Podle dat evropské asociace výrobců minerálních hnojiv Fertilizers Europe vyprodukuje Evropa zhruba sedm procent světové výroby hnojiv. Jejich hlavními dodavateli do Evropy jsou Rusko a Bělorusko.
Obě země kvůli sankcím Evropské unie ale zastavily vývoz hnojiv do unijních zemí. Což se obratem projevilo na cenách. A nejen to. Cena výroby hnojiv se odvíjí od ceny plynu. A i ta významně vzrostla.
„Dominantní nákladovou položku při výrobě hnojiv v EU dosud tvořil zemní plyn. Výrobci hovoří o tom, že se na variabilních nákladech minerálních hnojiv podílí zemní plyn z 80 až 90 procent. Jeho burzovní cena v EU se však ke konci července obchodovala na šestinásobné úrovni proti první polovině roku 2021,“ upozorňuje analytik České spořitelny [ČS] Radek Novák.
Vývoj ceny zemního plynu Dutch TTF v EU k 22.7. 2022 [v EUR/MWh]
[Zdroj: Barchart.com]
Zdůrazňuje, že Evropa je na ruském plynu závislá ze 40 procent. Přičemž jeho jedinou alternativou jsou nyní jen dražší dodávky LNG, norský plyn nebo výroba biometanu.
„Výroba hnojiv v EU tak bude minimálně ze střednědobého hlediska i z tohoto důvodu nákladnější,“ upřesňuje.
To za situace, kdy Evropa produkuje necelých 17 milionů tun hnojiv [7 % celosvětové produkce]. A z toho se na globální výrobě dusíkatých hnojiv podílí osmi procenty, fosforových třemi procenty a draselných šesti procenty.
Evropa je na dovozu hnojiv závislá
Podle kolegy Radka Nováka analytika Tomáše Kozelského je Evropa na dovozu dusíkatého hnojiva závislá z 30 procent. V případě potaše [K2O] a fosfátů [P2O3] je tato závislost více než dvoutřetinová.
„Hlavními dovozci tohoto hnojiva do EU jsou Rusko a Bělorusko, které v návaznosti na evropské sankce zastavily dovoz do EU,“ upozorňuje Kozelský.
Největší evropští partneři v obchodu s hnojivy v roce 2020 [v mil. tun]
[Pozn.: Export – vývoz země do EU / Import – dovoz země z EU / Zdroj: Fertilizers]
Spotřeba hnojiv v EU je podle něj v posledních desetiletích poměrně stabilní. K žádnému výraznému poklesu nedošlo. A to přesto, že strategie EU Farm to Fork usiluje o snížení používání průmyslového hnojiva v EU do roku 2030 alespoň o 20 procent.
„Hnojiva se v EU vyrábí ve 26 hlavních produkčních lokalitách, přičemž hlavními výrobci jsou členové asociace Fertilizers Europe,“ říká Kozelský.
Členové asociace Fertilizers Europe
[Zdroj: Fertilizers Europe]
Největší tuzemskou výrobu hnojiv provozuje Lovochemie z holdingu Agrofert. Dále je vyrábí Synthesia, která rovněž spadá do holdingu Agrofertu, a Spolana, která je součástí polského PKN Orlen.
„Výroba močoviny v PKN Orlen, někdejší Chemopetrol, byla v ČR před několika lety ukončena, výrobci dusíkatého hnojiva ji musejí dovážet,“ dodává.
Spotřeba v Česku a výhled na cenu
Spotřeba statkových hnojiv v Česku od roku 2007 klesala, do roku 2021 se proti roku 2007 snížila o 15 procent. Podle obou analytiků to souviselo mimo jiné s poklesem stavu hospodářských zvířat, především prasat. Naopak využívání organického hnojiva i závislosti na výstavbě biopalivových stanic roste.
„Podle dat ČSÚ vydali čeští zemědělci v roce 2021 na hnojiva a další prostředky zlepšující půdu osm miliard korun. To je o desetinu více než v roce 2020. Důvod byl především nárůst cen hnojiv, protože výdaje měřené ve stálých cenách, ukazující na nakoupené objemy, klesly v roce 2021 meziročně o 14 procent,“ upozorňuje Novák.
Ceny vstupů do zemědělství v % [stejné období předchozího roku]
[Zdroj: Ministerstvo zemědělství ČR]
Podle něj globální ceny hnojiv, jak je sleduje Světová banka, vykazovaly před rokem 2020 stabilitu. K velkým nárůstům začalo docházet začátkem roku 2021. Svůj podíl na tom měl jak nedostatek některých dusíkatých látek, tak problémy s dodávkami a cenou plynu.
„Válečný konflikt na Ukrajině situaci ještě zhoršil a rychlý růst cen hnojiv pokračoval. Ve druhém čtvrtletí roku 2022 se cena například fosforečnanu amonného [DAP] či fosforitu nacházela na trojnásobné úrovni proti 2. čtvrtletí roku 2020,“ říká.
Upozorňuje, že nižší nabídka hnojiv z Ruska a Běloruska v kombinaci s vyššími cenami zemního plynu aktuálně ovlivňují, a ještě ovlivní cenu hnojiv v EU. Ta se podle něj bude minimálně ve střednědobém horizontu udržovat na výrazně vyšších úrovních, než tomu bylo v předchozích letech.
„A to do doby, než ceny zemního plynu opět výrazněji klesnou, anebo se výrobcům hnojiv v EU podaří nahradit zemní plyn jinými zelenými zdroji a technologiemi,“ říká Radek Novák.
–DNA–
[…] https://www.fintag.cz/2022/08/02/ceny-hnojiv-prudce-stouply-na-to-ze-zlevni-to-nevypada/ […]