Český průmysl loni vzrostl o 1,7 procenta a dostal se na předcovidovou úroveň produkce z roku 2019. Nejvýrazněji prospívala výroba motorových vozidel. Ta meziročně rostla o více než desetinu. Data přinesl Český statistický úřad [ČSÚ].
Zatímco se loni dařilo zejména automobilovému průmyslu, v mnohých dalších klíčových segmentech českého zpracovatelského průmyslu produkce meziročně klesla. Průměrný počet zaměstnanců v průmyslovém odvětví se meziročně snížil o 0,6 procenta. Jejich průměrná mzda naopak rostla o 7,8 procenta.
„Obávaný kolaps českého průmyslového sektoru se v závěru roku 2022 nekonal hlavně díky mocnému finiši automobilového sektoru. Ten těžil z nahromaděných objednávek a uvolnění napětí v dodavatelských řetězcích,“ komentuje aktuální výsledky hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.
Za celý rok 2022 rostly nejrychleji sektory výroby usní [+19,2 %], výroby oděvů [+12,3 %] a výroby motorových vozidel [+11,7 %]. Naopak nejslabší výsledek ohlásila výroba ostatních dopravních prostředků [-10,8 %], zpracování dřeva [-8,2 %] a výroba základních kovů [-7,7 %].
„Hodnoty v podzimních měsících [a tak celoroční hodnoty, pozn. red.] však ovlivnila mimo jiné nízká srovnávací základna v automobilovém průmyslu a souvisejících odvětvích, kde v předchozím roce chyběly komponenty,“ doplňuje informaci k loňskému meziročnímu růstu průmyslu ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu ČR Bohuslav Čížek.
Vít Hradil upozorňuje, že ve velké části ostatních průmyslových odvětví navíc sledujeme znatelné zpomalování. To kvůli vysokým cenám energií a slábnoucí poptávce bude podle něj patrně pokračovat i v několika následujících měsících. Zmiňuje i avizované odstávky výroby v klíčových automobilkách, kterým se opět nedostává nutných komponent.
Průmyslová produkce v prosinci
Podle aktuálních dat ČSÚ průmyslová produkce loni v prosinci meziročně reálně vzrostla o 4,0 procenta. Meziměsíčně byla vyšší o 0,2 procenta. Hodnota nových zakázek se meziročně zvýšila o 10,1 procenta. K růstu nejvýznamněji přispěla výroba motorových vozidel, kde se produkce vlivem nižší srovnávací základy zvýšila meziročně o 30 procent. V závěru roku se dařilo zvýšit produkci v kožedělném a oděvním průmyslu.
„Prosincové výsledky průmyslu potvrdily trend z předchozích měsíců roku 2022. Produkce průmyslu jako celku stagnovala, byť v jednotlivých odvětvích docházelo k různým výkyvům. Potvrzují to údaje za nové průmyslové zakázky, jejichž hodnota sice meziročně vzrostla, avšak meziměsíční porovnání na výrazné zvýšení zakázkové náplně neukazuje,“ říká vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Veronika Doležalová.
V prosinci nejvýrazněji klesla produkce ve výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení. Pokračoval pokles produkce i ve dvou významných průmyslových odvětvích: chemickém průmyslu a ve výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství. Zejména ve druhém jmenovaném odvětví se již delší dobu projevují důsledky vysoké energetické náročnosti výroby a snížená poptávka, zejména ze zahraničí.
Český průmysl v roce 2023
Podle hlavního ekonoma banky Creditas Petra Dufka se významná část českého průmyslu nyní nachází mezi dvěma mlýnskými kameny. Jde o slabou poptávku a vysoké náklady. Slabší poptávku dokumentuje především na výrobě kovů.
„Od nejbližších měsíců lze očekávat spíše slabší čísla z průmyslu, i když nové zakázky v prosinci vzrostly o 10 procent. Nelze však zapomínat na to, že se vykazují v běžných – tedy inflačních – cenách, takže reálně je jejich zvýšení diskutabilní. Navíc část největšího průmyslu, který má jinak zakázek v celku dost, se potýká s nedostatkem komponent a už pro únor avizoval omezování výroby,“ uvádí Petr Dufek.
Optimismem nehýří ani Vít Hradil. Podle něj je výsledek průmyslu za prosinec slabší, než na první pohled vypadá. Výroba se sice zvýšila meziročně o čtyři procenta, avšak díky nízkému srovnávacímu základu z předchozího roku a rozjezdu energetiky po odstávce.
„Ve srovnání s listopadem byla v prosinci produkce průmyslu sice vyšší o 0,2 procenta, zejména díky jaderné energetice, která po plánované odstávce opět najížděla na plný výkon,“ vysvětluje.
Zároveň poukazuje na vývoj ve zpracovatelském průmyslu. V něm produkce v prosinci meziměsíčně klesla o 1,1 procenta. Slabší byly i výsledky automobilového průmyslu, který se sice těší dostatku zakázek, avšak se opět začíná potýkat s nedostatkem vstupů. Vít Hradil přesto zůstává optimistou. Argumentuje poklesem cen energií z rekordních úrovní a snížením cen za dopravu a některých průmyslových komodit. I tak ale očekává v letošním roce v průmyslu spíše stagnaci než růst.
–RED–
