Burzovně obchodované fondy [ETF] fungují už 30 let. Vůbec první ETF spatřilo světlo světa 22. ledna 1993 a kopírovalo index S&P 500. Vydala ho americká investiční společnost State Street.
Dnes využívají ETF jak drobní, tak institucionální investoři, včetně klasických podílových fondů. ETFko americké firmy State Street, které původně neslo označení SPY, se pod aktuálním názvem SPDR S&P 500 ETF Trust [SPY] obchoduje na newyorské burze dodnes. Ten, kdo ho v roce 1993 koupil, dnes jeho prostřednictvím dosáhl zhodnocení 750 procent.
Vývoj kurzu SPDR S&P 500 ETF Trust [SPY.US]
[Zdroj: xStation5]
„Toto ETF přezdívané ´spider´ se stalo velmi oblíbeným a dodnes se jedná, podle hodnoty aktiv pod správou, o největší burzovně obchodovaný fond na světě. V současnosti spravuje přibližně 370 miliard dolarů. Je také nejvíce obchodovaným ETF na světě, denně se zobchoduje objem přesahující 30 miliard dolarů,“ říká analytik společnosti Portu Lukáš Raška.
Suma 370 miliard dolarů se podle aktuálního kurzu rovná částce cca 8,1 bilionu korun, 30 miliard pak cca 650 miliard korun. SPDR S&P 500 Trust je přitom základním ETF, na které navazují další fondy shodného jména s jiným výběrem aktiv. Zaměřují se například na dividendové tituly nebo na dnes tolik módní odpovědné investování v podobě ESG.
ETFka udělala díru do světa
Dnes už jde prostřednictvím burzovně obchodovaných fondů investovat do produktů kopírujících všechny významné akciové indexy, stejně tak existují burzovně obchodované fondy zaměřené na dluhopisy, komodity [ETC] nebo kryptoměny. V současnosti má svět burzovně obchodovaných fondů ohromující hodnotu přesahující devět bilionů dolarů [cca 197 bil. Kč]. Nakoupit je investoři mohou na více než 60 světových burzách.
„Nabídka ETF se od roku 1993 šířila bleskovou rychlostí. V roce 2002 bylo těchto fondů už přes 100 a dnes si investoři mohou vybrat z více než jedenácti tisíců těchto fondů. Naprostá většina z nich je založena na principu pasivního investování, ale i to se v poslední době mění,“ doplňuje Lukáš Raška.
Růst počtu burzovně obchodovaných fondů od roku 2003
[Zdroj Statista.com]
Jak již bylo řečeno, burzovně obchodované fondy dnes běžně využívají i podílové fondy. Na druhé straně jsou to právě jejich zástupci, kteří upozorňují na nevýhody ETF. A není se co divit. Je to možnost nákupu ETF přímo investory, která jim odvádí klienty. Pokud bychom srovnali čistě objem peněz, které drobní a institucionální investoři dávají do podílových fondů a ETF, tak ETFkám trvalo deset let, než podílové fondy převálcovaly. Nutno dodat, že do ETF investují i podílové fondy a penzijní fondy. Jedná se tedy o poněkud zkreslené srovnání. Významný milník pro ně ale nastal v roce 2019. Tehdy podle údajů Bloomberg překonaly podílové fondy v hodnotě spravovaného majetku.
ETF vs. podílové fondy a prostředníci
ETF mají oproti podílovým fondům jednu výhodu a nevýhodu současně. Protože kopírují indexy, nabízejí pasivní způsob investování. Z hlediska investorů pasivní investování nabízejí rovněž podílové fondy. V nich ale sedí správci, kteří volí investice podle zaměření fondu, a tak přece jen aktivně investují. A takzvaně mohou ve výnosu překonat trh [index]. To klasická ETF z podstaty věci nedokáží.
Na druhé straně ale jsou jejich poplatky podstatně nižší než u podílových fondů. A pokud platí poučka, že výnos v podílovém fondu je vše, co investor nedá správci, pak jsou to právě poplatky, které mluví ve prospěch ETF.
Analytik XTB Tomáš Vranka upozorňuje na další důležitý moment. Pokud si investor může koupit ETF sám prostřednictvím brokera, není důvod, aby je kupoval přes prostředníka, jako je právě podílový fond a platil hned dvojí poplatek. To za nákup ETF a za jeho nákup podílovým fondem či jiným správcem investic.
„ETF je podle mého názoru nejlepší dlouhodobý investiční nástroj pro naprostou většinu lidí. Problém je, že investoři to dělají za poměrně vysoké poplatky, třeba 1 až 1,5 procenta ročně z hodnoty investice. Investor ale může dnes nakupovat ETF sám bez poplatků, takže pro mě je tento prostředník v podobě nějakého správce zcela zbytečný,“ vysvětluje.
Avšak pozor. Určitou pravdu mají i zástupci podílových fondů a správci ETF. Aby si ho investor sám koupil, musí dobře vědět, jaké si koupit a jak z něj případně namixovat portfolio. Pokud to neví, pak je lepší se svěřit odborníkům a i jim za to zaplatit. Na druhé straně nakoupit si přes brokera ETFko na jeden z hlavních například akciových indexů není žádná věda.
„Průměrný roční výnos indexu S&P 500 se dlouhodobě pohybuje kolem osm procent ročně. Což znamená, že počáteční investice se každých deset let zdvojnásobí. Při investičním horizontu deset let historie opět ukazuje, že investor má 90% šanci být v zisku,“ doplňuje Tomáš Vranka.
ETF jedou dál
Podle výkonného ředitele Portu Martina Luňáčka objem peněz v ETF se za posledních pět let ztrojnásobil. Rekordní příliv peněz nastal podle jeho slov v roce 2021. Během loňského roku byl o zhruba 30 procent slabší, ale stále větší než v roce 2020 nebo 2019.
„Máme za sebou přes 40 po sobě jdoucích měsíců, kdy globálně více peněz do burzovně obchodovaných fondů přiteklo, než z nich odteklo. U podílových fondů se tohle mění každý měsíc nebo kvartál. V USA například proudí 4x více peněz do ETF než do podílových fondů a trend se nejspíše jen tak měnit nebude,“ tvrdí Luňáček.
Na druhou stranu ale stejně jako brokeři, přes které lze ETFka nakoupit, v minulých letech vydělávaly i podílové fondy. I do nich lidé investovali kvůli snaze ochránit úspory a ještě je zhodnotit. A fondy těchto lidí zase zhusta investovaly do ETF. Tedy opět tato srovnání významně pokulhávají. Martin Luňáček i tak nabízí zajímavý postřeh.
„V Evropě pořád dominují podílové fondy. Zatímco v USA je již celkově více [asi 55 %] prostředků spravováno v ETFkách než v podílových fondech, v Evropě je tento poměr 90:10 ve prospěch fondů. Stále do nich teče trochu více nových peněz než do ETF,“ tvrdí.
Postupně se podle něj trend mění i v Evropě, Českou republikou nevyjímaje. To navzdory síle distribuce „bankovních podílových fondů“ skrze bankovní pobočky. To, že nabývají na popularitě i v Česku, je jistě dobrá zpráva. Otázka zní však stále stejně. Nákup ETF, jakkoli není složitý, vyžaduje orientaci v investování, nákup fondu přes banku nikoliv. Stále proto záleží na preferencích investora. A samozřejmě i na tom, kolik je kdo ochotný za správu svých peněz zaplatit.
–DNA–
