Čínský hrubý domácí produkt [HDP] v letošním třetím čtvrtletí meziročně stoupl o 3,9 procenta. To je významné zlepšení oproti druhému čtvrtletí, kdy Čína meziročně rostla o 0,4 procenta.
Vyplývá to z údajů, které dnes [24.10.] zveřejnil čínský statistický úřad [NBS]. Ve srovnání s předchozím kvartálem HDP druhé největší ekonomiky světa vzrostl o 3,9 procenta. Přičemž ve druhém čtvrtletí čínská ekonomika mezikvartálně oslabila o 2,6 procenta.
„Lepší než očekávaný růst HDP za třetí kvartál v Číně byl primárně tažen zvýšenou průmyslovou aktivitou v září. Zde ale pozitiva vesměs končí a hlavně vyhlídky nejsou příliš optimistické,“ komentuje aktuální data pro FinTag.cz portfolio manažer a analytik Partners investiční společnosti Ondřej Slezáček.
Podle jeho názoru maloobchodní tržby v Číně rostly pod odhady. Což naznačuje slábnoucí domácí poptávku. Míra nezaměstnanosti v září meziměsíčně mírně v zemi také vzrostla.
„Zahraniční obchod bude přes zimu nadále dušen čínskou zero-covid politikou. V neposlední řadě bude na čínskou ekonomiku negativně působit zejména globální ekonomické ochlazení, válka na Ukrajině či problémy na domácím realitním trhu,“ doplňuje analytik.
Do zveřejnění výsledků HDP promluvil sjezd KSČ
Původně měly být údaje o čínském HDP zveřejněny 18. října. To bylo však nezvykle odloženo až na dobu po sjezdu Komunistické strany Číny [KSČ], který se konal minulý týden. Čínský prezident Si Ťin-pching si na něm zajistil bezprecedentní třetí funkční období v čele země a představil řídicí orgán složený z loajálních členů.
„Čína se nebude izolovat, a i nadále bude navazovat globální obchodní vztahy,“ uvedl Si Ťin-pching s tím, že čínská ekonomika je silná a překoná všechny potíže.
Ještě před sjezdem KSČ o ekonomice v Číně promluvil zástupce předsedy čínského Výboru pro národní rozvoj a reformy Čao Čchen-sin. Ten potvrdil, že ekonomika „ve třetím čtvrtletí výrazně vzrostla“.
„Ekonomické výsledky Číny jsou v globálním měřítku mimořádné. Spotřebitelské ceny vzrostly pouze mírně v kontrastu s vysokou globální inflací. Zaměstnanost je stabilní,“ řekl Čao na tiskové konferenci.
Na druhé straně podle odhadu zástupců Světové banky [WBG] Čína v letošním roce ekonomicky oslabí. Čímž ovlivní růst ve východní Asii a Tichomoří. Čína utváří 86 procent ekonomického výkonu regionu, který čítá 23 zemí. WBG ve své zprávě odhaduje, že Čína letos poroste tempem 2,8 procenta. Příští rok očekává růst čínské ekonomiky v tempu 4,5 procenta.
Další riziko pro výhled regionu představuje razantní zvyšování úrokových sazeb, ke kterému přistupují centrální banky po celém světě kvůli boji s prudce rostoucí inflací. To podle WBG způsobilo odliv kapitálu a znehodnocení měn. Loni čínská ekonomika posílila o 8,1 procenta. Rostla tak nejvíce za posledních deset let.
Čína a její další nejen ekonomický vývoj
Podle průzkumu agentury Reuters růst Číny letos zpomalí na 3,2 procenta. To je výrazně hluboko pod oficiálním cílem 5,5 procenta. Šlo by tak o nejhorší výsledek za téměř půl století.
Začátkem října Mezinárodní měnový fond [MMF] snížil, oproti svým projekcím zveřejněným v červenci, výhled růstu Číny o 0,1 procentního bodu na 3,2 procenta v letošním roce a o 0,2 procentního bodu na 4,4 procenta v roce 2023.
Na druhé straně Čína si velmi věří a posiluje svůj vnitřní trh. Což ukazuje i její nová politika porodnosti. Čínský prezident Si Ťin-pching v projevu k zahájení 20. sjezdu komunistické strany mimo jiné řekl, že vláda posílí podporu porodnosti. Ta je totiž v zemi navzdory řadě přijatých opatření jedna z nejnižších na světě, loni klesla na 1,16.
„Vytvoříme systém, který podpoří porodnost, a národní strategii, která zareaguje na stárnutí populace,“ prohlásil čínský prezident v Pekingu před asi 2 300 delegáty sjezdu, který má nastínit politiku strany na dalších pět let.