Vláda plánuje spolu s energetickými, těžařskými a petrolejářskými firmami daní z takzvaných neočekávaných příjmů zatížit i některé z tuzemských bank. Z toho, co jim vezme, zčásti zaplatí plošnou pomoc s drahými energiemi lidem a firmám.
Daň z neočekávaných příjmů, takzvaná windfall tax, se má podle stávajícího návrhu Ministerstva financí ČR [MF ČR] od příštího roku vztahovat po dobu tří let pouze na šestici největších tuzemských bank. Ostatní banky ji platit nebudou.
Kritici daně mimo jiné upozorňují na to, že mimořádné zdanění jen některých subjektů na bankovním trhu poškodí férovou hospodářskou soutěž. To pro FinTag.cz ale odmítl mluvčí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže [ÚOHS] Martin Švanda.
„Podle dosavadních informací se nezdá, že by v důsledku opatření vznikala rizika pro konkurenci mezi bankami. Současně je stanoveno objektivní kritérium, podle kterého se určuje, na které banky windfall tax dopadne,“ uvedl Švanda.
Zároveň ale dodal, že ani antimonopolní úřad o mimořádné dani, kterou chce vláda sanovat chybějící příjmy při rostoucích výdajích ve státním rozpočtu, nemá dostatek informací.
„Úřad čerpá informace o uvalení daně z neočekávaných zisků na české banky pouze z médií, nemusíme mít tedy úplný kontext,“ doplnil pro FinTag.cz mluvčí ÚOHS.
Kdo skutečně zaplatí mimořádnou daň
Uvalení mimořádné daně na banky, jež nemají s rostoucími cenami energií nic společného, kritizují samotné banky i mnozí ekonomové. Upozorňují, že banky pod hrozbou vyššího zdanění zisk rozpustí v nákladech, případně zdraží své služby tak, aby zachovaly svůj příjem a současně i vyhověly státu.
Jakkoli se samotné banky k chystané dani vyjadřují zdrženlivě, případné zdražení služeb kvůli vyššímu zdanění odmítají. Mluvčí České bankovní asociace [ČBA] Radek Šalša pro FinTag.cz řekl, že banky „takto neuvažují“.
„České prostředí je navíc silně konkurenční, proto pro to ani není prostor,“ upřesnil v této souvislosti.
Samotné banky, na které se se stejnou otázkou obrátila i redakce FinTag.cz, už ale tak jednoznačné v odpovědích nebyly. Většina z nich položenou otázku pro jistotu vůbec nezodpověděla. Zástupci těch odvážnějších z nich se omezili na konstatování, že danou věc zatím analyzují. Radek Šalša pro FinTag.cz dále zopakoval stanovisko Asociace, podle kterého je uvalení daně z neočekávaných zisků na banky nesystémové.
„Ta nesystémovost je jednak v tom, že opatření se netýká celého trhu. Navíc to poškodí reputaci české ekonomiky jako celku. Zahraniční investoři se nám vyhnou obloukem, protože naše ekonomické prostředí se stane méně predikovatelným,“ řekl.
Vláda poškozuje investory nejen do ČEZu
Mluvčí ČBA se pro FinTag.cz vyjádřil i ke komunikaci vlády o samotné dani. Ta totiž silně ovlivňuje vývoj akcií dotčených bank na Burze cenných papírů Praha [BCPP]. Většinou jde totiž o dividendové tituly. A dividenda značí pro investory podíl na zisku. Nejde ale jen o dividendu, ale i cenu samotného akciového titulu.
„Komunikace vlády je nešťastná. Někteří naši členové mají akcie obchodované na burze. Do nich si lidé ukládají své peníze. Neobratnou komunikací pak peníze z trhu rychle mizí,“ řekl Radek Šalša.
U bank tedy platí to samé, co platí u energetického ČEZu. V momentě, kdy se vláda veřejně pustila do spřádání plánu na uvalené windfall tax na vybrané sektory, akcie dotčených firem, včetně jejich tržní kapitalizace, významně poklesly.
„I já jsem se snažil zajistit proti problémům investicí do ČEZu, ale pak přišla vláda s diskuzemi o windfall tax a zaplakal jsem nad výdělkem,“ uvedl nedávno v této souvislosti například hlavní analytik XTB Jiří Tyleček.
Obdobně se vyjádřil i drobný investor do ČEZu Jaroslav Šura: „ČEZ přišel na tržní kapitalizaci o 150 miliard korun jenom kvůli tomu, že se tady žvaní o windfall tax. Prostě, kdyby do toho ten stát nezasahoval, udělal by vůbec nejlíp.“
„Jak už jsem naznačil, chaotická komunikace vlády akciím rozhodně nepomáhá. Je nutné si uvědomit, že tyto informace jsou velmi ´kurzotvorné´ a trhy bývají velmi iracionální,“ upřesnil v této souvislosti Radek Šalša s odkazem na bankovní tituly.
Samotné banky jsou v hluboké defenzivě
Hlavní ekonom České spořitelny [ČS] David Navrátil si na nedávné výroční konferenci Sdružení pro zahraniční investice – AFI „pochvaloval“, že veřejnost se ve vnímání byznysu výrazně posunula. Podle jeho slov zástupce byznysu vnímá jako jednoznačně kritický hlas vůči vládnoucímu establishmentu.
Potřebujeme začít zase pracovat, nabídl jako řešení krize Singer
Většina ze strany redakce FinTag.cz oslovených bank, jichž se daň z neočekávaných zisků týká, je ve svých odpovědích ale více než zdrženlivá. První reakcí jejich zástupců je odkaz na vůči dani odmítavé stanovisko ČBA. Poté na alternativní řešení, které banky státu nabízejí. Získat přímou otázkou přímou odpověď, je pak prakticky nemožné. Redakce FinTag.cz všem dotčeným bankám několik přímých otázek přeci jen položila.
-
Promítne se uvalení daně z neočekáváných příjmů do ceníku služeb vaší banky?
-
Jak vnímáte, že se daň dotkne jen některých bank, naruší to hospodářskou soutěž?
-
O windfall tax se hovoří delší dobu, promítly se diskuze do vývoje akcií vaší banky?
-
Pokud by windfall tax platila již letos či loni, kolik by státu vaše banka odvedla navíc za letošní první pololetí, případně za celý loňský rok?
Snad nejvýmluvněji odpověděla mluvčí Raiffeisenbank Tereza Kaiseršotová: „Tentokrát se zdržíme komentáře a vaše dotazy ponecháme bez odpovědi.“
Odpověď je o to pikantnější, protože hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská působí spolu s dalšími experty jako poradkyně premiéra Petra Fialy [ODS]. Vzhledem k tomu, že se k mimořádné dani pro banky ale veřejně vyjádřila opakovaně odmítavě, nelze příliš předpokládat, že by s návrhem vlády, které radí, na selektivní zdanění bank souzněla.
Jako skoupý na slovo se projevil i mluvčí UniCredit Bank Petr Plocek. Podle něj je v současné době předčasné hodnotit dopady této daně. Přesto zareagoval na otázku, zda jeho banka zdraží své služby, pokud daň projde.
„V bankovním prostředí stále funguje konkurenční prostředí, proto jsme přesvědčeni, že to nebude mít z hlediska cenové politiky výrazný dopad na klienta,“ uvedl, aniž by ale rozvedl, co si přesně představit pod termínem „výrazný dopad na klienta“.
Česká spořitelna situaci analyzuje a má výhrady
O něco sdílnější už byl mluvčí ČS Filip Hrubý. Podle jeho slov už jen fakt, že daň případně zaplatí jen některé banky, není fér. Na přímou otázku, zda ČS po případném zavedení daně zdraží své služby, odpověděl: „Stále to analyzujeme, ale nechceme nyní spekulovat o konkrétních dopadech.“
Co se týče výše daně, kterou by zaplatila ČS, jež dlouhodobě patří k subjektům v Česku s nejvyšším odvodem daně z příjmů, loni odvedla vůbec nejvíce, odpověděl tak, že se k ní může jen těžko vyjádřit. To proto, že celá debata se nyní odehrává jen v úrovni hypotetických výnosů.
„Zisk bank vždy závisí na budoucí kondici ekonomiky, a tu lze předvídat jen částečně,“ řekl.
Co už podle něj ale předpokládat lze, je, že ve chvíli, kdy stát mimořádnou daň na vybrané banky uvalí, promítne se to na hodnocení České republiky investory a z hlediska předvídatelnosti investičního prostředí.
„A to si rozhodně nepolepšíme,“ vyjasnil.
Celkem jasně se vyjádřil mluvčí ČSOB Patrik Madle, byť i on se stejně jako většina hlavně zaštítil stanoviskem ČBA.
„Jsme stále přesvědčeni, že existují adresnější a dlouhodobější formy pomoci, kterou můžeme poskytnout, než je tato daň,“ uvedl a konkrétní otázky následně ponechal docela bez odpovědi.
Co se týče Komerční banky, jíž by se daň z mimořádných příjmů měla také dotknout, tak v ní zůstali zástupci tiskového oddělení docela neakceschopní. Na položené otázky vůbec nezareagovali. A stejně tak k věci přistoupili i v Moneta Money Bank.
Daniel Tácha
