Vysoké školy zvažují kvůli drahým energiím možnost přejít v nadcházející zimě na výuku na dálku. Jejich náklady na energie se podle současného vývoje cen v příštím roce zvednou proti loňsku z 1,5 miliardy korun na cca osm miliard.
Informaci potvrdil předseda Rady vysokých škol [RVŠ] Milan Pospíšil. Podle něj vysoké školy nebudou schopny bez pomoci státu rostoucí ceny za energie zaplatit. Předseda České konference rektorů [ČKR] Martin Bareš proto jedná se zástupci vlády o možnostech pomoci.
„Rok 2023 bude kritický, protože valná většina vysokých škol má nasmlouvané energie do konce roku 2022, ale zaplatit energie za rok 2023 při současném vývoji cen je mimo možnosti vysokých škol bez toho, aby jim stát pomohl,“ uvedl Pospíšil.
Kolik peněz navíc by školám pomohlo, neupřesnil. Bude podle něj záležet i na dalším vývoji cen. Jasno by mělo být do konce září, míní.
„Pan Bareš je v jednání se zástupci vlády, jestli by stát mohl na příští rok poskytnout třeba nějakou speciální dotaci na nárůsty energií na vysokých školách,“ upřesnil.
To, že univerzity kvůli drahým energiím zvažují různá opatření včetně posunutí semestru do teplejších měsíců, již potvrdil i ministr školství Vladimír Balaš [STAN].
Vysoké školy: Online výuka již v zimě
RVŠ a ČKR podle Pospíšila zároveň připravují krizové scénáře pro případnou úpravu zimního semestru.
„Vážně se zvažuje, že by se upravil konec zimního semestru a v zimě se třeba přešlo na on-line výuku s tím, že by se pak prezenční výuka doháněla v létě, takže by nekončil semestr na začátku června, ale končil by třeba až v červenci,“ řekl.
Tímto opatřením by vysoké školy podle jeho odhadu za energie ušetřily možná až deset procent nákladů. Náklady na energie na vysokých školách činily podle Pospíšila v letech 2019 až 2021 každoročně kolem 1,5 miliardy korun.
„Letos jsou zhruba o miliardu vyšší. V roce 2023 se předpokládaly náklady ve vývoji cen z dubna a května 3,5 miliardy korun, na přelomu července a srpna se odhad podle aktuálních cen zvýšil na sedm miliard a nyní dosahuje už osm miliard,“ popsal další vývoj.
Více než 100% nárůst výdajů za energie
Například Masarykova univerzita [MU], kterou vede Bareš, zaplatila loni za elektřinu asi 81,5 milionu korun. Za letošek odhad vychází na částku 201 milionů.
„Predikce na rok 2023 hovoří dokonce o 543 milionech korun,“ uvedl mluvčí školy Radim Sajbot s tím, že za plyn podle něj univerzita loni uhradila devět milionů korun.
Letos to bude už asi 35 milionů a příští rok může náklad činit 89 milionů. Vedení školy proto uvažuje o různých možnostech energetických úspor. Zahrnují mimo jiné doporučení k práci z domova. Patří k nim i vypínání monitorů a dalších přístrojů při odchodu z místností.
„Samozřejmě, pokud by bylo úplně nejhůř, jsme v mnoha aspektech s velkou pravděpodobností schopni přejít do on-line režimu fungování univerzity,“ řekl.
Připomněl, že zkušenosti s výukou na dálku získaly školy už dříve kvůli epidemii covidu. Zdůraznil, že nový akademický rok ale začne na MU 12. září standardně.
Peníze od MŠMT nestačí na energie, ale ani lidi
Na vzdělávání na vysokých školách jde letos z rozpočtu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR [MŠMT] zhruba 28,6 miliardy korun. Bareš už v červnu uvedl, že rektoři požadují pro příští rok přidání kolem pěti miliard. Vzhledem k dalšímu růstu cen od té doby by ale nyní podle Pospíšila měla být potřebná částka kolem devíti miliard. Vysoké školy přitom podle něj počítají s tím, že část nákladů na zdražování zaplatí ze svých rezerv.
Pospíšil upozornil, že školy trápí i nedostatečné platy zaměstnanců. Odborní asistenti mají podle něj v současnosti příjmy nižší než učitelé na druhém stupni základních škol. Docenti jsou pod průměrem výdělků vysokoškoláků v nepodnikatelské sféře. Na desetiprocentní růst tarifů by podle něj bylo potřeba kolem 1,5 miliardy korun. Propouštět zaměstnance univerzity nechtějí. Očekávají v nadcházejících letech růst počtu studentů v důsledku příchodu silnějších ročníků mladých lidí.
