Evropská centrální banka [ECB] včera [15.12.] zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,50 procentního bodu na 2,50 procenta. Sazbu zvedla počtvrté za sebou, nyní ale už ne o 0,75 procentního bodu. Potvrdila i pokračování podpory zadluženým státům.
Aktuální tempo utahování měnové politiky hodlá Evropská centrální banka dle svého vyjáření udržet i nadále. Argumentuje revizí své ekonomické prognózy celkové i jádrové inflace směrem vzhůru. Prezidentka ECB Christine Lagardeová naznačila, že ECB bude stabilně zvedat úroky o půl procentního bodu po delší dobu.
„Máme za to, že úrokové sazby i nadále výrazně porostou. […] Inflační rizika jsou totiž stále vychýlená směrem nahoru,“ uvedla na tiskové konferenci prezidentka Christine Lagardeová.
Co se týče vývoje ekonomiky, potvrdila, že ekonomika eurozóny míří do recese. Ta by ale dle jejího vyjádření měla být krátká a mírná. Pokles hrubého domácího produktu [HDP] ECB očekává již v letošním čtvrtém čtvrtletí a na začátku příštího roku. V celoročním vyjádření by HDP eurozóny měl ale i tak podle ní v příštím roce růst o 0,5 procenta.
„Reálná úroková sazba jako rozdíl mezi úrokovými sazbami a inflací očekávanou v příštích dvou letech je stále jednoznačně v záporných hodnotách. Současných 2,5 procenta je tedy stále pod úrovní neutrální úrokové sazby,“ okomentoval včerejší zvýšení sazeb ekonom německého institutu ZEW Mannheim Friedrich Heinemann.
Už kvůli tomu by dle jeho názoru aktuální zvýšení úrokových sazeb nemělo být posledním. A to i navzdory obávám z přílišného zpomalení ekonomiky.
Evropská centrální banka a kvantitativní uvolňování
Zástupci ECB dále oznámili pokračování prodeje státních dluhopisů v hodnotě pěti bilionů eur [cca 121 bil. Kč] v držení banky. Zároveň uvedli, že od března do konce druhého čtvrtletí příštího roku již nereinvestují všechny výnosy ze splatných dluhopisů. Pokles objemu stanovili na 15 miliard eur [cca 364 mld. Kč] měsíčně. Podle ekonoma Friedricha Heinemanna to ale vzhledem k výši úroků a inflace stále není dost.
„Pokud k současným zápornům úrokům přidáte nezměněnou nafouknutou bilanci centrální banky, pak je měnová politika ECB stále expanzivní. […] Nedojde-li k překvapivě prudkému propadu ekonomiky, ECB neměla by váhat se zvýšením úrokových sazeb nebo zahájením snižování bilance na začátku roku 2023,“ uvedl.
Podle ekonoma Komerční banky [KB] Jaromíra Gece je v tomto ohledu nutné dodat, že jistiny maturujících cenných papírů z programu PEPP [odprodej a nákup státních dluhopisů, pozn. red.] hodlá ECB reinvestovat v plné výši až do konce roku 2024.
A k politice ECB se před nedávnem vyjádřil i hlavní ekonom Institute of International Finance Robin Brooks. Podle něj ECB roluje své dříve nakoupené portfolio dluhopisů nikoli tak, aby udržela původní zastoupení jednotlivých zemí, které by alespoň zhruba odpovídalo velikosti jednotlivých ekonomik, nýbrž tak, že při nákupech upřednostňuje dluhopisy fiskálně nejproblémovějších zemí [Itálie, Španělsko, Francie, pozn. red.], zatímco podíl bondů těch fiskálně nejvzornějších [Německa, Nizozemska, Finska, pozn. red.] v portfoliu banky klesá.
„Výsledkem tohoto procesu de facto – bez ohledu na oficiální rétoriku ECB – je, že v rámci dluhopisů fiskálně zodpovědnějších zemí ECB provádí takzvané kvantitativní utahování, kdežto u těch méně zodpovědných nadále probíhá kvantitativní uvolňování,“ shrnuje politiku ekonom České spořitelny [ČS] Michal Skořepa.
„To se to panečku zvyšují základní úrokové sazby pro celou eurozónu, když táž centrální banka tlumí dopad tohoto zvyšování na nejzadluženější země souběžnou umělou poptávkou po jejich dluhopisech. ECB tak drží veřejné finance inkriminovaných států nad vodou měnovým financováním. Což je v základních aktech EU formálně zakázano. A nikomu už to ani nepřipadá divné,“ dodal.
Podle této logiky by pak bylo dle jeho názoru snad úplně nejlepší ochranou takzvané transmise ECB to, kdyby komerčním bankám a finančním trhům ceny a výnosy prostě rovnou diktovala bez ohledu na to, co si myslí investoři.
Euro po jednání ECB posílilo, ale pouze nakrátko
Míra inflace v eurozóně v listopadu podle Eurostatu v listopadu klesla na 10,1 procenta z říjnové hodnoty 10,6 procenta. ECB zahájila zvyšování úroků v červenci. Základní sazbu tehdy zvýšila na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém ji držela od roku 2016. V září a říjnu pak ECB základní úrok zvýšila o 0,75 procentního bodu.
Včerejší Prohlášení ECB i vyjádření Lagardeové stálo za posílením eura nad 1,073 USD. Bylo to nejvýše za téměř půl roku. Zisky eura byly dočasné.
„Společná evropská měna se sice krátce obchodovala až poblíž 1,073 USD/EUR, následně však tyto zisky euro ztratilo a oslabilo k 1,065 USD/EUR,“ říká analytik KB Jaromír Gec.
„Dle jeho slov relativně jestřábí rétorika ECB se ale výrazně promítla na nárůstu tržních úrokových sazeb i výnosů státních dluhopisů. Výnosy dvouletých německých dluhopisů vystřelily o 20 bazických bodů, u italských dokonce o 30 bazických bodů,“ upřesňuje.
Co se týče nových prognóz ECB počítá, že inflace v eurozóně se příští rok sníží na 6,3 procenta a v roce následujícím zpomalí na 3,4 procenta. Oba údaje jsou vyšší, než centrální banka očekávala v září. V roce 2025 počítá ECB v eurozóně s inflací 2,3 procenta.
HDP eurozóny příští rok podle aktuální odhadu banky stoupně o 0,5 procenta, v září ECB čekala růst o 0,9 procenta. V roce 2024 tempo růstu zrychlí na 1,9 procenta a v roce 2025 ekonomika stoupne o 1,8 procenta.
