„Vláda postupuje strašně neprofesionálně,“ uvedl včera [20.9.] ve věci aktuální debaty o zavedení daně z neočekávaných příjmů na polostátní ČEZ viceprezident Hospodářské komory ČR a poradce ministra průmyslu a obchodu Tomáš Prouza.
Byla to jedna z mála výjimek, kdy souhlasil s účastníky video debaty společnosti XTB na téma energetické krize. Jí se Prouza účastnil spolu s ekonomem Trinity Bank Lukášem Kovandou, investorem Jaroslavem Šurou a hlavním analytikem XTB Jiřím Tylečkem.
Jiří Tyleček v debatě mimo jiné upozornil na dramatický propad cen akcií polostátního ČEZu ve chvíli, kdy vláda oznámila záměr uvalit na energetické firmy, rafinérie a banky daň z neočekávaných příjmů.
„Kdyby tady nebyla ta debata, tak akcie jsou dnes ještě výš. Těmito diskuzemi ale přišli lidé, investoři, kterých není málo, o peníze. I já jsem se snažil zajistit proti problémům investicí do ČEZu, ale pak přišla vláda s diskuzemi o windfall tax a zaplakal jsem nad výdělkem,“ uvedl Tyleček s otázkou, zda je toto spravedlnost.
Akcie ČEZ ukazují dva propady – oznámení windfall tax a potvrzení daně vládou
[Zdroj: xStation 5]
Obdobně se vyjádřil investor Jaroslav Šura: „ČEZ přišel na tržní kapitalizaci o 150 miliard korun jenom kvůli tomu, že se tady žvaní o windfall tax. Prostě, kdyby do toho ten stát nezasahoval, udělal by vůbec nejlíp.“
A dodal: „Pokud potřebuje peníze do státního rozpočtu, který je děravý jako cedník, stejné peníze jako z windfall tax si může vzít z dividendy ČEZu. […] Chápu, že když stát má mimořádné výdaje, hledá mimořádné příjmy, ale to se dělá tak, že udělá restrukturalizaci příjmů státního rozpočtu. Třeba začne už konečně s důchodovou reformou.“
Kriticky se na adresu vlády vyjádřil i Lukáš Kovanda. Ten jako hlavní ekonom komerční banky navíc odmítl, že by banky měly mimořádně vysoké příjmy. Zkritizoval i ovlivňování ceny ČEZu vládou.
„Postup, který vláda uplatňuje, je nešťastný. Pokud vláda taková opatření zvažuje, tak to má prodiskutovat a pak s tím přijít. Pro investory je lepší už ta špatná jistota než dohady, kdy nikdo neví, co bude. Poškozuje to investiční prostředí, a i ty drobné akcionáře. Pokud už vláda k takovému opatření přistoupí, měla by zlepšit komunikaci,“ vyjádřil se Kovanda.
Překvapivě s jeho slovy souhlasil Tomáš Prouza, který jinak po celou dobu debaty vládu, jejímuž ministrovi Jozefovi Síkelovi [za STAN] radí, spíše hájil: „Ano, takové cenotvorné debaty se nedělají tímto způsobem. Je to strašně neprofesionální,“ uvedl Prouza.
Kdo je mistr headlinů?
Naopak střet nastal mezi debatujícími – zejména mezi Lukášem Kovandou a Tomášem Prouzou – při rozboru vládního zastropování cen energií v Česku. Kovanda upozornil, že vláda odjížděla na jednání Rady ministrů pro energetiku 9. září do Bruselu jako předsednická země Rady EU s docela jiným plánem, než se kterým se nakonec z jednání vrátila. Přičemž to ani nedokázala, jak uvedl, náležitě vysvětlit.
„Česká vláda jela do Bruselu s tím, že se bude snažit odpojit ceny plynu od cen elektřiny. Některé země to už mají, třeba Španělsko a Portugalsko. Říkají tomu Iberská výjimka. A funguje to velice dobře. Uvedené země mají o 60 až 70 procent nižší cenu oproti Česku. A to prosazoval i ministr Síkela,“ uvedl Kovanda.
„Jenže pak přišla Evropská komise s vlastním návrhem s podporou Německa a Francie. Ten ponechal ceny elektřiny, kde jsou. A až ze zisku inframarginálních výrobců si státy vezmou na kompenzace drahých energií. Tento plán se dnes zdá ze strany Evropské komise jako přednostní a jistý. A to vláda nikdy nevysvětlila, proč do Bruselu jela s vlastním návrhem na něco úplně jiného, aby se vrátila s docela jinými řešeními,“ upřesnil.
Tomáš Prouza, poradce ministra průmyslu a obchodu a viceprezident Hospodářské komory ČR, jeho slovům oponoval. Řekl, že Evropa naopak přijala mnohá z opatřeních, která vymyslela česká vláda a mnohá z těch, která navrhuje česká vláda, ještě přijme.
„Já vím, že Lukáš je mistr headlinů a pak to po něm opakují poslanci ANO… Ale ta vláda, která do Bruselu jela 9. září, tam jela s jasným cílem. A česká vláda chtěla mnoho věcí, které Evropa schválila. České předsednictví našlo většinu pro to, co Komise předložila. Ano, i zastropování ceny plynu chtěla česká vláda, ale tam na to byla velká diskuze mezi zeměmi. Avšak i toto Komise předloží za nějakou dobu. Není to tak jednoduché, jak to Lukáš prezentuje,“ uvedl.
Kovanda argumentoval, že nejde o headliny, vše je dohledatelné. Pro úplnost dodejme, že zastropování cen plynu a jejich stažení z cenotvorby elektřiny není ničím novým. Již letos v březnu to navrhoval řecký premiér Kyriakos Mitsotakisr.
Na jak dlouho vláda zastropovala ceny energií se neví
K dalším bodům debaty XTB patřil způsob, jakým vláda zastropovala ceny energií. Obecně pak to, jak Česko zvládne letošní a příští zimu. Jiří Tyleček upozornil, že se stále řeší jenom ceny energií. Riziko podle něj ale spočívá i v tom, aby jich byl dostatek.
Opatrně pak vyjádřil základní pochybnost: „U toho plynu, ať to počítám, jak to počítám, tak mi to nevychází. Dobře, v zásobnících máme jednu třetinu roční spotřeby, další třetinu snad získáme z LNG terminálů, ale co ten zbytek?“
„To, jak dopadne letošní zima, bude záležet na tom, jestli se budeme chovat rozumně, nebudeme plýtvat, nebo se budeme chovat jako idioti s tím, že zásoby máme, takže šetřit nebudeme,“ nabídl řešení Tomáš Prouza s tím, že k úsporám domácnosti i firmy přivedou vysoké ceny.
S tím souhlasil Lukáš Kovanda, který ale dodal, že vláda docela rezignovala při zastropování cen energií na motivaci domácností a firem k úsporám. Zmínil strategii Rakouska, kde zvýhodněnou cenu získá jen ten odběratel, který meziročně uspoří alespoň 20 procent energie.
„Jinak to má za plnou palbu,“ vysvětlil.
Podle něj jsou nejisté také náklady na zastropování cen energií. Vláda je odhaduje na 130 miliard korun, podle něj ale půjdou spíše k 200 miliardám. A mohou být i podstatně vyšší.
„Mně vadí ta plošnost… Tady je problém v tom, že nikdo neví, jak dlouho ty zastropované ceny budou. A kdo bude ten politik, který řekne, že zastropování skončí. To bude znamenat, že skokově narostou lidem účty za energie. Což pro toho politika bude sebevražda,“ uvedl Kovanda.
Za FinTag.cz dodejme, že odpověď na otázku, kdy vláda zřejmě ukončí zastropování cen energií, již částečně padla.
„Tuto zimu vláda aktuální potíže může ještě vyřešit plošnou podporou domácností a firem, v delším horizontu, od příštího léta, už to ale bude finančně neúnosné,“ řekl v nedávném podcastu FinTag.cz poradce premiéra Petra Fialy [ODS] Daniel Münich.
Podle Lukáše Kovandy vládě nesedí ani očekávané příjmy, z nichž chce zastropované ceny energií zaplatit. Uvedl, že vládě v jejím vlastním odhadu příjmů z daně z neočekávaných příjmů a spolu s dividendou z ČEZu už teď chybí několik desítek miliard korun. A možná i více, protože ceny energií se podle jeho slov vyvíjejí nevyzpytatelně.
„Takže my, jak už to tady u nás chodí, něco zavádíme, ale nemáme vůbec promyšleno, co bude zítra a pozítří. Opět nemáme připravenou žádnou exit strategii,“ uvedl Kovanda s odkazem, že tu proto hrozí riziko vyšší daních nebo vyššího státního dluhu nebo snížení kvality služeb, které stát svým občanům poskytuje.
Ruský plyn do Česká stále proudí
Účastníci debaty XTB se dále shodli v tom, že Česko „má štěstí“, že do něj stále proudí ruský plyn přes Ukrajinu. Potíž ale může nastat už příští zimu, pokud Rusko zastaví jeho dodávky. Byť je podle nich zemního plynu obecně dostatek, potíž je, jak ho k nám dostat.
„Příští zima se tak může ukázat jako mnohem větší problém než ta letošní,“ řekl Kovanda.
Podle něj není v zájmu Ruska do Evropy surovinu nedovážet. A to proto, že i když sankce aktuálně dopadají hlavně na Evropu, poškozují i Rusko. I když hlavně v dlouhodobějším horizontu, jak dodal. Což nepřímo potvrdil Jaroslav Šura, byť byl k sankcím kritičtější.
„Přiznám se, že v únoru jsem byl dost militantní a byl bych velice tvrdý k Rusku. Použil bych i všechny nástroje, které se nabízely. Ale domnívám se, že zrovna v té energetice nemusely být tak tvrdé. Totiž vidíme, kam to vede. Gazprom má mnohem větší zisky plynu, než před válkou, což mne nepřijde příliš efektivní,“ řekl.
Kovanda v této souvislosti uvedl, že na vině je zčásti rétorika politiků. Ti, když sankce zaváděli, hovořili o tom, že Rusko za pár týdnů „padne“ a spolu s ním i ruský rubl.
„To, že ty sankce nefungují hned, je dáno tím, že Evropa je závislá na ruských energiích. A to byla fatální chyba EU a Německa… Pokud si budujete závislost na Rusku patnáct let, tak nemůžete čekat, že se jí za rok zbavíte,“ vysvětlil.
Tomáš Prouza souhlasil. Podle něj ale není namístě „hejtovat“ Němce, protože ti podle jeho názoru nyní dělají všechno pro to, aby svou chybu rychle napravili.
„Sankce proti Rusku nakonec zafungují. Viděli jsme to třeba na tom, jak Rusové ukradli letadla západních společností, když Západ uvalil sankce. Chvíli s nimi létali, ale už teď nemají náhradní díly,“ vysvětlil.
Vláda má mluvit jasnou řečí. Ne vše svalovat na válku
S výjimkou Tomáše Prouzy se účastníci debaty XTB shodli, že přijetí daně z neočekávaných příjmů patří spíše k těm horším nápadům. Podle Jaroslava Šury dvakrát tak horším, když si ty samé peníze, které státu tato daň přinese, může stát vzít na zisku polostátního ČEZu.
„Ta windfall tax je vůbec otevření Pandořiny skříňky. Totiž, to klidně po této vládě může přijít nějaká vláda populistů, která si jen ukáže prstem a zdaní toho, kdo ji napadne. A řekne, vždyť ta vláda před námi to také udělala,“ uvedl.
V této souvislosti docela odmítá argument současné vlády o nutnosti kvůli válce na Ukrajině zdanit daní z neočekávaných zisků banky.
„Ať rovnou vláda řekne, že banky mají dost peněz a jsou bohaté. A tak jim pojďme ty jejich peníze prostě sebrat. Tomu rozumím, ale ať to vláda nesvaluje na válku,“ uvedl.
Upozornil, že rentabilita bank naopak klesá. Za příklad uvedl Komerční banku [KB], jejíž rentabilita se podle něj pohybuje kolem jednoho procenta. Což je vzhledem k její bilanční sumě podle něj až směšné. Pro úplnost dodejme, že stejně jako se na burzách obchoduje ČEZ, jehož akcie utrpěly vládními plány na uvalení mimořádné daně, obchodují se na burzách i akcie KB a dalších bank, kterých se mimořádné zdanění vlády nejspíš dotkne.
Daniel Tácha
Když si přečtete pozorně článek a zamyslíte se, kdo má vlastně pravdu, když se vládě vytýká to, či ono, uvědomíte si, že se jedná o nádherný příklad výsledku, když politici dlouhodobě strkají prsty do hospodářství a tím do trhu. Prostě si něco usmyslí a je jedno, zda je to fašizmus, nebo komunismus, či dnes zelený terorismus. Vždy za nezájmu obyvatel, to dopadne stejně a dalo by se to přirovnat k lyžařskému závodu, třeba mezi brankami na lavinovém svahu. Před tím než začne, však všichni varují. Neorganizujte ho tam, je to nebezpečné. Ale závod je i tak zahájen. No a první lyžař vyjede a poměrně brzy uřízne lavinu. Všimne si toho, neboť její jazyky nalevo a napravo od něj ho už předhánějí. Tak to s děsem v očích a se smrtí na jazyku pustí šusem dolů. A rozhodčí dole hodnotí. No tu branku vynechal, tady zase jeho jízda nemá styl, rozhodně první cenu a finanční ohodnocení nedostane. Měl by jet podle pravidel. On to ví také, že touto jízdou končí jeho sportovní kariéra, ale strach mu nedovolí zpomalit a řešit styl jízdy. Nejhorší na tom je, že se jen obtížně dostává do povědomí obyvatel, že lyžař vlastně lavinu neutrhl a že ať v tomto závodě udělá kdokoliv cokoliv, je to vždy špatně. Protože už o žádný lyžařský závod nejde. Je to závod o život a tam je jen jedno pravidlo. Přežít. Za každou cenu. A ta cena je vždy vysoká. Zkažený závod, v lepším případě jen zraněný lyžař, znechucení diváci a vracení vstupného.