Evropská komise [EK] navrhla prodloužení obchodních výhod pro Ukrajinu o jeden rok. Obchodní výhody spočívají v pozastavení dovozních cel, kvót a obchodních ochranných opatření uložených na ukrajinský vývoz do zemí EU.
Zástupci EK se tak rozhodli po letošní návštěvě Kyjeva 23. února. Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová řekla, že jde o signál pokračující politické a hospodářské podpory EU Ukrajině. Již hotový návrh EK nyní posoudí Evropský parlament [EP] a Rada EU. Jeho cílem je zajištění přechodu ze stávajícího režimu obchodních úlev, které končí, na režim nový.
„Od počátku plnohodnotné války, kterou Rusko vede už rok, považuje EU za prioritně důležité, aby bylo udrženo v chodu ukrajinské hospodářství. Je to důležité nejen pro pomoc Ukrajině, aby v této válce zvítězila, ale i pro obnovu v dlouhodobé perspektivě. Neochvějná podpora z EU pomáhá Ukrajině udržet si obchodní pozici vůči zbytku světa a prohlubovat obchodní vztahy s EU,“ vysvětlil návrh EK její výkonný místopředseda odpovědný za obchodní politiku Valdis Dombrovskis.
Dočasné obchodní výhody, které jsou jednostranné, výrazně rozšiřují rozsah liberalizace cel v rámci prohloubené a komplexní zóny volného obchodu mezi EU a Ukrajinou. V praxi pozastavují veškerá cla a kvóty i antidumpingová cla a ochranná opatření na dovoz z Ukrajiny. EK uvedla, že tato autonomní obchodní opatření, která platí od 4. června 2022, spolu s trasami solidarity přispěla k tomu, že obchodní toky z Ukrajiny do EU zůstaly loni „pozoruhodně stabilní“.
Na ukrajinské dovozy upozorňují zemědělci i průmysl
Na problémy, které způsobují ničím neregulované ukrajinské dovozy do Evropy, avšak již upozornili unijní zemědělci. Poté, kdy Evropa zřídila takzvané koridory solidarity, aby Ukrajina mohla vyvážet zemědělské produkty, mnoho z těchto komodit zůstává na unijním trhu. Problém s tím má hlavně Polsko a Slovensko, jak pro FinTag.cz potvrdil mluvčí Ministerstva zemědělství ČR Vojtěch Bílý.
„Ano, setkali jsme se s touto problematikou. Dovozy z Ukrajiny se řešily na konci ledna v Berlíně na International Green Week. Jednání na toto téma vyvolal polský ministr zemědělství. Vyjádřil obavy, aby Ukrajina docela nezaplavila celý unijní trh,“ řekl Bílý.
„Co se týče české pozice, my jsme deklarovali, že chceme, aby i nadále fungovaly takzvané koridory solidarity pro vývoz ukrajinských zemědělských komodit,“ upřesnil pro FinTag.cz.
Jak ale vyplývá z vyjádření EK nejde pouze o zemědělské komodity, ale i o dovozy pro průmyslovou výrobu. EK ve svém aktuálním návrhu uvádí, že nově prodloužené obchodní výhody pro Ukrajinu již zohledňují obavy průmyslové sféry z těchto dovozů do EU.
„Za tímto účelem a rovněž s ohledem na významný nárůst dovozu některých zemědělských produktů z Ukrajiny do EU v roce 2022 obsahují obnovená autonomní obchodní opatření zrychlený ochranný mechanismus, který pomůže ochránit unijní průmysl v případě potřeby,“ stojí v návrhu EK.
Vzájemný obchod EU a Ukrajiny
Data o vzájemném obchodu s Ukrajinou za loňský rok nejsou dostupná. Země Evropské unie ale platily již před válkou na Ukrajině za největšího obchodního partnera Ukrajiny. Obchod s EU se v roce 2021 podílel na celkovém ukrajinském obchodu z 39,5 procenta. Ukrajina byla 15. největším obchodním partnerem EU, byť obchod s ní představoval přibližně jen 1,2 procenta celkového obchodu EU.
Celkový obchod mezi EU a Ukrajinou dosáhl v roce 2021 téměř 52,4 miliardy eur [cca 1,2 bil. Kč]. Vývoz Ukrajiny do EU dosáhl ve stejném roce hodnoty 24,1 miliardy eur [cca 569 mld. Kč]. Jednalo se o 47% nárůst ve srovnání s rokem 2020. K hlavním vývozním artiklům Ukrajiny do EU patřily železo a ocel [20,8 % celkového vývozu], rudy [12,5 %], živočišné a rostlinné tuky a oleje [8,5 %], hlavně slunečnicový olej. Dále pak elektrické stroje [7,8 %] a obiloviny [7,3 %].
Vývoz EU na Ukrajinu v roce 2021 dosáhl částky 28,3 miliardy euro [cca 667 mld. Kč]. Vývoz EU na Ukrajinu se od roku 2020 zvýšil o 22,4 procenta. Hlavním vývozem EU na Ukrajinu byly stroje [14,8 % veškerého vývozu], dopravní zařízení a vozidla [10,2 %]. Dále minerální paliva [9,4 %], elektrické stroje [9,3 %] a farmaceutické výrobky [5,9 %].
Obchod s Ukrajinou upravuje dohoda DCFTA
Obchod s Ukrajinou – nezahrnující aktuální obchodní úlevy – upravuje Dohoda o přidružení, včetně prohloubené a komplexní zóny volného obchodu [DCFTA] mezi EU a Ukrajinou. Tu zástupci obou stran sjednali v letech 2007 až 2011 a podepsali 21. března a 27. června 2014. DCFTA obě strany prozatímně uplatňují od 1. ledna 2016. Dohoda o přidružení [AA] formálně vstoupila v platnost 1. září 2017 po ratifikaci všemi členskými státy EU.
Dohoda o přidružení je hlavním nástrojem pro sblížení Ukrajiny a EU. Podporuje hlubší politické vazby, silnější hospodářské vztahy a respekt ke společným hodnotám. Prioritní akční plán [PAP] EK pro posílené provádění DCFTA mezi EU a Ukrajinou v letech 2023–2024 pak stanoví soubor konkrétních opatření k urychlení a sledování úplného provádění DCFTA. Což, jak uvádí dokumenty EK, Ukrajině umožní další přístup do EU.
–DNA–
Já jsem tomu doslova velice rád. Z jednoho prostého důvodu. Zelení evropští šílenci se už netají tím, alespoň do nedávna tomu tak bylo, že z Evropy vytvoří první zelený kontinent na světě. Už měli rozmyšlena cla proti zemím, které nepřistupují k energetice podle jejich představ. Tím samozřejmě nenapadám snahu planetu tak neplundrovat. Ale napadám způsoby, jak to udělat. A ďábelské dílo se jim nyní přestává dařit. Jak se všude píše, USA šláply do pedálů tak moc, že v EU nastalo zděšení, kolik firem má zcela konkrétní plány přesunu výroby do USA. A nyní je navíc jasné, že nelze mít téměř za humny totálně hospodářsky rozvrácený stát. Je nutné dnes už totálně hospodářsky zkrachovalou Ukrajinu opět postavit na nohy. Avšak jinak, než obnovením tamního hospodářského života, to nepůjde. A už vidím, to zcela otevřeně přiznávám, že toto říkám s naprostou radostí zlomyslně, jak by za takového hospodářského marasmu tam, kde zpočátku bude problémem úplně vše, úspěšně zelenili, jako nyní zde. Třeba jaký pohon od kterého roku mají mít ty poslední zbytky aut, které jim tam po bombardování zůstanou, jaké mají mít povolené emise a podobně. A když nebudou, což rozhodně moci dělat nebudou, tak zase jako čert ze škatulky vyskočí naše zeleným dušené firmy. Že jsou konkurenčně znevýhodněné. Takže se ocitnou mezi dvěma mlýnskými kameny. A protože každá politika stojí na ekonomice, i válka na Ukrajině skončí až dojdou peníze na její financování, tak se budou muset se svojí šílenou politikou hodně stáhnout. Ale je mi jasné, že se tak snadno nevzdají. Nainvestovali si do toho příliš mnoho lidského a hlavně politického kapitálu. Bude to ještě dlouhý boj.