Ústav zemědělské ekonomiky a informací [ÚZEI] zpochybnil studii společnosti KMPG. Ta analyzovala nastavení zemědělských dotací v letošním roce až do roku 2027. Studii si nechala zpracovat Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR.
Studie KMPG je podle ředitele ÚZEI Štěpána Kaly zkreslená a její část zabývající se zemědělskými komoditami je podle něj zavádějící. Uvedl to ve vyjádření pro Asociaci soukromého zemědělství ČR, která sdružuje malé farmáře.
Podle studie nastavení zemědělských dotací na období mezi lety 2023 až 2027 negativně ovlivní přibližně 2 000 velkých podniků, které hospodaří na 63 procentech půdy a chovají více než tři čtvrtiny hospodářských zvířat v Česku.
Co vadí ÚZEI na analýze zemědělských dotací
Studie analyzovala nastavení strategického plánu Společné zemědělské politiky EU a nastavení redistributivní platby, kterou zemědělci dostávají na prvních 150 hektarů půdy. Vláda už letos v lednu rozhodla, že v příštím období to bude 23 procent z celkové částky určené na přímé platby, které dostávají zemědělci na plochu obdělávané půdy. Původně plánovala deset procent. Změna způsobí, že více peněz dostanou malí farmáři.
V dopise, který ředitel ÚZEI adresoval předsedovi Asociace soukromého zemědělství Jaroslavu Šebkovi, uvedl, že studie výrazně potlačila ucelený pohled na problematiku dotací. Podle něj její výsledky mohou negativně ovlivnit postoj veřejnosti ke změnám v zemědělské politice, což mohl být i její účel.
Zvoní nám hrana, tvrdí velcí zemědělci. Nesmysl, říkají ti malí
Připomněl, že dlouhodobým cílem Společné zemědělské politiky EU je podpora malých a středních podniků na úkor těch větších. Ty podle něj zvýhodňuje jejich ekonomická síla. Doplnil, že mezi zeměmi EU má české zemědělství mimořádnou takzvaně duální strukturu. 20 procent největších podniků využívá až 90 % podpor z Pilíře 1, kdy jde o přímé platby na hektar. Do jednoho procenta podniků s výměrou obhospodařovaných ploch nad 2 000 hektarů směřuje více než čtvrtina těchto podpor. A tato argumentace podle něj ve studii chybí.
Spojování výše podpory je tak podle Kaly vytržené z kontextu. Zabývá se hlavně dopady změn v redistributivní platbě. Do srovnání by se měly zahrnout všechny kategorie podpor. Což je běžnou praxí v analýzách dopadů zemědělské politiky. Tu ÚZEI zpracovává pro přípravu dotační politiky a také vychází z dat mezinárodní sítě FADN.
„Pak by bylo zřejmé, že uplatnění 23 procentní redistribuce by při nezměněných výrobních strukturách a efektivnosti mohlo snižovat celkovou ekonomiku podniků nad 1 000 hektarů o zhruba čtyři až šest procent,“ dodal.
Jako zavádějící Kala označil hlavně část studie zabývající se dopady změn dotací na jednotlivé komodity. Ta podle něj veřejnosti sděluje, že zemědělství je mimořádně závislé na podporách.
„Téměř se vnucuje, že ve studii dochází z hlediska informační etiky nikoliv k využití, ale ke zneužití údajů ÚZEI,“ dodal.
Názory se nerozcházejí na studii, ale na podstatu věci
Prezident Agrární komory ČR [AG ČR] Jan Doležal uvedl, že studie pracovala s veřejně dostupnými daty. Prezident Agrární komory ke kritice studie uvedl, že KPMG pracovala s veřejně dostupnými daty sítě FADN. Doplnil, že z ní vyplývá, že změny v dotacích ovlivní podniky patřící mezi významné producenty potravin. A také, že bez dotačních podpor je produkce pšenice, brambor, jablek a mléka nerentabilní.
„To značí, že v případě pokračování trendu snižování či úplné redukce podpor pro střední a větší podniky lze očekávat další útlum zemědělské produkce. Případně lze očekávat její zdražení. A to v okamžiku, kdy si maloobchod uchová současnou obchodní přirážku. Přičemž tržní cena bude odpovídat rentabilitě bez dotačních podpor,“ uvedl.
AG ČR studii a nastavení dotací dlouhodobě kritizuje. Naopak Asociace soukromého zemědělství dlouhodobě kritizuje to, že v Česku velká část dotací směřovala právě k největším podnikům. Obecně celý spor běží o to, zda si vyšší dotace zaslouží malí zemědělci nebo velcí. Politika EU a politika současné vlády straní malým zemědělcům, potíž ale je, že v Česku stojí zemědělství na těch velkých.
–ČTK/RED–
