Hospodaření státu loni skončilo deficitem státního rozpočtu ve výši 360,4 miliardy korun. Proti schválenému deficitu ve výši 375 miliard korun byl schodek nižší o 14,6 miliardy korun. Uvedlo to Ministerstvo financí ČR [MF ČR].
Úspora výdajů vyplynula podle MF ČR zejména z menší realizace společných programů EU a ČR [-38 mld. Kč]. A dále z dosavadní nízké výplaty podpor podnikům v energeticky náročných odvětvích [-29 mld. Kč]. Po očištění o příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů stejně jako o výdaje na tyto projekty činil schodek státního rozpočtu za celý loňský rok 316,1 miliardy korun.
„Výsledný schodek rozpočtu lze hodnotit různou optikou. Vláda poslala lidem a firmám na přímou pomoc s cenami energií a inflací zhruba 71 miliard korun. Dalších přibližně 20 miliard jsme vyčlenili na zvládnutí uprchlické krize z Ukrajiny. O bezmála 45 miliard pak schodek zkreslují chybějící příjmy z Evropské unie, které naopak vylepší rozpočet v letech následujících,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS].
Schodek rozpočtu s původně plánovaným deficitem 280 miliard korun podle MF ČR prohloubily v průběhu roku především výdaje na mimořádné valorizace důchodů [+27 mld. Kč]. A 17,4 miliardy korun stál úsporný tarif na elektřinu a plyn pro domácnosti. Doplatek příspěvku za obnovitelné zdroje energie za domácnosti a firmy vyšel na 4,7 miliardy korun. Navýšené dávky na bydlení a hmotné nouze stály 10,9 miliardy korun. Jednorázový příspěvek na dítě vyšel státní rozpočet na 6,7 miliardy korun a dávky pro ukrajinské uprchlíky na osm miliard korun.
„První rok naší vlády byl extrémně náročný, nicméně válka ani energetická krize nesmí být nadále překážkou pro plnění našeho závazku snižovat schodky státního rozpočtu. […] Naší nejmenší ambicí pro tento rok musí být snížení strukturálního deficitu zhruba o třetinu, tedy nejméně o 70 miliard,“ zopakoval ministr Stanjura.
Výsledek státního rozpočtu je třetí nejhorší v historii země
Výsledek státního rozpočtu za loňský rok byl třetí nejhorší v historii země. Předloni deficit dosáhl 419,7 miliardy korun a v roce 2020 činil 367,4 miliardy korun. Oproti rekordnímu roku 2021 i tak schodek za loňský rok klesl o 59,3 miliardy korun. Podle ekonomů klesl zejména díky vyšším daňovým příjmům státu, růstu mezd a nízké nezaměstnanosti. Daňovým příjmům státu k tomu výrazně pomohla vysoká inflace, jakkoli si vyžádala i výdaje na podpůrná opatření.
„Celkový meziroční nárůst příjmů o 137,2 miliardy korun souvisel zejména s vyšším výběrem daně z přidané hodnoty, ale také s inkasem příspěvků na sociální zabezpečení, DPPO, DPFO a spotřebních daní,“ doplňuje analytik Komerční banky [KB] Jaromír Gec.
Zároveň upozorňuje, že státu meziročně poklesly příjmy z rozpočtů EU [o 8,3 mld. Kč na 118 mld. Kč]. Stát totiž vyčerpal pouze 58,5 procenta celoročního plánu. Ekonom KB dále potvrzuje vyšší výdaje státního rozpočtu o 77,9 miliardy korun.
„Zvýšení výdajů bylo spojeno především s nárůstem sociálních dávek, kapitálových výdajů, ale i obsluhou státního dluhu. O 75,7 miliardy korun více bylo meziročně vynaloženo na sociální dávky. Největší položku z nich tvoří důchody, které byly loni třikrát valorizovány, a výdaje na ně tak vzrostly meziročně o 57,6 miliardy korun,“ říká s tím, že jen výdaje na obsluhu státního dluhu loni spolkly 49,7 miliardy korun [meziročně +7,5 mld. Kč].
Naopak významnou úsporu státnímu rozpočtu přinesl konec pandemie covidu, kdy stát na transferech podnikatelům oproti loňsku ušetřil 36,1 miliardy korun. Mírný meziroční nárůst výdajů naopak nastal u kapitálových výdajů [+9,7 mld. CZK]. Zde hlavní roli sehrály vyšší transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury [SFDI].
Zdroje tady jsou, ale je třeba je i umět správně spravovat
Podle vyjádření Národní rozpočtové rady [NRR] celkové saldo hospodaření sektoru veřejných institucí za loňský rok bude příznivější než samotné saldo státního rozpočtu. A to kvůli tomu, že lze očekávat významně přebytkové hospodaření obcí a krajů.
„I přes lepší než novelou očekávaný výsledek hospodaření však saldo státního rozpočtu i nadále ukazuje na vysokou strukturální nerovnováhu veřejných financí,“ uvádí NRR.
Dál žijeme na dluh, říká Jan Pavel z Národní rozpočtové rady
NRR dále uvedla, že na strukturálním deficitu státního rozpočtu „bohužel nic nemění“ ani schválená podoba státního rozpočtu na letošní rok. Ta totiž nadále počítá s nerovnováhou státního rozpočtu a státních mimorozpočtových fondů ve výši 328,4 miliardy korun.
„Navíc je zde nemalé riziko dalšího prohloubení, mimo jiné z důvodu další mimořádné valorizace dávek důchodového pojištění,“ uvedla NRR.
Podle někdejšího ministra financí Miroslava Kalouska [TOP 09] problém spočívá i v návrhu rozpočtu na rok 2024. Podle něj si ministr financí Zbyněk Stanjura sice vážnost situace uvědomuje, ale celá vláda pak podle jeho názoru málo dělá, aby ji změnila.
„Vláda totiž předložila střednědobý rozpočtový výhled, kde počítá v roce 2024 s deficitem ve výši 280 miliard korun, na rok 2025 s deficitem 260 miliard korun. Takže ministr financí na jednu stranu slibuje, že srazí strukturální deficity, na druhé straně dává a Poslanecké sněmovně obhajuje takový výhled, kde se s ničím takovým nepočítá. A platí jedno, nebo druhé,“ uvedl v nedávném podcastu FinTag.cz Miroslav Kalousek.
Jakou máme populaci, takové máme politiky, říká Miroslav Kalousek
V podobném duchu na vládu apeluje NRR. I podle ní vláda musí začít s ozdravěním českých veřejných financí co nejdříve. Což ale nelze provést prostými škrty, ale systémovými změnami na straně výdajů a příjmů.
„Vzhledem k tomu, že tato opatření zpravidla vyžadují změnu zákonů, je nutné tento proces zahájit co nejdříve, aby rozpočet na rok 2024 mohl přinést snížení strukturální nerovnováhy,“ upozorňuje NRR ve svém aktuálním stanovisku.
–DNA–
