Dnes [1.2.] nás čeká další ostře sledované zasedání amerického Federálního rezervního systému [FED]. Znovu rozhodne o tom, kam se posunou americké úrokové sazby. Otázka zní, zda dnes rozhodne i o dalším osudu dolaru.
Obecně se očekává, že FED poprvé od března loňského roku zvýší sazby pouze o 25 bazických bodů. Trhy zároveň vyhlížejí, zda naznačí blížící se konec zvyšování úrokových sazeb. Ačkoli podobně jako většina analytiků i my předpokládáme, že poslední zvýšení amerických úrokových sazeb nastane v březnu. Zároveň si myslíme, že FED si může nechat otevřené dveře pro další květnové zvýšení sazeb a nebude otázce věnovat příliš pozornosti.
Představitelé americké centrální banky po svém prosincovém zasedání avizovali přicházející obrat ve své politice. Ta se opírá o dlouhodobá data z americké ekonomiky, především o dlouhodobě klesající jádrovou inflaci. Naše oblíbená metrika: tříměsíční meziroční míra jádrové inflace CPI v prosinci klesla na pouhých 3,1 %. Což je nejnižší úroveň od září 2021.
Očekávám, že předseda Jerome Powell toto zmírnění cenových tlaků ve středu uzná a uvede ho jako hlavní důvod pro méně agresivní přístup. Může také zmínit mírné zhoršení několika ukazatelů ekonomické aktivity, zejména spotřebitelských výdajů, a zároveň opět naznačit možnost recese. Což mohou někteří představitelé rady guvernérů považovat za předpoklad udržitelného snížení inflace.
O osudu dolaru rozhodne rétorika FEDu
Dolar v posledních měsících výrazně oslaboval právě v očekávání blížícího se konce zvyšování úrokových sazeb. Pro směr, kterým se jeho kurz v dalších dnech vydá, bude určující rétorika FEDu po samotném zasedání.
Klíčovou otázkou přitom bude, zda centrální banka naznačí, že se blíží pauza ve zvyšování sazeb. Pokud by banka upravila své vyjádření týkající se potřeby „průběžného zvyšování“ sazeb, pak by to mohlo naznačit pauzu v cyklu zvyšování sazeb po březnovém zasedání. Podle mého názoru by to bylo pro dolar medvědím signálem a mohlo by to prodloužit nedávný pohyb této měny směrem dolů vůči většině měn.
Naopak pokud si FED nechá otevřené dveře také pro případné květnové zvýšení sazeb, povede to spíše k posílení dolaru. Především proto, že finanční trhy aktuálně se scénářem květnového zvýšení sazeb nijak nepočítají.
Začnou sazby klesat ještě letos?
S čím naopak počítat lze je to, že Jerome Powell se bude bránit očekávání brzkého snížení úrokových sazeb.
V době psaní tohoto článku trhy s futures oceňují první snížení v listopadu. Což se nám i v této rané fázi zdá poněkud ukvapené. I když ne zcela vyloučené. Po prosincovém zasedání FEDu předseda Powell poznamenal, že nepředpokládá žádné uvolnění politiky, dokud si výbor nebude „jistý, že inflace trvale klesá ke 2 %“.
Předpokládám, že Powell tento názor zopakuje i během tiskové konference tento týden. I když se domnívám, že pro samotný dolar bude prozatím stále významnější postoj FEDu k budoucímu zvyšování úrokových sazeb.
Tomáš Kudla, obchodní ředitel Ebury pro Česko a Slovensko
Pozn. red.: redakčně upraveno
To je skutečně síla, když si to srovnáte. Tak na jedné straně v USA v současnosti ladí jemné detaily jak se měnou, aby všechny ekonomické parametry, které jsou kolikrát protichůdné, byly pečlivě vyváženy. Aby ekonomika optimálně plnila to, k čemu ji v životě nezbytně potřebujeme. Dokonce se používají obraty:“O osudu dolaru rozhodne rétorika FEDu“. Tak vyvážené by to údajně mělo být, že i výhružné slovo FEDu by to vyladění mohlo rozladit. No a druhá strana, strana evropská. Ve dnech 9.-10. února by se měli slétnout evropští kovaní zachránci planety a jednat o tom, co udělat, aby průmysl a výroba změnily své rozhodnutí, rozhodnutí sbalit si své saky paky a adiós za velkou louži. Moc možností, které jsou v souladu s jejich předvědčením nemají. Řekl bych, spíše žádné. Nakonec korunu tomu evropskému pinožení nasazuje naše vláda. Největší problém dnešních dnů, který se bude neodkladně řešit, jak se píše na serverech, bude počet dnů voleb, že prý jeden, ne dva dny. Polovina z těch politiků nikdy nic pořádného v životě nevytvořila, takže neznají svaté pravidlo každého technika, že když něco funguje, tak se do toho zásadně nevrtá! No a co se týká prezidentské volby, tam to zatím dopadá podle toho, co jsem si myslel, když se o úřad prezidenta servou dva kariérní komunisti. Ten vítězný, který si plánoval hrdě a neochvějně sloužit své socialistické vlasti, po změně režimu toto spolehlivě dělal tehdejší protistraně, tak když je nyní prezident a u moci jsou zelení sluníčkáři, tak se údajně nechal slyšet, že by podporoval zákaz vjedu aut se spalovacím motorem do center měst. Musím uznat, že v tomto přístupu je na kariérní komouše skutečně stoprocentní spolehnutí. Takže v politice dnešních dnů – spíše samá nuda.