Státní rozpočet skončil na konci ledna deficitem 6,8 miliardy korun. Po očištění o příjmy z EU a nutné výdaje s nimi spojené je schodek ještě vyšší – 10,8 miliardy korun. Uvedlo to Ministerstvo financí ČR [MF ČR].
Loni v lednu, kdy platilo rozpočtové provizorium, stát hospodařil s bezmála čtyřmiliardovým přebytkem. Platilo rozpočtové provizorium. Za meziročním zhoršením salda o 10,7 miliardy korun stála podle MF ČR především lednová pomoc občanům a firmám s vysokými cenami energií a obsluha státního dluhu navýšená výplatou úrokových výnosů z protiinflačních státních dluhopisů.
- Vládní pomoc občanům: +9,7 mld. Kč
- Náklady na vládní dluh: +7,9 mld. Kč
Kapitálové výdaje propadly o půl miliardy korun. Schodek lednového státního rozpočtu mohl být více než dvojnásobný. MF ČR dosud neuskutečnilo plánovaný převod zálohy regionálnímu školství ve výši 12 miliard korun.
Saldo státního rozpočtu za leden [v mld. Kč] |
||||||
2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | |
Saldo celkem | 26,5 | 8,8 | -8 | -31,5 | 3,9 | -6,8 |
Saldo bez vlivu EU/FM | 5 | 4,2 | -6,8 | -32,9 | 3,9 | -10,8 |
[Zdroj: MF ČR]
Ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS] k aktuálnímu výsledku hospodaření státu uvedl: „Platí, že letošní rozpočtový rok bude tranzitní, kdy naším hlavním úkolem je udržet schodek pod 300 miliardami korun. V příštím rozpočtu se již promítne chystaná vládní konsolidace, která musí vrátit české veřejné finance zpět na udržitelnější kolej.“
Státní rozpočet a jeho lednové příjmy
Příjmy rozpočtu dosáhly v lednu růstu 5,4 % [+6,8 mld. Kč]. 3,6 miliardy stát vybral na sociálním pojistném, dvě miliardy činilo inkaso daně z přidané hodnoty. Výnos daňových příjmů včetně pojistného [+5,7 %, +6,4 mld. Kč] rostl u všech hlavních položek vyjma spotřebních daní. Příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů byly nižší o miliardu korun.
- Daň z příjmů fyzických osob placené plátci: 1,1 mld. Kč / +11,7 %
- Inkaso daně z příjmů právnických osob: 1,3 mld. Kč
- Daň z příjmů fyzických osob placené poplatníky: 0,3 mld. Kč
- Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení: 3,6 mld. Kč / 7 %
- Daň z přidané hodnoty: 2,0 mld. Kč / 6 %
- Inkaso spotřebních daní: -1,3 mld. Kč / -10,1 %
Letošní rozpočet počítá s růstem 7,9 % proti inkasu roku 2022, což odpovídá dynamice meziročního růstu objemu mezd a platů očekávané v době sestavování rozpočtu.
Výdaje státního rozpočtu v lednu 2023
Celkové výdaje meziročně vzrostly o 17,5 mld. Kč [+14,4 %]. Pro jejich tempo byl podle MF ČR určující vývoj běžných výdajů [+15,1 %, +18,0 mld. Kč]. Šlo zejména o navýšení opatření zaměřených na řešení energetické krize, výplatu sociálních dávek, důchodů a obsluhu státního dluhu. Na sociálních dávkách stát vyplatil 11 miliard korun [+8,5 %].
- Výplaty důchodů: 9,2 mld. Kč / +8,6 %
- Dávky pomoci v hmotné nouzi / výplata humanitární dávky: 0,8 mld. Kč
- Příspěvek na bydlení: 0,6 mld. Kč
- Přídavek na dítě: 0,3 mld. Kč
Výrazněji vzrostly i běžné transfery podnikatelům [+14,3 %, +9,4 mld. Kč] ovlivněné prvními kompenzacemi za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům kvůli zastropování jejich cen [8,3 mld. Kč]. Běží i podpora firem v energeticky náročných odvětvích [1,4 mld. Kč].
Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 9,8 mld. Kč. Meziroční nárůst o 7,9 mld. Kč souvisel s výplatou úrokových výnosů plynoucích zejména z protiinflačních státních dluhopisů, jejichž emise byla pozastavena na konci roku 2021.
Vyšší běžné transfery příspěvkovým a podobným organizacím [+11,7 %, +5,0 mld. Kč] ovlivnilo nižší předfinancování v době loňského provizoria. Navýšení se týkalo zejména příspěvku na činnost vysokých škol [+3,0 mld. Kč]. Neinvestiční transfery územním rozpočtům meziročně klesly o 10,2 mld. Kč [-62,6 %].
—
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury lednový výsledek rozpočtu nic neříká o tom, jak dopadne letos celkové hospodaření státu.
„Ten výsledek je standardní, nijak nevybočuje. […] První vážná čísla, která můžeme hodnotit, budou za dva až tři měsíce, tam se teprve začnou projevovat trendy,“ uvedl ministr v České televizi.
–DNA–