Maďarsko jde víc a víc proti hlavnímu evropskému proudu. Tento týden jeho vrcholoví představitelé například apelovali na prohloubení spolupráce s Íránem. Zároveň odmítli další zadlužování Evropy kvůli financování Ukrajiny.
„Při rozvoji ekonomické spolupráce s Íránem uplatňujeme selský rozum a pragmatickou politiku,“ řekl tento čtvrtek [17.11.] po zasedání maďarsko-íránského hospodářského výboru Péter Szijjártó [Fidesz].
Je to přitom Írán, který úzce spolupracuje s Ruskem. Kupuje od něj ropu a další suroviny. A dodává mu zbraňové systémy. Jde například o drony, které se ukazují jako velice efektivní při ničení ukrajinské klíčové infrastruktury. Novinka je, že Írán se s Moskvou i dohodl na výrobě bezpilotních prostředků na ruském území. Uvedl to deník The Washington Post s odkazem na zdroje z tajných služeb. Rusko podle západních rozvědek nasadilo na Ukrajině už zhruba 400 bezpilotních prostředků íránské výroby.
Péter Szijjártó svou myšlenku o spolupráci s Íránem ještě rozvinul: „Chceme, aby se Írán co nejrychleji vrátil do mezinárodního systému mírového soužití. Vzhledem k tomu, že světová ekonomika se potýká se závažnými problémy, domníváme se, že hospodářská spolupráce by mohla být první fází tohoto návratu.“
Jeho slova ale jsou v přímém rozporu s tím, co razí představitelé západních zemí, které Írán izolují kvůli jeho spornému jadernému programu. Mnohé z nich na něj navíc nově uvalily sankce kvůli jeho dodávkám dronů do Ruska. Další sankce proti Íránu souvisejí se smrtí mladé Íránky Mahsy Amíníové. Tu úřady zadržely kvůli porušení pravidel o nošení hidžábu – šátku, kterým si má žena v muslimské společnosti zakrývat vlasy, krk a poprsí. Ve vazbě podle policie zkolabovala a později zemřela. Při protestech, které začaly v Íránu v polovině září, přišlo o život nejméně 58 dětí. Nejmladšímu z nich bylo osm let. Organizace HRANA, která monitoruje porušování lidských práv, v aktuální bilanci uvedla, že protesty už mají 410 obětí mezi demonstranty a 54 mezi členy bezpečnostních sil. Zatčeno je přes 17 000 lidí.
Maďarsko výše uvedené ale nereflektuje. Maďarsko-íránská jednání navíc doplnilo podnikatelské fórum, kterého se zúčastnila skoro stovka firem z obou zemí. Objem vzájemného obchodu obou zemí roste už nyní. Podle maďarského ministra zahraničí se loni zvýšil o 45 procent, letos pak o 55 procent. To hlavně díky zvýšení vývozu maďarských farmaceutických a textilních výrobků a dovozu plastů z Íránu.
Maďarsko odmítá zadlužování EU kvůli Ukrajině
Zahraniční politika Maďarska je v rozporu s politikou unijních zemí v otázce pokračování finanční podpory Ukrajině. Maďarská vláda tento týden uvedla, že je proti tomu, aby si Evropská unie společně půjčovala na finanční pomoc Ukrajině v příštím roce. Jak už navrhuje Evropská komise [EK].
Plán EK počítá s tím, že by si podobně jako dosud na tento účel půjčovala na finančních trzích jménem celé EU. Celkem by takto na dluh poskytla Kyjevu 18 miliard eur [cca 440 mld. Kč]. Návrhem se nyní zabývají členské země a Evropský parlament. Česko s plánem souhlasí.
Šéf maďarské diplomacie Szijjártó však jasně řekl, že Budapešť odmítá společné zadlužování. Zároveň dodal, že Maďarsko raději Kyjev podpoří přímo.
„Řekněte nám, kolik by z 18 miliard eur mělo přispět Maďarsko, a my to Ukrajině dáme,“ citovala ministra reportérka webu Népszava Katalin Halmaiová.
Maďarský postoj k plánu podpory Kyjeva avšak vyvolává v unijních kruzích podezření. Podle některých politiků jde o snahu vynutit si ústupky ve sporech o stav právního státu. A právě tyto spory jsou příčinou, proč Maďarsku [podobně jako v minulosti Polsku, pozn. red.] hrozí odstřižení od miliard eur z unijního rozpočtu.
„Bezpochyby je to součástí celé té debaty [o přístup Maďarska k penězům z EU]. Protože ten mechanismus pro Ukrajinu je navrhován obdobně,“ uvedl český ministr zahraničí Jan Lipavský [Česká pirátská strana].
Maďarsko je mimo jiné poslední zemí EU, která nemá schválený takzvaný plán obnovy. To je strategie pro čerpání peněz ze speciálního pandemického fondu.
Nejen Maďarsko, ale i Polsko se s EU hádají o peníze
Podle Lipavského je klíčové, že Maďarsko finanční pomoc Ukrajině v principu neodmítá, ale má výhrady k mechanismu.
„Věřím, že teď je to otázka jednání, aby Evropa pokračovala v hledání mechanismu, jak to celé zafinancovat, a zároveň jednala s maďarskou stranou,“ řekl.
Otázku ohledně souvislosti mezi postojem k podpoře Ukrajiny a problémy Budapešti s přístupem k fondům EU dostala minulý týden také německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Ta uvedla, že finanční pomoc Kyjevu „není normální evropská záležitost, při níž lidé hrají poker a vyjednávají tam a zpátky o finančních prostředcích“.
Avšak ani maďarská strana nezůstává hlavním unijním zemím nic dlužna. Není to tak dlouho, kdy překvapila ostrým prohlášením maďarská prezidentka Katalin Nováková.
„Předpokladem naší spolupráce a našeho chápání je, aby nás nevydírali ani penězi, které si zasloužíme, ani ideologiemi, které Maďaři odmítli. Maďarsko je oddané EU, ale nenechá se vydírat,“ řekla na adresu EU.
V tomto ohledu nejsou bez zajímavosti ani nedávné třenice o unijní peníze Německa s Polskem. Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro [Solidární Polsko] dokonce 22.8. obvinil šéfku Evropské komise [EK] Ursulu von der Leyenovou, že „podvedla“ polského premiéra Mateusze Morawieckého. Podle něj je to Německo, které je odpovědné za to, že EK zablokovala Polsku přístup k miliardám eur z unijního fondu určeného pro obnovu ekonomiky po pandemii.
„Polsko okradli a hlavní roli v tomto drancování hraje německá politika, němečtí politici, s Němkou von der Leyenovou v čele. To je fakt,“ prohlásil ministr.
–ČTK/DNA–
proti proudu !,jde tam ,kde nejsou kladeni podmínky co a jak musíš, poslouchat a dělat tak jak chceme EU Uršula lejnová co vymyslí a Ti jeji přisluhovači vymyslí, proč! nechte jak to dotičná země ,národ chce. Tak jsme poslouchali SSSR (měli jme energii) a tet musí poslouchat EU a pak dostane dotaci, prach zprosté vydírání ale také tamdik přispíváme procenta ročně z HDP dik
Celou E.U. zrušit a peníze rozdělit spravedlivě všem zemím !