Loni vykázala česká obchodní bilance schodek 198,1 miliardy korun. Oproti roku 2021 deficit vzrostl o 189,2 miliardy korun. V tom roce byla bilance v deficitu 8,9 miliardy korun. Data přinesl Český statistický úřad [ČSÚ].
Jedná se o pokračující výrazné zhoršování vývoje českého zahraničního obchodu. Ještě v roce 2020 Česko dosahovalo kladné obchodní bilance v hodnotě 180 miliard korun a přebytky ve výši 150 miliard korun byly běžné i v letech předchozích.
Od začátku loňska vzrostl meziročně vývoz o 13,3 procenta a dovoz o 18,0 procenta. Uvedl to Český statistický úřad [ČSÚ] spolu s daty za prosinec. Podle předběžných údajů ČSÚ skončila v prosinci bilance zahraničního obchodu se zbožím v běžných cenách schodkem 1,2 miliardy, který byl meziročně o 15,0 miliardy korun menší.
„Zatímco prosinec nesignalizuje žádnou zásadní vnější nerovnováhu, data za celý rok 2023 vyznívají jinak. […] Teoreticky by proto měla koruna oslabit, prakticky však vidíme pravý opak. Což je dáno optimismem na trhu a spekulacemi. To je dlouhodobě neudržitelné,“ říká hlavní ekonom Comfort Finance Group Vladimír Pikora.
Podle něj ale relativně nízký schodek bilance v prosinci v meziročním srovnání ukázal, že silná koruna zatím nepředstavuje pro ekonomiku problém. Přesto, co se týče výsledku českého zahraničního obchodu, nečeká zlepšení ani v letošním roce.
„V roce 2023 by měl v první polovině roku deficit obchodní bilance růst. Bude nás tížit nejen přerušení výroby automobilek, ale i silnější koruna. Druhá polovina roku půjde opačným směrem. Komponenty by už měly být běžně k mání a koruna by měla korigovat ke slabším hodnotám. Za celý rok 2023 čekám deficit opět kolem 200 miliard korun,“ tvrdí.
Pokud se jeho slova potvrdí, deficit zahraničního obchodu se na úrovni cca 200 miliard korun udrží již druhý rok za sebou. Ekonomka Komerční banky Jana Steckerová ale nabízí „pozitivnější“ výhled. Podle ní dosáhne schodek českého zahraničního obchodu letos cca 110 miliard korun.
Deficit obchodní bilance v prosinci
Jak již bylo řečeno, podle předběžných údajů skončila v prosinci bilance zahraničního obchodu se zbožím v běžných cenách schodkem 1,2 miliardy korun. Schodek se tak snížil meziročně o 15,0 miliardy korun.
Saldo zahraničního obchodu se zbožím příznivě ovlivnil zejména meziročně lepší výsledek obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji o 11 miliard korun, a to přechodem z pasiva do aktiva. Přebytek obchodu s motorovými vozidly se zvýšil o 9,1 miliardy korun. Schodek obchodu se základními farmaceutickými výrobky se zmenšil o 3,3 miliardy korun.
Nepříznivý vliv na celkové saldo měl zejména větší deficit obchodu s ropou a zemním plynem o 8,8 miliardy korun. To v důsledku růstu cen na světových trzích a vyššího dovezeného množství. Zvětšil se i deficit s elektrickými zařízeními, to o 3,1 miliardy korun.
Bilance zahraničního obchodu se státy EU se v prosinci meziročně zlepšila o 22,3 miliardy korun. Deficit obchodu se státy mimo EU se prohloubil o 7,3 miliardy korun.
Meziročně vzrostl vývoz o 8,9 procenta na 346,7 miliardy korun a dovoz o 3,9 procenta na 348 miliardy korun. Prosinec 2022 měl o jeden pracovní den méně než prosinec 2021. Meziměsíčně se po sezónním očištění snížil vývoz o 0,8 procenta a dovoz o 6,8 procenta.
Zahraniční obchod pohledem exportérů
K aktuální obchodní bilanci se vyjádřili i zástupci tuzemských firem. Podle nich data ukázala, že válka na Ukrajině a s ní spojené problémy český export celkově negativně neovlivnily.
„Došlo však k očekávanému velkému propadu vývozu českého zboží do Ruska a Běloruska. Na druhé straně český vývoz na Ukrajinu překvapivě klesl jen o osm procent,“ uvedl ředitel Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy [SP ČR] ČR Lukáš Martin.
Vývoj exportu v letošním roce se podle něj přímo odvine od ekonomické kondice českých největších zahraničních obchodních partnerů. To znamená, že určující se stane vývoj v automobilovém, strojírenském, elektrotechnickém či zdravotnickém průmyslu.
„K pozitivnímu vývoji by mohlo přispět několik dílčích faktorů. Například dořešení pobrexitové dohody mezi EU a Spojeným královstvím v otázce sporu o Severní Irsko. Například pokrok při vyjednávání dopadů amerického Zákona na snížení inflace mezi EU a USA nebo dořešení dohod o volném obchodu,“ tvrdí Lukáš Martin.
Zároveň dodává, že SP ČR nadále vyzývá vládu k ještě aktivnější proexportní politice státu. Uvedl, že ze strany vlády Svaz vnímá jako jasný závazek, že rok 2023 je rokem exportu.
–RED–
