Švýcarsko nabízí zdravotní pomoc přímo na území válkou zmítané Ukrajiny. Ale doma Švýcarsku v léčbě zraněných Ukrajinců brání jeho neutralita. Podobně je na tom i další neutrální země – Rakousko.
O odmítnutí žádosti Severoatlantické aliance, aby Švýcarsko přijalo do zdravotní péče zraněné občany Ukrajiny, informoval v pondělí 18. července švýcarský deník Tages-Anzeiger. Tamní diplomacie odmítnutí vysvětluje tím, že ji svazuje deklarovaná neutralita.
„Klíčovým argumentem je neutralita. Neutrální státy sice smějí pečovat o zraněné vojáky, dle striktního výkladu neutrality se však taková země musí postarat o to, aby se tito vojáci už nevrátili do válečných bojů,“ vysvětluje důvody odmítnutí švýcarská diplomacie.
Pro dodržení neutrality by dle ní v případě zajištění péče o zraněné vojáky z Ukrajiny byla nutná jejich internace. Tedy jejich zadržení na švýcarském území, aby nemohli pokračovat v bojích. Švýcarské ministerstvo zahraničí odmítlo na své území přijmout i zraněné civilisty. Podle diplomatů je totiž mohou jen těžko rozlišit od vojáků.
Švýcarská neutralita se ne všem ve Švýcarsku líbí
Neutrální postoj Švýcarska vyvolává v zemi diskuze nejen na politické úrovni, ale i u široké veřejnosti. O tom svědčí skutečnost, že na prvním jednání o přijetí ukrajinských občanů do zdravotní péče, které se účastnili zástupci jednotlivých kantonů, s touto pomocí Ukrajině souhlasili. Vláda jejich rozhodnutí ale nakonec kvůli dodržení závazku neutrality vetovala.
Vedení Švýcarska následně uvedlo, že zajistí zdravotnickou pomoc přímo ukrajinským nemocnicím. A švýcarská armáda by se dle něj měla zapojit do odminování a likvidace nevybuchlé munice na území Ukrajiny.
Podle švýcarské televizní stanice RTS by většina švýcarských nemocnic byla ochotna přijmout zraněné Ukrajince. S tím ale musí souhlasit vedení země. Ti ale poukazují na porušení závazku neutrality. Naopak kritiku k rozhodnutí vlády vyjádřili někteří zákonodárci. Podle nich by Švýcarsko mohlo přijmout alespoň civilisty, u kterých byla pravděpodobnost zapojení se do bojů nízká. Například ženy a děti.
„To by se v žádném případě nedotklo otázky suverenity. Pomohlo by to ukrajinským úřadům a snížilo by to obrovskou tíhu, které čelí země sousedící s Ukrajinou,“ uvedl například poslanec za Zelené Nicolas Walder.
Poněkud mírnější výklad neutrality zastává v rusko-ukrajinském konfliktu Rakousko. I to se zavázalo k dodržování neutrálního postoje. Tamní vláda však přislíbila přijmout zraněné Ukrajince. I když v květnovém prohlášení hovoří o zajištění zdravotní péče v nemocnicích až pro stovku ukrajinských občanů, dosud zdravotníci v rakouských nemocnicích ošetřili pouze tři zraněné Ukrajince.
Protiruské sankce ano, zraněné Ukrajince už ne
Zatímco švýcarské vedení odmítá přijmout do péče ukrajinské občany s odvoláním na striktní dodržování neutrality, v případě připojení se k Evropskou unií vyhlášeným sankcím na Rusko si starost o zachování neutrálního postoje příliš nedělá. Vedení země schválilo mimo jiné sankce proti dalším 200 jednotlivcům a subjektům, včetně dvou dcer ruského prezidenta Vladimira Putina.
„Švýcarský seznam sankcí nyní plně odráží ten, který přijala EU,“ uvedla nedávno švýcarská vláda.
Sankce proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu zahrnují mimo jiné zákaz dovozu uhlí, dřeva a chemických látek i transakcí s některými ruskými bankami. Švýcarsko již dříve uvedlo, že dosud zmrazilo majetek sankcionovaných Rusů ve výši 7,5 miliardy švýcarských franků [cca 181 miliard korun]. Unijní sankce uplatňuje i Lichtenštejnsko, které zmrazilo zhruba 260 milionů švýcarských franků spojených s Ruskem.
K neutrálním zemím Evropy patří Irsko, Rakousko, Malta a Švýcarsko. Od roku 2022, kdy podaly přihlášku k připojení k zemím Severoatlantické aliance, se k evropským zemím s neutrálním postojem již neřadí Švédsko a Finsko.
–VRN/ČTK–