Úřad pro ochranu hospodářské soutěže [ÚOHS] prověří, v jaké části dodavatelsko-odběratelského řetězce dochází k největšímu nárůstu cen potravin. Pro zrychlené šetření si vybral čtyři potraviny. Prověření ale potrvá měsíce.
„Cílem šetření je zjistit, v jaké části vertikálního řetězce od prvovýrobců, přes potravinářské zpracovatele až po obchodní řetězce došlo k největšímu navyšování marží. A zda někde v tomto řetězci existuje dysfunkce, kterou by mohl Úřad řešit z hlediska pravidel hospodářské soutěže nebo významné tržní síly,“ uvedl k šetření předseda ÚOHS Petr Mlsna.
Zároveň upozornil, že ÚOHS není cenový regulátor. Podle něj samotná vysoká cena některého výrobku nebo zjevně nepřiměřeně vysoká marže není přestupek proti soutěžnímu právu nebo proti zákonu o významné tržní síle. Úřad by musel najít důkazy o existenci kartelové dohody nebo zneužití dominantního postavení, případně zneužití významné tržní síly vůči dodavateli směřující přímo k navýšení ceny. Pokud by k tomuto úřad dospěl, může uložit „pachateli“ pokutu do výše až 10 procent jeho ročního obratu.
„Vysoká cena nebo marže může být indicií, že k takovému přestupku dochází, ale v žádném případě není jednoznačným důkazem,“ doplnil ÚHOS v tiskové zprávě.
Agrární komora ukazuje na německé řetězce
K tématu vysokých cen potravin, které navíc v čase významně kolísají, se ozvala i Agrární komora ČR [AG ČR]. Její zástupci upozornili na to, že na domácím trhu s potravinami mají dominantní postavení dvě německé skupiny.
- Schwarz Group: Lidl a Kaufland
- REWE Group: Penny a Billa
Zástupci AG ČR uvedli, že oba řetězce ovládají velkou část zdejšího maloobchodního trhu s potravinami. Jednička a dvojka tuzemského maloobchodu Lidl a Kaufland, dále obchodní řetězce Penny, Billa a dalších sedm řetězců podle nich ovládají 75 procent trhu.
„Velké zahraniční obchodní řetězce si proto mohou diktovat podmínky a určovat, co se bude na domácím trhu prodávat, a co ne,“ uvedli zástupci AG ČR.
Argumentují přitom obratem skupiny Schwarz sídlící v jihoněmeckém Neckarsulmu. Podle nich jenom za období 2020 až 2021 skupina v Česku utržila 136 miliard korun. Obrat skupiny REWE ve stejném období v Česku podle nich činil 73 miliard korun. Zároveň upozornili, že novější data ani jeden z řetězců neuvádí v obchodním rejstříku.
„U řady potravin, jako jsou cukr, drůbeží maso nebo jablka, zemědělci zvyšovali ceny nejpomaleji ze všech. Jednoznačně proto odmítám, že by čeští zemědělci zdražovali lidem potraviny,“ uvedl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
Jak to chodí v praxi
Významnou pozici řetězců pro FinTag.cz před nedávnem potvrdila spolumajitelka jedné z českých firem, která na trh dodává rostlinné oleje.
„To máte tak, buď jim ten olej dáte za cenu, kterou vám nadiktují, nebo vám ten olej prostě do nabídky nedají. A když vám ho do nabídky nakonec i dají za cenu, kterou chcete, dají na něj takovou marži, že olej je natolik drahý, že ho nikdo nekoupí. Lidé si koupí jejich vlastní, podstatně levnější, olej,“ popsala praxi.
„Není nic výjimečného, když vám i nabídnou, abyste jim dali svůj olej za co nejlevnější cenu. To proto, aby ho zabalili do svého takzvaně chytrého/levného balení. Pokud se vám to nelíbí, nakoupí olej od globálních dodavatelů, a tam už si cenově vůbec neškrtnete. To, že není tak kvalitní nikoho nezajímá,“ upřesnila.
„Na žádný způsob tedy nemáte šanci pracovat s cenou, pokud chcete svůj olej prodat,“ dodala.
Přesto, jak řekla, byl pro její firmu obrovský posun, když se se svým produktem do řetězců dostala. I tak její firma dál buduje vlastní prodejní místa a olej nabízí i na internetu.
Co říká zástupce obchodníků Tomáš Prouza
K problematice se vyjádřil i prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR [SOCR] a viceprezident Hospodářské komory ČR [HK ČR] Tomáš Prouza. Ten uvedl, že to naopak byly obchodní řetězce, které loni zpomalily růst cen potravin snížením svých marží.
Podle Prouzy za zdražováním potravin stojí chybějící konkurence mezi dodavateli. V některých segmentech podniky ovládají velké tržní podíly v řádu desítek procent. Taková situace je podle něj například u nealkoholických nápojů, margarínů a pracích prostředků. Prouza často v této souvislosti upozorňuje na dominantní postavení společnosti Agrofert, která patří do svěřenského fondu založeného předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem.
Podle jeho názoru fungují obchodní řetězce v Česku v ostré konkurenci, tudíž si nemohou dovolit zdražovat tak, jak „je napadne“.
Prouza rovněž upozornil, že zvyšující se ceny vedly ke změně spotřebitelského chování. Klesla poptávka u dražších potravin a nápojů. Poznamenal, že dříve lidé šetřili spíše tak, že nakupovali méně kvalitní zboží. Nyní ho kupují spíše méně a snižuje se tak plýtvání potravinami. Pro úplnost dodejme, že v Česku stát uplatňuje na potraviny jednu z nejvyšších daní z přidané hodnoty v Evropě. Nemá výjimky a její výši drží na horní hranici.
–DNA–
