Ekonomika Evropské unie ve čtvrtém čtvrtletí 2022 v průměru stagnovala. Naopak Česká republika, jejíž ekonomika klesla o 0,3 procenta, je v recesi. Spolu s Finskem a Maďarskem, jak vyplývá z aktuálních dat Eurostatu.
Podle evropského statistického úřadu se hrubý domácí produkt [HDP] v Evropské unii proti předchozím třem měsícům podle sezonně přepočtených údajů nezměnil. Ze zemí, od kterých má Eurostat k dispozici data, je v recesi Česko, Maďarsko a Finsko. Česká ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí klesla o 0,2 procenta, uvedl Eurostat. Podle metodiky Českého statistického úřad [ČSÚ] o 0,3 procenta.
„V zemích platících eurem ekonomika o 0,1 procenta vzrostla, což je také v souladu s prvním odhadem. Ve třetím čtvrtletí růst v eurozóně činil 0,3 procenta, stejně jako v celé EU,“ uvádí zpráva Eurostatu.
V meziročním srovnání růst ekonomiky EU ve čtvrtém čtvrtletí zpomalil na 1,8 procenta z 2,5 procenta ve třetím čtvrtletí. Podobně v eurozóně tempo zvolnilo na 1,9 procenta z 2,3 procenta v předchozím čtvrtletí. Data za eurozónu počítají s 19 zeměmi, protože Chorvatsko do eurozóny vstoupilo až letos 1. ledna.
Chybějí data z pěti zemí
Eurostat ještě stále nemá kompletní data. Chybí mu údaje z pěti zemí. Z těch dvaadvaceti, ze kterých už má údaje k dispozici, je v hospodářské recesi Česká republika, Maďarsko a Finsko. Recese se obvykle definuje jako dvě čtvrtletí poklesu ekonomiky za sebou.
„Hlavním důvodem slabšího výsledku české ekonomiky byla velmi vysoká inflace, která rekordně snižovala reálnou kupní sílu obyvatel. Příjmy obyvatel zaostávaly za růstem cen, a tak následovalo omezování spotřeby domácností,“ uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
„Klesaly výdaje za zboží i za služby, které se přitom nestihly vrátit ani na předcovidovou úroveň. Z pohledu odvětví bylo omezování spotřeby vidět především na tržbách v maloobchodě, v hotelech a restauracích,“ doplnil.
Naopak slovenská ekonomika loni v posledním čtvrtletí podle předběžného odhadu tamějšího statistického úřadu udržela tempo mezičtvrtletního růstu na hodnotě 0,3 procenta. Stejného výsledku po revizi údajů dosáhla i v předchozích třech kvartálech. V meziročním srovnání tempo růstu HDP zpomalilo na 1,1 procenta z 1,4 procenta ve třetím čtvrtletí, a dostalo se tak na nejnižší loňskou hodnotu.
Slovenskou ekonomiku v posledním čtvrtletí loňska podpořila spotřeba domácností a vyšší investice. Zahraniční obchod podle statistiků, stejně jako v Česku, naopak skončil s výrazným záporným saldem. Za celý loňský rok se podle předběžných údajů HDP reálně zvýšil o 1,7 procenta po tříprocentním růstu v roce předchozím.
Evropa je pozadu za USA i Japonskem
Evropská unie si ve čtvrtém čtvrtletí vedla hůře než Spojené státy, kde ekonomika s využitím unijní metodiky výpočtu vzrostla proti předchozím třem měsícům o 0,7 procenta. Zpomalila tak z mezičtvrtletního tempa 0,8 procenta ve třetím čtvrtletí. V meziročním srovnání byl však růst v USA pomalejší. Spojené státy používají odlišnou metodiku, údaje přepočítávají na celý rok.
Růst čínské ekonomiky loni zpomalil na tři procenta z více než osmiprocentního tempa v předchozím roce. Na vině je hlavně někdejší vládní politika nulové tolerance covidu-19 a problémy na čínském nemovitostním trhu. Mezičtvrtletně ekonomika stagnovala.
Relativně dobré výsledky ohlásila japonská ekonomika. Ta se ve čtvrtém čtvrtletí vymanila z recese díky návratu zahraničních turistů, který kompenzoval slabší kapitálové výdaje. Hrubý domácí produkt se v celoročním přepočtu zvýšil o 0,6 procenta po poklesu v předchozích dvou čtvrtletích. Výsledky ale zaostaly za očekáváními analytiků. Údaje zveřejnila japonská vláda.
–ČTK/RED–
O to přece jde. Zadusit hospodářský život a tím se sníží úplně vše. Musíme přece zachránit planetu, to je prvořadý úkol. Dovolím si tu předložit jeden výpočet a budete vidět, že fyzika a algebra nejsou tak nezáživné, jak na první pohled vypadají. Čtěte: Spotřeba pohonných hmot v ČR v roce 2021 dosáhla výše cca 8 miliard litrů. To je 8×10^9 (osm krát deset na devátou) litrů. Z toho 75% (6×10^9) litrů nafty a 2×10^9 litrů benzínu. Předpokládejme, že vše na pohon motorových vozidel. A chceme, aby tyto jezdily jen na elektrickou energii. Tak si musíme zjistit, kolik energie získáme spálením jednoho litru paliva. Je to 7-8kWh/litr. Vezmeme 7,5kWh/litr. Vypočítáme si, kolik energie získáváme spálením všech těch litrů paliv, nafty i benzínu. Nafta: 6×10^9 litrů krát 7,5kWh/litr = 45×10^9 kWh. Ale ne všechna tato energie nám pohne vozidlem. Naftový motor má účinnost 45% a benzínový 32%. Takže vozidlem nám pohne 45×10^9 krát 0,45 =20×10^9kWh u nafty. Analogicky u benzínu nám vyjde 4,8×10^9kWh. To sečteme a vyjde nám zaokrouhleně energie 25×10^9kWh, což je 25TWh, která nám hýbe vozidly při spálení osmi miliard litrů paliv. Tuto energii nám musí dodat elektrárny a předpokládejme, což pravda není, že se všechna se 100% účinností dostane na pohon elektro auta (jinak je to s bídou 80%). V roce 2021 vyrobily elektrárny cca 81,4TWh elektrické energie. Takže kompletní přechod na pohon elektřinou, což jsou nejsmělejší plány, o kterých i mluví, znamená jen ve výrobě elektřiny (nemluvím o infrastruktuře, například o potřebě silnějších drátů tam, kde dnes nejsou) potřebu navýšení o 30%. A protože z těch 81,4TWh přes 40% pochází z parních, které mají být jen přechodné, tak dnes je jisté, že v takovém případě potřeba další elektrické energie pro nulové emise(myšleno úplně všech aut) by měla být +30%, ale výroba z parních bude naopak -40%. Takhle to vypadá, když hospodářství plánují a řídí komouši. A já se nedivím, že Němci otevírají uhelné doly a topí uhlím jako o život. A pokud by někoho napadlo slovo obnovitelné zdroje jako zdroj chybějící energie, tak nemám nic proti, každá kWh se hodí (jedno německé přísloví říká, že kdo si neváží feniku, není hoden tolaru), ale zjistěte si jejich energetické možnosti a jejich spolehlivostní parametry, jako stabilitu dodávek a podobně.