo poté, kdy Lukašenko začal migranty povzbuzovat, aby přicestovali do Minsku. Varšava a EU obviňují autoritářský režim v Minsku, že migranty využil jako hybridní zbraň v odplatě za sankce EU uvalené na Lukašenkův režim kvůli porušování lidských práv a potlačování opozice.
Tato migrační krize kulminovala loni na podzim. Obránci lidských práv nakládání s různými uprchlíky různým způsobem kritizují.
„Pokud svezete uprchlíka na ukrajinské hranici, jste hrdina. Pokud to uděláte na běloruské hranici, jste pašerák a mohl byste skončit na osm let ve vězení,“ uvedla šéfka polské nevládní organizace Dom Otwarty Natalia Gebertová.
Migrace přes Bělorusko se dle ní utlumila, lidé se tímto způsobem do EU ale stále pokoušejí dostat.
Nevládní organizace viní polské úřady a bezpečnostní složky například z toho, že migranty násilím zatlačují na běloruské území. Organizace Human Rights Watch uvedla, že Polsko zatlačuje migranty a žadatele o azyl zpět do Běloruska nezákonně a někdy i násilně. Ti navíc dle ní v Polsku čelí zneužívání, bití a znásilňování členy bezpečnostních složek.
Názory polské veřejnosti jsou rozporuplné
Někteří Poláci tvrdý postoj vlády podporují. Mnozí obyvatelé pohraničí během zimy a jara migrantům, kteří uvázli v tamních lesích, ale pomáhali. Ve Varšavě měla nyní například premiéru divadelní hra nazvaná Odpovědnost. Ta si mimo jiné klade otázku, jak může Polsko na jedné straně přijmout miliony Ukrajinců, zatímco odmítá pomoc tisícům dalších.
„Proč polský stát žádá, aby dítě ze syrského Halabu [Aleppo] sedělo při teplotách pod nulou v bažinách, a odepírá mu pomoc, kterou poskytuje dítěti z [ukrajinského] Mariupolu?“ Ptá se jedna z postav divadelní hry.
