Senátní výbory dnes [7.3.] nepodpořily vládní novelu o nižší valorizaci penzí. Proti byli i někteří senátoři z klubů vládních stran. Pokud novelu neschválí ani Senát jako celek při středeční schůzi, její včasné přijetí do 22. března to vážně ohrozí.
Novelu o důchodovém pojištění, která od června zvýší důchody místo předpokládaných 1 770 korun o 760 korun, v sobotu [4.3.] po několikadenních obstrukcích opozice schválila dolní parlamentní komora. Nyní ji posuzuje Senát. A následně novelu buď podepíše, nebo nepodepíše nový prezident Petr Pavel.
„Věřím, že nově zvolený prezident zváží všechny ty věci [kolem změny valorizačního vzorce] i navzdory svým pochybnostem. A to je pro mě podstatné,“ uvedl minulou neděli [5.3.] v České televizi [ČT] premiér Petr Fiala [ODS].
Nebude-li právní norma schválena do 22. března, novele hrozí takzvaná retroaktivita. Což by značilo, že změna zákona by byla soudně napadnutelná. Proto koaliční poslanci prosadili její projednávání v režimu legislativní nouze. Premiér Fiala to vysvětlil tím, že opozice nepřistoupila na zkrácení projednávacích lhůt.
„A my to musíme stihnout do 22. března, aby nedošlo k retroaktivitě,“ potvrdil v ČT.
Senátní ústavně-právní výbor a průběh jednání
Dnes však senátní ústavně-právní výbor doporučil nejtěsnější většinou čtyř ze sedmi hlasů novelu zamítnout zejména kvůli způsobu jejího prosazení ve Sněmovně. V sociálním výboru byl pro schválení novely stejný počet členů jako pro její zamítnutí.
Její zamítnutí prosadil v ústavně-právním výboru jeho místopředseda Michael Canov [SLK], podpořily ho Hana Kordová Marvanová a Jitka Chalánková z klubu ODS a TOP 09 a Daniela Kovářová [nezávislá]. Pro schválení hlasoval pouze předseda výboru Tomáš Goláň [ODS]. Zbývající dva přítomní členové výboru se hlasování zdrželi.
Kovářová zamítnutí podpořila s tím, že míra inflace nebyla neočekávaná. Chalánková apelovala na potřebu celkové změny průběžného důchodového systému. Kordová Marvanová uvedla, že kdyby Ústavní soud na základě ohlášeného podnětu poslanců opozičního hnutí ANO novelu v případě jejího přijetí zrušil, „byla by to velká ostuda Senátu“.
„Jako pojistka ústavnosti bychom selhali,“ dodala.
Goláň poukázal na to, že zákonem určené výdaje státu přesahují příjmy státního rozpočtu. Bez systémových změn se podle senátora v roce 2030 systém průběžného financování důchodů zhroutí.
„Narazíme na dluhovou brzdu a s ní spojené snižování platů i důchodů,“ varoval Goláň.
Vrchní ředitelka legislativní sekce Ministerstva práce a sociálních věcí Dana Roučková uvedla, že resort na systémových úpravách pracuje a má je dokončit do konce března.
Jak vypadalo jednání na sociálním výboru
Zamítnutí v sociálním výboru navrhoval Miroslav Adámek z opozičního hnutí ANO. Připojili se k němu Marek Hilšer a Jiří Vosecký z klubu vládního hnutí STAN. Pro schválení hlasovali Pavel Karpíšek, Jan Paparega a Marek Slabý z klubu ODS a TOP 09, který má v jednaosmdesátičlenné horní komoře šestatřicet členů.
Canov podobně jako Adámek navrhl zamítnutí novely nikoli kvůli obsahu, ale kvůli schválení Sněmovnou ve stavu legislativní nouze. To označil za protizákonné a protiústavní i s odkazem na jedno z rozhodnutích Ústavního soudu.
„Pokud tento zákon projde, tak to bude trapas trapasů. Otřese se právní stát,“ řekl.
Senátor z klubu vládního hnutí STAN odmítl tvrzení vlády, že stav legislativní nouze je oprávněný kvůli hrozbě značných hospodářských škod. Podle Canova za ně nelze označit zákonné výdaje na penze. Novela je podle jeho slov navíc retroaktivní, neboť nárok na valorizaci v nesnížené výši vznikl na konci ledna. Podobně argumentovali také Adámek nebo Vosecký. Podle nich by byla ostuda zvyšovat platy státním zaměstnancům, ale důchodcům jejich nárok nepřiznat.
Argumenty pro schválení novely
Novela počítá s tím, že průměrný měsíční důchod by se zvýšil od června o 760 korun místo předpokládaných 1 770 korun podle míry inflace. Na sníženou červnovou valorizaci by tak stát vydal o 15 miliard korun navíc.
„Pokud by novela nebyla schválena, výdaje státního rozpočtu na penze by vzrostly o 34,4 miliardy korun a v následujících letech by se zvýšily postupně celkem na 300 miliard korun,“ řekl senátorům ředitel odboru sociálního pojištění Ministerstva práce a sociálních věcí Tomáš Machanec.
Dodal, že loni se platy reálně snížily, zatímco důchody díky valorizacím nikoli. Penze se tak přiblížily na úroveň 50 procent průměrné mzdy, zatímco v minulosti byly na úrovni kolem 40 procent. Průměrná starobní penze činila v lednu podle ministerstva práce a sociálních věcí 19 438 korun. Po omezeném zvýšení, kterým podle vlády ušetří stát letos 19,4 miliardy korun kvůli stabilizaci veřejných financí, přesáhne průměrná penze podle resortu 20 000 korun.
Při mimořádné valorizaci, která ze zákona nastává při vyšším růstu cen, se zvedá zásluhový procentní díl důchodu. Podle běžných pravidel by mělo zvýšení činit od června 11,5 procenta. Podle novely by se procentní část penze zvýšila o 2,3 procenta a k tomu všem o 400 korun. Což o něco zvýhodnilo penzisty s nejnižšími důchody.
–ČTK/DNA–
Nechci vypadat, že mám na vše názor, ale přesto. Na konkurenčním serveru jsem četl velmi elegantní řešení, jak z toho ven. Nechat to nyní i do budoucna vše podle zákona, ale urychleně prosadit, že valorizace bude jen tehdy, když průměrný důchod klesne pod určité procento průměrné mzdy. Tak by vlastně zákon nemuseli ohýbat a postupem času by peníze na důchody klesaly stejně, jak tomu chtějí dnes. Protože kdyby to procento dali poměrně nízké, tak by procentuálně v rozpočtu výdaje klesaly, jelikož by důchody nemuseli léta valorizovat. A protože to v současnosti zvýšení skutečně znamená, tak zrušit dva svátky v roce, jako v Dánsku a na daních by na toto zvýšení hned peníze byly. Ale chápu, proč to nejde. Podívejte se na toto: https://cnn.iprima.cz/fiala-ted-musi-udelat-to-co-ja-rekl-topolanek-a-vzpominal-na-brutalni-vydirani-poslancu-206728?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=768621&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box O co tam jde. Nemusíte se ani dívat podrobně, stačí si jen přečíst. Topolánek řekl, že tehdy poslance vydíral, že když neodsouhlasí, vládu položí, oni půjdou od válu a tak nebudou mít na splácení hypoték, které si nabrali. Když si to rozšíříte, tedy když je, tak jako v EU, v roli Toplánka zelený šílenec a rozhodnutí jak dál nejen v politice, ale i v ekonomice se dělají optikou schopnosti splácet, či nesplácet vlastní nasekané dluhy, tak je jasné, proč ta rozhodnutí u nás i v EU vypadají tak, jak vypadají. Mně to do sebe zapadá.