Ukrajina znárodnila soukromé podíly v pěti strategických firmách spojených s několika podnikateli. Je mezi nimi například výrobce motorů Motor Sič nebo energetické společnosti Ukrnafta a Ukrtatnafta.
Ukrajinská komise pro cenné papíry a burzu rozhodla na základě válečného stavu. Agentuře Reuters to potvrdil první místopředseda parlamentního výboru pro finance, daně a celní politiku Jaroslav Železnjak. Jeho informaci potvrdila i ukrajinská vláda.
„Majetek těchto pěti společností odteď spravuje ukrajinské ministerstvo obrany. Cílí na uspokojení naléhavých potřeb ozbrojených sil. Patří mezi ně dodávky pohonných hmot a maziv, opravy vojenské techniky a zbraní,“ sdělil agentuře AFP tajemník bezpečnostní rady Oleksij Danilov.
„Po zrušení válečného stavu by se tento majetek mohl vrátit majitelům, nebo by byl vyplacen,“ dodal.
První místopředseda parlamentního výboru pro finance, daně a celní politiku Jaroslav Železnjak už dříve uvedl, že Ukrajina podnikatele odškodní do jednoho roku od ukončení válečného stavu. Ten země zavedla v únoru, kdy ji napadla ruská vojska.
Které firmy Ukrajina znárodnila
Firmy částečně vlastní stát. Společnosti ale mají vazby na významné podnikatele Ihora Kolomojského, Vjačeslava Bohuslajeva nebo Konsťantyna Ževaha. Ten je v Česku známý v ruské podobě jména Konstantin Ževago. Mezi znárodněnými firmami je i výrobce vozidel AvtoKrAZ a výrobce transformátorů Zaporižtransformator.
„Bylo přijato rozhodnutí vyvlastnit aktiva strategicky důležitých společností a převést je do státního vlastnictví,“ upřesnil Danilov.
Ukrajina prodá největší těžební firmu titanu a zirkonia v Evropě
Rozhodnutí podle něj padlo už 5. listopadu na nejvyšší bezpečnostní schůzce a vstoupilo v platnost o den později. Poslanec Železnjak předtím zveřejnil dokument, který zmiňuje vybrané podniky jako vhodné pro vyvlastnění. O znárodnění předtím informoval s odvoláním na svůj zdroj server Ekonomična pravda a tisková agentura Interfax Ukrajina.
Ukrajina je „bez hřivny“
Ukrajina je vysoce závislá na západních dodávkách zbraní a finanční podpoře ze strany Spojených států a Evropské unie. Mezinárodní měnový fond [MMF] zemi na začátku října schválil další dodatečné nouzové financování za 1,3 miliardy dolarů [cca 32,3 miliardy Kč].
„Reálný hrubý domácí produkt se výrazně snížil, inflace prudce vzrostla, obchod byl podstatně narušen a fiskální deficit vzrostl na bezprecedentní úroveň,“ zhodnotil současný stav země šéf mise MMF pro Ukrajinu Gavin Gray s upozorněním, že jde o dopady ruské invaze na Ukrajinu.
Prostředky MMF poskytne z nového programu nouzových půjček na řešení nedostatku potravin, který minulý měsíc schválila jeho rada. Zástupci MMF uvedli, že Ukrajině její globální partneři poskytli dostatečné finanční záruky, aby splnila požadavky MMF na udržitelnost dluhu. Což Ukrajinu kvalifikovalo pro využití dalších nouzových fondů.
