Bankovní rada České národní banky [ČNB] na dnešním jednání opět ponechala základní úrokové sazby beze změny. Dvoutýdenní repo sazbu ponechala ČNB na sedmi procentech, diskontní sazbu na šesti a lombardní sazbu na osmi procentech.
Při aktuální 16,2% inflaci tak členové bankovní rady pod vedením guvernéra ČNB Aleše Michla zůstávají při své politice nezvedat úrokové sazby. Většina z nich navzdory stále rostoucí inflaci pro zvýšení sazeb prozatím nehlasovala ani jednou.
„Já se ale ptám, zda to naše nicnedělání nevede k tomu, že tady tu vyšší inflaci budeme mít po delší dobu. Což se mi úplně nelíbí. A pořád je tu otázka naší důvěryhodnosti,“ uvedl v nedávném podcastu FinTag.cz viceguvernér bankovní rady Marek Mora, který spolu se svým kolegou Tomášem Holubem dlouhodobě hlasuje pro zvýšení úrokových sazeb.
V podcastu předkládá i argumenty, proč by sazby zvýšil. Jako hlavní důvod uvedl napjatý trh práce a s ním související svižný růst mezd a platů. Jmenoval fiskální politiku vlády, která, jak uvedl, ČNB v boji s inflací příliš nepomáhá. A třetím důvodem, který v podcastu FinTag.cz zmiňuje více než jedenkrát, je důvěryhodnost centrální banky.
„Jde o to, zda finanční trhy, spotřebitelé, domácnosti a firmy pořád věří našemu odhodlání, že inflaci právě k tomu našemu 2% cíli ještě přivedeme,“ uvedl.
Podle něj přitom nejde jen o samotnou důvěryhodnost ČNB, ale i reálné dopady její aktuální politiky. Podle něj tím, že centrální banka sazby půl roku nezvýšila, ale jen devizovými intervencemi uměle drží kurz koruny na vyšších hodnotách ve finále jen prodlouží dobu, po kterou se s inflací bude Česko potýkat.
„Inflace se určitě snižovat bude, ale budeme tady s ní žít delší dobu. Vyšší inflace tu tak s námi bude o něco déle, než já bych si býval přál,“ říká v podcastu FinTag.cz, v němž se i s respektem vyjadřuje k názorům a argumentům těch členů bankovní rady, kteří zvyšovat úroky nechtějí.
V únoru v ČNB končí Mora i Dědek
Podle informací ČNB pro zvýšení úrokových sazeb hlasovali i dnes pouze dva členové bankovní rady. Zbývajících pět členů rady hlasovalo pro ponechání sazeb na aktuální úrovni. Dá se tedy předpokládat, že šlo opět o Tomáše Holuba a Marka Moru.
Právě Marka Moru a člena rady Oldřicha Dědka, jimž končí šestileté období, již v únoru příštího roku nahradí dosavadní ředitel Exportní a garanční pojišťovací společnosti [EGAP] Jan Procházka a vedoucí úřadu Národní rozpočtové rady [NRR] Jan Kubíček. Ke stejnému dni se dosavadní člen rady Jan Frait stane viceguvernérem. Všechny 14.12. jmenoval prezident Miloš Zeman.
A byl to právě Miloš Zeman, který svým jmenováním nových členů bankovní rady a guvernéra Aleše Michla letos zcela obrátil kurz centrální banky. Pod vedením bývalého guvernéra Jiřího Rusnoka naopak ČNB úroky důsledně zvedala. Zeman, který Rusnoka v minulosti jmenoval i do čela své úřednické vlády po pádu vlády Petra Nečase [ODS], navíc před několika měsíci za to tvrdě zkritizoval.
Inflace v Česku přitom na rozdíl od jiných zemí na tempu příliš neubírá. Spíše naopak. Zatímco v listopadu vůbec poprvé po roce a půl podle Eurostatu inflace v zemích EU nevzrostla, ale klesla, v Česku nadále rostla.
Inflace v Česku je pátá nejvyšší v EU
Nejvyšší tempo růstu spotřebitelských cen vykázalo v listopadu Maďarsko. To s 23,1% inflací předstihlo dokonce pobaltské země, které pomyslný žebříček nejvyššího zdražování vedly posledních několik měsíců. Za nimi následovalo Česko, kde inflace dle Eurostatu vzrostla z říjnových 15,5 procenta na 17,2 procenta. Růst spotřebitelských cen v Česku byl v listopadu pátý nejvyšší ve všech 27 unijních zemích.
Kromě Česka tempo růstu zdražování zrychlilo v sedmi dalších státech. V šestnácti zemích kleslo a ve třech zůstalo beze změny. Nejnižší letošní listopadovou míru inflace Eurostat uvádí ve Španělsku [+6,7 %]. S 7,1% inflací následuje Francie a Malta [7,2 %]. Inflace přitom klesá v Německu, ve Velké Británii nebo USA.
Názory na počínání ČNB se různí
Přesto, že někteří členové bankovní rady za více než půl roku při rostoucí inflaci nehlasovali ani jednou pro zvýšení úrokových sazeb, guvernér ČNB Aleš Michl se v médiích nechal slyšet, že bankovní radu v aktuálním složení veřejnost po šesti letech vyhodnotí „jako jestřáby“.
„Uvidíte,“ řekl a zároveň v reakci na jmenování dvou nových členů poděkoval „panu prezidentovi, že do bankovní rady ČNB jmenoval odborníky, kteří řadu let úspěšně pracovali pro republiku, ve prospěch českých občanů.“
A budou tak podle jeho slov bezpochyby pracovat nadále. Ne každý ale současné počínání bankovní rady vnímá s pochopením. K výběru jejích členů se nedávno kriticky vyjádřil například prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR [SP ČR] Jaroslav Hanák. Ten řekl, že, jak to tak vypadá, ČNB dnes může řídit už skutečně „kdekdo“.
K politice nezvyšování úrokových sazeb se pro FinTag.cz před nedávnem vyjádřil i někdejší ministr financí Miroslav Kalousek [TOP 09]. Podle něj by ČNB měla sazby zvedat, protože jedině tak porazí inflaci.
Jakou máme populaci, takové máme politiky, říká Miroslav Kalousek
Zároveň vyjádřil naději, že se snad ani stávající osazenstvo bankovní rady nebude chtít zapsat do historie „jako hrobaři české koruny“. To znamená, že nakonec ustoupí od fixování umělého kurzu koruny skrze devizové intervence a zvýší sazby.
Na druhou stranu se ale ozývají hlasy, které vnímají současnou měnově-politickou politiku centrální banky s pochopením. Někdejší člen představenstva ČSOB, dnes lídr týmu chystané nové Partners Banky Marek Ditz v podcastu FinTag.cz uvedl, že bankovní rada „šla na rozumný kompromis“ se svou současnou politikou v podobě 7% základní úrokové sazby.
Daniel Tácha
