Velká Británie zvedne daně a současně zvýší penze a sociální dávky. Včera [17.11.] to uvedl v dolní sněmovně ministr financí Jeremy Hunt. A představil novou podobu rozpočtového plánu. Řekl, že musí „zalepit díru ve státních financích“.
Británie podle ministra financí Hunta více zdaní dividendy a příjmy z kapitálu. Od dubna 2025 zruší třeba i osvobození od spotřební daně z motorových vozidel u elektromobilů. A zvýší daň z mimořádných zisků energetických gigantů z 25 na 35 procent. Zároveň ji prodlouží o tři roky až do roku 2028.
Británie plánuje zmrazit slevu na dani z příjmů a snížit hranici, při níž lidé platí nejvyšší sazbu daně z příjmů. V praxi to povede k tomu, že se miliony lidí kvůli rostoucí inflaci a vyšším mzdám přesunou do vyšších daňových pásem. Nejvyšší daňovou sazbu, která činí 45 procent, země nově uplatní na roční příjmy ve výši od 125 140 liber [cca 3,5 mil. Kč] namísto dřívějších 150 000 liber [cca 4,2 mil. Kč]. Výši daňových úlev vláda zmrazí do roku 2028.
Vláda dále počítá s omezením pomoci s účty za energie. Podle serveru BBC takzvané obvyklé účty se od dubna zvýší z 2 500 liber [cca 70 000 Kč] ročně na 3 000 liber [cca 84 000 Kč]. Zastropování cen energií v příštím roce vládu přijde na necelých 13 miliard liber [cca 364 mld. Kč]. To je přibližně polovina toho, co plánoval bývalý britský ministr financí Kwasi Kwarteng.
Čelíme bouři, uvedl Jeremy Hunt
Podle Hunta Británie hodlá pomocí vyšších daní a rozpočtových škrtů zacelit mezeru až 60 miliard liber [cca 1,67 bil. Kč]. Tolik činí rozdíl mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu země.
„Čelíme a budeme čelit bouři,“ vysvětlil ministr Hunt v dolní komoře, když oznamoval změny v daních.
Odkázal na recesi v ekonomice, deficitní státní rozpočet a vysokou inflaci. Ta v říjnu v Británii vystoupala na rekordních 11,1 procenta.
Opoziční labouristé jeho plán označili za „zlodějinu a kapsářství“. Vládní konzervativce obviňují z toho, že nabourávají ekonomiku a nutí platit pracující.
Hunt argumentuje slovy, že vláda zvedne i některé výdaje. Například přidá peníze zdravotnickému systému [NHS]. NHS vláda posílí v následujících dvou letech o 6,6 miliardy liber [184,6 mld. Kč]. Do sociálního systému plánuje poslat 1,4 miliardy liber [cca 39,2 mld. Kč]. Před několika dny Hunt vyšší výdaje pro NHS ale nepotvrzoval. Dokonce mluvil o jejich snížení.
Ministr dále uvedl, že důchody, sociální dávky a daňové úlevy se zvýší v souladu s inflací, tedy o 10,1 procenta. Pro osoby starší 23 let se zvedne minimální mzda na 10,42 liber [cca 292 Kč] na hodinu ze současných 9,50 liber [cca 266 Kč] na hodinu.
Ekonomika Británie je už v recesi
Jeremy Hunt s oznámením o rozsáhlých rozpočtových změnách přišel necelé dva měsíce poté, kdy zářijový takzvaný minirozpočet bývalé premiérky Liz Trussové vyvolal chaos na finančních trzích. Ty podle analytiků [viz článek níže] vystavily vládě stopku v dalším zadlužování země.
Británie se podle Hunta dostala do recese. Příští rok podle něj britská ekonomika propadne o 1,4 procenta. Ministr se ve svém tvrzení odvolal na zatím nezveřejněný odhad Úřadu pro rozpočtovou odpovědnost [OBR]. Zmínil i růst nezaměstnanosti. Ta podle OBR stoupne v příštích dvou letech ze současných 3,6 procenta na 4,9 procenta.
Spotřebitelské ceny letos vzrostou o 9,1 procenta, uvedl Hunt s odkazem na odhad OBR. Pro rok 2023 pak její experti předpovídají míru inflace 7,1 procenta. Přijatá opatření podle ministra zřejmě sníží i vysokou inflaci a ekonomika se podle něj znovu nedechne. OBR podle jeho slov odhaduje růst na 1,3 procenta v roce 2024, na 2,6 procenta v roce 2025 a na 2,7 procenta v roce 2026.
„Stále panují obavy ohledně dlouhodobého zdraví britské ekonomiky. Je otázka, zda to, co ministr Hunt oznámil, postačí pro dlouhodobější růstové vyhlídky,“ komentovala slova ministra analytička Susannah Streeterová ze společnosti Hargreaves Lansdown.
Velkou část aktuálně oznámených změn v Británii odborníci očekávali. Trhy na ně proto tentokrát zareagovaly vlažně. Libra oslabila k dolaru a klesly ceny britských vládních dluhopisů.
–ČTK/RED–
Když jsou prázdné regály, chybí střecha nad hlavou a teplo, je to ekonomická krize? Ne, je to hospodářská krize. Když ti, jejichž práce toto všechno zajišťuje, si to nemohou dovolit, i když fyzicky je toho dostatek, je to hospodářská krize? Je to ekonomická krize? Zboží padá z regálů. Peněz je tolik, že podléhají inflaci! Tak kde je ta krize?
Kladete velice správné otázky a rád si přisadím (jako v Pokeru). Pojmem hospodářská krize se myslí jevy, které jsou nedílnou součástí kapitalistické výroby. Pravdou ovšem je, zda to, co se dnes na hospodářské obloze děje, tou klasickou kapitalistickou výrobou je. Bohužel už není. Dnes se jedná o hospodářský paskvil. Takový jakýsi hospodářský novotvar. A bohužel jak to u novotvarů bývá, v tomto případě zhoubný a jehož průvodní jevy na vlastní kůži právě pociťujeme. Mimochodem, které tak velice přesně popisujete. Jinými slovy, pro jejich pojmenování nemůžeme klasická slova jako krize používat. Protože jak správně kladete otázky k zamyšlení, na dnešní realitu vůbec nesedí. Je to stejné, jak to třeba dělají lékaři, a to absolutně nechápu proč, že když prý přijdete s chřipkou (bohužel mám z doslechu, tak nemohu potvrdit), tak ji léčí antibiotiky. To je k neuvěření, antibiotika na viry absolutně nepůsobí. Ta působí na bakterie a logicky chřipku vyléčit nemohou. Takže úplně stejně je to u dnešní situace s pojem krize. Dalo by se to chápat i tak, že dnešní situace je chřipka a pojem krize je antibiotikum. Situace a pojem, oba úplně z jiného světa. Což je ostatně důkazem, že dnešní hospodářský život v Evropě už klasickým kapitalismem bohužel není. Ale víte, co si myslím? Že ne všichni politici mají v hlavě kompletně vykradeno. Ti mazanější si to uvědomují, tak aby je někdo nenachytal na hruškách, třeba jako vy s vašimi otázkami, tak to odpálkovávají obraty. „Dnes čelíme bezprecedentní situaci, jaká v minulosti nenastala“ (autorem je čekatel do zelených bruselských struktur, pan Fiala). Je to pitomost, vlády za nezájmu voličů vždy v časových periodách hospodářství prznili s drastickými důsledky. Války, socialismy (dnes ve Venezuele třeba). Nebo třeba „Čelíme neuvěřitelné agresi, jsme ve válce“ (většina politiků). Zase pitomost. Lidé věku mých prarodičů, pokud by žili, a vlastně dnes Ukrajinci na východě, by jim mohli vysvětlit, co to je válka a jak se třeba v ulicích projevuje. Případně pojmy „Válečná daň“. V realitě jde o čistokrevně mírovou daň, daň učiněnou v míru a za účelem zalátání díry v rozpočtu a použitý slovní obrat aby se neřeklo, že jsou v rozporu s programovým prohlášení nezvyšovat daně. No a jako poslední, což jim už lidé naštěstí pomalu přestávají věřit, že za to zavírání energetických zdrojů a tím zvýšený nedostatek energií a logický růst jejich ceny, může vlastně jako jediný viník Putin. To je první důležité prozření a s narůstající nezaměstnaností v západních zemích doufám i počátek prozření trvalého. Ovšem hospodářské škody stejně jako v minulosti vzniknou, a opět jako v minulosti to budeme my, kdo je bude platit. Někdo více, někdo méně, ale ušetřen nebude nikdo.
Když za tím stojí kapitál, je to kapitalismus. Když za tím stojí spekulativní kapitál, je to zvrhlý kapitalismus. Lékař léčí. Někdy špatně. Ekonom neléčí. Jen sleduje svůj cíl. Ten, koho máte na mysli, je národohospodář. Nemoc přichází zvenčí. Krize začíná v hlavě. Vláda je výsledkem personálního výběru voliče. A volič nehledá, ale pouze přijímá (spíše se vydává v šanc). Pokud se něčím řídí, tak pocitovým komfortem, který u něj ten vlezlík vyvolává. Totéž činí i kariérista, když přijímá nového zaměstnance. Sakra! Tohle už je na doktorát! Kdo si to přivlastní? Pokud jste si přisadil jako v pokeru, jde Vám o výhru. Mně jde o nápravu!