Ministr průmyslu Jozef Síkela [za STAN] schválil žádosti Energetického a průmyslového holdingu Daniela Křetínského a skupiny Sev.en Energy Pavla Tykače o půjčky na zálohy pro obchodování na energetické burze.
Schválení půjček ministr průmyslu a obchodu potvrdil v neděli [4.9.] v pořadu České televize Otázky Václava Moravce [OVM]. Výši půjčky neuvedl. Na oplátku za poskytnuté půjčky Síkela s firmami projedná, jak zdraží teplo pro příští sezonu, případně nákupy energií pro veřejný sektor. Ministerstvo financí v minulých týdnech obdobné půjčky schválilo pro polostátní skupinu ČEZ. Té půjčí zhruba tři miliardy eur [cca 74 mld. Kč].
„Již v minulosti jsme tento druh půjčky poskytli skupině ČEZ. A abychom nikoho nediskriminovali, budeme muset stejně postupovat u dalších firem,“ potvrdil poskytnutí půjček soukromým firmám na sociálních sítích ministr Síkela.
Půjčky výrobci elektřiny žádají kvůli zálohám, které kvůli vysokým cenám energií dosahují astronomických částek. Jen k 31.3. měl ČEZ z titulu maržových vkladů na burzách a u obchodních protistran vázáno celkem 57 miliard korun. A v prvních dnech března přesahovala hodnota těchto vkladů dokonce 100 miliard korun.
Půjčky stát dává, aby zajistil stabilitu dodávek
Podle Síkely půjčky výrobcům elektřiny posílí stabilitu tuzemského energetického trhu. Podle něj i ti největší obchodníci na světě v tuto chvíli nemají dostatek likvidity, aby mohli prodávat elektřinu bez komplikací. Nedostatek peněž na zálohy podle jeho slov vede k tomu, že producenti elektřiny nenabízejí elektřinu k prodeji. Jsou to totiž právě zálohy, které garantují její prodej.
„Řešení této situace je v zájmu všech odběratelů, tedy domácností a firem. Proto jsme se rozhodli, že kvůli rozhýbání trhu obchodníkům a výrobcům nutné peníze krátkodobě půjčíme,“ upřesnil v OVM ministr Síkela s tím, že v této věci hodlá jednat s EU o celoevropských garancích.
Poskytnutí půjček hodnotí kladně i energetický expert a poradce investiční skupiny J&T Michal Šnobr. Podle něj půjčky na zálohy i pomohou v rozmrznutí trhu s energiemi.
„Právě potřeba vysokých kolaterálů na energie na energetických burzách nechala burzy zamrznout. Ty ztratily likviditu a ceny rostly na čistě spekulativní úrovně,“ uvedl.
Podle něj jde o logický krok. Stát už dříve pomohl ČEZ a podobně podle něj postupují i některé okolní státy. Šnobr vyjádřil přesvědčení, že snad již ke konci letoška skončí období, kdy rozdíl mezi cenou, za kterou výrobci už dříve levně prodali většinu své očekávané produkce elektřiny, a tím, jak vysoko následně letos vyrostly ceny této elektřiny na trhu, byl a je rekordní.
Vláda při energetické krizi zaspala, tvrdí Šnobr
Michal Šnobr se vyjádřil i k plánu ministra Síkely na vznik státního obchodníka s energiemi. Ten by měl zajišťovat energie pro veřejný sektor již v příštím roce. Síkela představí varianty vzniku takového obchodníka vládě ve středu a ta vybere nejvhodnější řešení. Ministr, jak uvedl, preferuje vznik agentury, která by mohla pověřit zkušené obchodníky na trhu.
„Vláda při řešení energetické krize zaspala,“ řekl Šnobr s tím, že vytvoření státního obchodníka energií bylo na stole již dříve.
Zároveň vidí jako lepší řešení získání plné kontroly státu v dosud polostátním ČEZu.
„Jinak státní obchodník [jen] přenese na svá bedra zátěž vysokých tržních energií a prodat ji určeným skupinám zákazníkům levněji,“ upřesnil.
Šnobr: Je pod úroveň sledovat energetickou politiku státu i ČEZ
Státní obchodník s energiemi by podle Síkely měl být připraven v nejbližší době, aby mohl zajišťovat energie pro veřejné instituce už na příští rok. V řádů dnů, maximálně týdnů chce proto dokončit administrativní proces pro jeho vznik. Zdůraznil, že nutná bude rovněž změna energetického zákona.
Jím preferovaná agentura by nejspíš vznikla pod jiným ministerstvem, protože resort průmyslu a obchodu už má pod správou společnost ČEPS. A ta je zodpovědná za distribuční soustavu a byla by tak ve střetu zájmu s obchodníkem. Další variantou kromě agentury by mohla být samostatná společnost. Což ministr označil za komplikované kvůli nutnosti vytvoření nové organizační struktury firmy.
–ČTK/DNA–
Tak a je to tu! Ty půjčené peníze nejsou jen nějaká čísla. Ty musí stát buď vybrat na daních (z našich kapes), nebo si je půjčit na finančních trzích. A u půjčky vzniknou úroky, které také nejsou jen čísla, ale z těch úroku žijí finanční trhy. Takže třeba tuto půjčku naší vládě poskytne například penzijní fond amerických pracujících. Penzijní fondy totiž dost nakupují dluhopisy vlád. A naše vláda tyto peníze poskytne jako půjčku soukromému subjektu, aby na rozdíl od minulosti, byl vůbec schopen (to by jeden nevěřil) energii dodat. No a v ceně energie, kterou následně český důchodce odebere a který možná včera v Praze bědoval, jsou tyto úroky započítané a tím vlastně tento přispěje na násobně vyšší životní úroveň důchodci americkému. Jestli vám to přijde postavené na hlavu, tak věřte, že tomu tak není. Stojí to pevně nohami na zemi. Vítejte totiž v předsíni Green dealu. A Ukrajinu do toho moc netahejte. Ta jen přispěla k tomu, že mu strhla škrabošku. Škrabošku zeleného ráje na zemi. Nebo snad pastvin zelených, kde nebudu mít nedostatku?