Z Ostravy odchází stále více lidí. Potvrzují to aktuální data Českého statistického úřadu [ČSÚ] o změnách počtu obyvatel v českých městech a obcích. Ostrava podle šetření loni přišla o vůbec nejvíce obyvatel ze všech českých měst.
Nejlidnatějším městem Česka byla ke konci roku 2021 Praha, ve které žije 1,28 milionu obyvatel.
„Praha je městem s nejvyšším celkovým přírůstkem obyvatel, jen v roce 2021 v ní přibylo 15 993 osob,“ uvádí Jan Bílík z oddělení demografické statistiky ČSÚ.
Naopak k nejvyššímu úbytku podle něj loni došlo v Ostravě, která přišla o 2 474 obyvatel. Navíc jde o dlouhodobý trend. To pro FinTag.cz potvrdila vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ Terezie Štyglerová.
„My dělíme města z hlediska počtu obyvatel na zisková a ztrátová. Ostrava, ale i celý Moravskoslezský kraj patří ke ztrátovým regionům. Souvisí to s pracovním trhem, bytovou politikou a dalšími faktory,“ vysvětluje.
Demografické problémy v Ostravě potvrzují i tamější obchodníci. Jedním z nich je původem chorvatský provozovatel rychlého občerstvení v centru Ostravy. Ve městě podniká necelých deset let.
„Než jsem do Ostravy přišel, podíval jsem se na internet, a vidím město má skoro 300 tisíc lidí. Tak si říkám, pohoda, tam to bude žít. Když budu poctivě pracovat, v pohodě se uživím, to jsem se ale spletl. V Ostravě i jejím centru je mrtvo i o víkendech,“ říká pro FinTag.cz mladý prodejce.
Obdobné problémy ale řeší i další velká česká města. Například Olomouc loni podle dat ČSÚ ztratila status stotisícové metropole. Oproti stavu z roku 2020 jí chybělo 504 obyvatel, aby překonala hranici sto tisíc obyvatel.
Ostrava netáhne. Praha, Brno nebo Plzeň už ano
Nejvíce obyvatel, po nejlidnatější Praze, loni registrovalo Brno [379 tisíc]. Dále pak Ostrava [280 tisíc] a Plzeň [169 tisíc]. Více než stotisícová populace žije ještě v Liberci [103 tisíc].
„Brno podle posledních údajů patří posledních šest let k ziskovým městům z hlediska obyvatel. Před šesti roky tomu tak ale nebylo,“ přibližuje vývoj v Brně Terezie Štyglerová.
Její kolega Jan Bílík ji doplňuje: „Pokud bychom však přepočítali celkový přírůstek na počet obyvatel, pak největší vzestup loni zaznamenalo město Přebuz. Zde šest nových obyvatel znamenalo v relativním vyjádření nárůst populace o téměř osm procent.“
Potvrzuje, že k nejvyššímu celkovému úbytku obyvatel došlo v roce 2021 ve zmíněné Ostravě. Ve vztahu k velikosti populace ji však překonalo město Janské Lázně [−3,6 %] s absolutním úbytkem 24 osob.
„Ty pohyby ´z města, nebo do města´ jsou oboustranné. Skutečností je, že mnoho lidí odchází bydlet do jeho okolí. Na druhou stranu z menších obcí lidé směřují zase do měst. A do Prahy se pak stahují lidé z celé republiky,“ vysvětluje pro FinTag.cz Štyglerová.
Za příklad klasického ziskové města udává Plzeň. I když se v ní každý rok narodí méně lidí, než zemře, počet obyvatel stále stoupá. Navyšují ho nově příchozí. A podle statistik jsou velká města jako Plzeň, Praha nebo Brno atraktivní i pro cizince.
Která města jsou nejmenší a co na to uprchlíci
Podle dat ČSÚ o počtu obyvatel patřila k 31. prosinci 2021 mezi naše nejmenší města Přebuz [okres Sokolov, 77 obyvatel]. Za ní následovala Loučná pod Klínovcem [okres Chomutov, 135 obyvatel] a Boží Dar [okres Karlovy Vary, 227 obyvatel]. Méně než 1 000 obyvatel mělo v Česku celkem 33 měst.
„Na konci loňského roku mělo Česko 608 měst, tj. obcí s působností městského úřadu nebo magistrátu. Nejkratší dobu se mezi ně řadí Štěpánov, který získal tento statut v roce 2020,“ dodává Jiří Bílík.
Statistici dále připouštějí, že s počty obyvatel v českých městech a obcí zamíchají i uprchlíci z Ukrajiny. ČSÚ se k jejich evidenci prozatím teprve chystá. To proto, že udělení azylu dočasné ochrany ještě neznamená, že v Česku uprchlík z Ukrajiny zůstane.
„Nyní uprchlíky řešíme hlavně metodicky. To znamená, jak je budeme zahrnovat do obyvatelstva, které v Česku skutečně žije. Víme, že mnoho z uprchlíků odešlo do jiných zemí. Takže to je věc dalšího šetření,“ vysvětluje Terezie Štyglerová pro server FinTag.cz.
Důležité podle ní bude i to, jestli začnou uprchlíci v Česku pracovat nebo jejich děti chodit do školy. ČSÚ v šetřeních vyjde i z jejich adresy. Přičemž podle statistiků se jich dnes nejvíce nachází tam, kde jsou volné ubytovací kapacity.
–DNA–
