Zatímco Ukrajina devalvovala svou měnu, Rusko snížilo základní úrokové sazby. Obě země přistoupily k opatřením kvůli podpoře svých ekonomik, jež se potýkají s dopady války a vysokou inflací.
Ukrajina minulý týden [21.7.] devalvovala měnu o 25 procent. Učinila tak kvůli ochraně svých devizových rezerv. Centrální banka stanovila kurz ukrajinské hřivny vůči dolaru na 36,5686 hřivny. Dosavadní kurz činil 29,25 hřivny. Na tuto úroveň banka kurz stanovila hned po začátku války [24.2.] a držela jej až doteď. Od aktuálního oslabení si slibuje vyšší zisky v cizí měně z exportu a silnější pozici pro zvládání inflace.
„Tento krok zlepší konkurenceschopnost ukrajinských výrobců. Sblíží směnné podmínky různým skupinám firem a domácností, a také podpoří odolnost ekonomiky ve válečném období,“ uvedla centrální banka Ukrajiny.
Podle jejích zástupců opatření přispěje ke stabilizaci ukrajinské ekonomiky a přizpůsobí se aktuálnímu posílení dolaru vůči ostatním světovým měnám. Guvernér ukrajinské centrální banky Kyrylo Ševčenko uvedl, že nový směnný kurz bude kotvou hospodářství a učiní jej odolnějším v nejisté době.
„Pevný směnný kurz centrální bance umožní zachovat si kontrolu nad vývojem inflace a podporovat nepřetržité fungování finančního systému,“ upřesnil.
Ukrajina zamezila obchodování s hřivnou a zavedla přísné omezení pohybu kapitálu hned po únorové invazi ruských vojsk. Snažila se tím vládě pomoci s dovozem nejdůležitějšího zboží a zároveň brzdila inflační spirálu, která se po zahájení války začala roztáčet. Míra inflace v červnu vystoupila na 21,5 procenta, to je maximum za více než šest let.
Inflaci zvládáme, zní z Ruska
O den později překvapila i ruská centrální banka, když navzdory rostoucí inflaci snížila základní úrokové sazby o 1,5 procentního bodu na osm procent. Snížení základních úrokových sazeb analytici sice předpokládali, nikoli ale v takové výši. Odhadovali, že banka sníží základní úrokovou sazbu o půl procenta.
„Současná tempa růstu spotřebitelských cen zůstávají nízká. To přispívá k dalšímu zpomalování meziroční inflace,“ uvedla ruská centrální banka.
V polovině července dle zástupců banky meziroční míra inflace činila 15,5 procenta. Centrální banka zároveň snížila odhad letošní celoroční inflace na 12 až 15 procent z dříve předpokládaných 14 až 17 procent.
„Pokles podnikatelské aktivity je pomalejší, než jsme očekávali v červnu. Vnější prostředí ale zůstává pro ruskou ekonomiku obtížné a nadále ekonomickou aktivitu výrazně omezuje,“ upřesnila.
Ruská inflace činí 17,5 %. Rubl ale je na předválečné hodnotě
Základní úroková sazba je teď v Rusku na nižší úrovni než před zahájením invaze ruských vojsk na Ukrajinu, kdy činila 9,5 procenta. Krátce po zahájení invaze centrální banka základní sazbu více než zdvojnásobila, to na 20 procent, aby podpořila kurz rublu a omezila inflační tlaky. Od té doby základní úrok několikrát snížila.
Ukrajina doufá v příliv deviz a čerpá další úvěry
Avšak zpátky na Ukrajinu. Tamější centrální banka očekává, že devalvace měny bude mít na inflaci jen omezený vliv. Slibuje si zvýšení deviz od vývozců a omezení „spekulativního chování účastníků trhu“.
Ukrajina současně požádala věřitele o dvouletý odklad splátek úroků ze zahraničních dluhopisů. Snaží se tak využít své tenčící se finanční zdroje na to, aby mohla odrážet útok ruských vojsk. Na konci roku 2020 měla Ukrajina vůči zahraničí dluh 130 miliard dolarů [cca 3,1 bil. Kč]. Uvedla to Světová banka.
Ukrajina vyčlenila zahraniční dluhopisy v objemu téměř 20 miliard USD [cca 481,5 Kč] denominované v eurech a dolarech splatných od roku 2022 do roku 2030, na které by se podle jejích představ mělo vztahovat moratorium. Zároveň čerpá úvěry od Evropské investiční banky a dalších mezinárodních institucí.
Ukrajinu podporujeme přímo, říká viceprezidentka EIB Pavlova
Světová banka očekává, že ukrajinská ekonomika letos zaznamená propad o 35 až 45 procent. Kyjev uvádí, že náklady na válku v kombinaci s poklesem daňových příjmů zanechávají ve veřejných financích deficit kolem pěti miliard USD [cca 123,5 mld. Kč] měsíčně. To je zhruba 2,5 procenta hrubého domácího produktu [HDP] v období před ruskou invazí. Ekonomové se domnívají, že letošní schodek rozpočtu se tak vyšplhá na 25 procent HDP, zatímco před invazí se odhady pohybovaly kolem 3,5 procenta HDP.
–ČTK/RED–
