Drahé energie staví české dcery zahraničních matek do obtížné situace. Kvůli jejich vysokým cenám totiž významně rostou náklady na tuzemskou výrobu. Někteří zahraniční vlastníci českých firem situaci řeší omezováním investic v Česku.
Redakci FinTag.cz to potvrdil viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR [SP ČR] Radek Špicar. Podle něj nadnárodní firmy pravidelně vyhodnocují náklady na výrobu ve svých závodech v různých zemích Evropy.
„U českých firem jim v těchto hodnocení stále častěji bliká výstražná červená kontrolka. A je to dáno právě vysokými cenami energií,“ uvedl Radek Špicar.
Podle něj to není poprvé. V minulosti českým dcerám zahraničních matek významně rostly náklady kvůli zvyšujícím se mzdám, a tak i odvody do státního rozpočtu prostřednictvím sociálního a zdravotního pojištění. Nyní jim rostou náklady kvůli vyšším cenám energií.
„Některé ze zahraničních matek to pak řeší seškrtáním investic v Česku,“ doplnil pro FinTag.cz Radek Špicar s tím, že vůbec nejhorším scénářem by bylo, kdyby zahraniční vlastníci přesunuli výrobu z Česka do zemí, kde jsou energie levnější.
V takovém případě se nabízí třeba Španělsko nebo Portugalsko. Tam loni na jaře s účinností od léta rozhodli o zastropování cen plynu sloužícího pro výrobu elektřiny a následnému dotování plynových elektráren. Čímž významně srazili ceny energií.
Avšak zpátky k investicím. To, že mnoho tuzemských firem, ať už je jejich vlastník jakýkoli, spoří peníze na investicích potvrzuje průzkum SP ČR z letošního ledna. Z něj vyplynulo, že 35 procent dotázaných zejména průmyslových firem reaguje na aktuální růst nákladů právě seškrtáním plánovaných investic.
Jakou roli hraje vládní zastropování cen energií
Aktuální ceny energií na komoditních trzích jsou pod českou vládou stanovenými stropy cen energií. Plyn a ropa se například letos v lednu na komoditních trzích obchodovaly o 20 procent níže než před začátkem konfliktu na Ukrajině. A klesá i cena elektřiny.
„Vládní stropy energií jsou určitá kotva. Kolik firem je ale využívá či využije, bohužel nevíme. Firmy o tuto podporu zájem mají, ale kolik jich je či bude, na to je ještě brzo. V tomto ohledu nemáme data,“ uvedl pro FinTag.cz ředitel Sekce hospodářské politiky SP ČR Bohuslav Čížek.
Podle něj ovšem platí, že výše vládních stropů energií pro firmy je v Česku nad aktuálními cenami energií, zatímco například v Německu jsou aktuální ceny energií nad tam vládou zavedenými stropy energií pro firmy. Opačná situace v Německu a v Česku naopak panuje u výše stropů energií pro domácnosti. Bohuslav Čížek dále doplnil, že v tuto chvíli lze jen těžko odhadovat, kolik vláda nakonec do podpory českých firem ve věci drahých energií dá, kolik peněz firmy díky stropům ušetří. Podle Radka Špicara je ale nutné zdůraznit, že pokud by české firmy hypoteticky vládní stropy vůbec nevyužily, jednalo by se o optimální situaci.
„To by byla skvělá zpráva. Tohle je pro nás ideální varianta,“ uvedl s tím, že v některých případech firmy vládní stropy energií určitě využijí.
V praxi půjde zřejmě o ty firmy, které si loni zafixovaly ceny energií na vysokých úrovních, respektive nad vládou daným stropem. Kolik takových firem je, se ale neví. Vláda přitom uvádí, že chce na podporu firem využít inkaso z takzvané windfall tax.
Ale znovu: Kolik do podpory firem ve věci energií stát skutečně dá, zůstává dlouhodobě jen v rovině odhadů. A ty se různí i v proklamacích jednotlivých ministrů. Byť vláda vysvětluje deficity hospodaření státního rozpočtu zejména pomocí domácnostem [17,4 mld. Kč vyšel loňský energetický úsporný tarif, pozn. red] a firmám ve věci drahých energií.
„I když jsou vládou dané stropy vysoké, rozhodně není namístě je kritizovat. Jsou velice důležité, protože poskytují firmám stabilitu a zaručují, že za energie firmy víc, než jsou stropy, nevydají. Je to důležité pro plánování a stabilitu,“ uvedl Špicar.
Podle něj vládní stropy a regulace cen energií na evropské úrovni i významně přispěly k současnému snížení cen energií.
„Nakolik ale nakonec tyto stropy český stát vyjdou, vyhodnotíme až s určitým odstupem,“ odpověděl na přímou otázku, zda a jak se vládní podpora českým firmám v oblasti drahých energií nejspíš promítne do letos plánovaného schodku státního rozpočtu ve výši necelých 300 miliard korun.
IRA: Změní se evropské firmy v zahraniční firmy?
Viceprezident SP ČR Radek Špicar se pro FinTag.cz vyjádřil i k aktuálním jednáním ohledně amerického podpůrného programu Inflation Reduction Act [IRA]. Z něj dostanou podniky na území USA dotace a daňové úlevy na vývoj zelených technologií, nízkouhlíkovou výrobu i propagaci „Buy American“ v celkovém objemu 369 miliard dolarů [cca 8,1 bil. Kč]. Program IRA podporuje i spotřebu domácností formou dotací při nákupu americké „nízkouhlíkové produkce“.
„EU není nadšená z toho, co USA přijaly, musí na to reagovat,“ řekl Radek Špicar.
Jakkoli americký program působí problémy i Evropě, míří podle něj zejména „proti Číně“. Podle evropských politiků i zástupců evropských firem jeho „vedlejším produktem“ může být právě přesun evropské výroby do Ameriky kvůli daňovým úlevám, případně ztráta konkurenceschopnosti.
„Obáváme se i přesunu českých firem, a to kvůli cenám energií. Už loni se některé české firmy přesunuly do USA kvůli nízkým cenám energií, protože tam platí desetinu toho, co za energie platí v Evropě,“ uvedl pro FinTag.cz.
Přidají-li se k tomu daňové úlevy, motivace ke změně působiště může být ještě větší. O poznání větší riziko v tomto ohledu podle Špicara panuje u německých firem, které jsou pro české firmy významným obchodním partnerem. A zároveň i významnými vlastníky českých firem a obecně investory v Česku. Což mimochodem neplatí jen pro Česko, ale i další evropské země.
„Právě z přesunu německých firem do USA máme největší obavy,“ řekl v této souvislosti Radek Špicar.
Upřesnil, že není v zájmu nikoho, aby kvůli americkému programu IRA vypukla obchodní válka mezi Evropou a USA. Evropa ale musí, jak zdůraznil, reagovat. Ideálně podle něj skrze podporu klíčových oblastí, jako je fotovoltaika nebo výroba baterií.
„K tomu je ale potřeba, aby zůstala zachována jednotná pravidla pro veřejnou podporu v zemích EU. Pokud by k tomu nedošlo, pak by se mohlo stát, že ty velké evropské státy by svým firmám mohly pomoci výrazně více, ne země s vyprázdněnou kasou, jako je například Česko,“ upřesnil Radek Špicar s tím, že součástí reakce EU by mělo být i snížení byrokracie v Evropě.
Daniel Tácha
