Počet veřejných zakázek ve stavebnictví loni klesl o 10,3 procenta. Propadla i reálná finanční hodnota vypsaných zakázek. A nejde o maličkost. Stavební veřejné zakázky tvoří přes 30 procent všech veřejných zakázek v Česku.
Zakázky ve stavebnictví loni tvořily přesně 30,3 procenta z celkového objemu 566,4 miliardy korun všech veřejných zakázek oznámených veřejnými zadavateli. To znamená, že stavební firmy získaly v průměru každou pátou zadanou veřejnou zakázku. Vyplývá to z Kvartální analýzy českého stavebnictví Q1/2023 zpracované analytickou společností CEEC Research.
„Veřejné zakázky hrají z pohledu objemu práce pro české stavebnictví stále klíčovou roli. Jsou nezastupitelnou součástí kondice sektoru domácí ekonomiky,“ říká výkonný ředitel CEEC Research Michal Vacek.
Oznámení stavební zakázky v roce 2022
[Zdroj: Věstník veřejných zakázek, Výpočty CEEC Research]
Veřejní zadavatelé loni vydali 1 410 řádných oznámení o stavební veřejné zakázce. Meziročně je to o 10,3 procenta méně. Celková předpokládaná nominální hodnota oznámení o zakázce loni činila 171,7 miliardy korun. V jejím případě pak došlo k 9,8% nárůstu.
K meziročnímu růstu hodnoty významně přispěla zakázka Dopravního podniku hl. m. Prahy na metro D ve výši 24,6 miliardy korun. Druhou obří zakázkou v roce 2022 byla stavba dálnice D11 v úseku Trutnov po státní hranici za 13 miliard korun. Tendr vypsalo Ředitelství silnic a dálnic ČR.
Na růstu hodnoty zakázek se podílela inflace
„Pokud bychom modelově posuzovali pouze zakázky s hodnotou pod jednu miliardu korun, dostaneme meziroční pokles hodnoty oznámených zakázek o 7,3 procenta,“ říká Vacek.
Celkový nárůst absolutní hodnoty veřejných tendrů ve stavebnictví přičítá vlivu zvýšení cenové úrovně ve stavebnictví. Tvrdí, že pokud přepočítáme hodnotu veřejných zakázek a meziroční inflaci [15,1 %], nejde o meziroční nárůst, ale meziroční pokles reálné hodnoty zakázek. Na vině je pokles počtu vypsaných veřejných tendrů.
„Ačkoli nominální hodnota objemu vypsaných veřejných zakázek zaznamenává v meziročním srovnání uvedený růst o 9,8 procenta, reálná hodnota vypsaných veřejných zakázek naopak poklesla o 4,6 procenta,“ potvrzuje.
K situaci se vyjadřuje generální ředitel společnosti Metrostav Jaroslav Heran. Ten říká, že aktuálně dochází v mnoha případech ke krácení investičních částí rozpočtů krajů a obcí. Což dál povede ke snížení počtu vypisovaných tendrů.
„Předpokládám, že situace bude rozdílná v jednotlivých segmentech. Zatímco v oboru dopravního stavitelství očekávám, že se objem zakázek udrží na slušné úrovni, v segmentu pozemního stavitelství dojde spíše na nižší objemy,“ tvrdí.
Zrušené zakázky se staly realitou
Zajímavá je pak statistika loni zrušených vypsaných veřejných tendrů. Ze všech oznámených zakázek došlo na zrušení celkem 13 procent z nich. Co se týče finančního objemu, podle Vacka zatím zadavatelé zrušili pět procent z celkové loňské hodnoty zakázek.
Největší zrušenou zakázkou byl kontrakt Správy železnic na rekonstrukci trati do Chomutova [1,6 mld. Kč]. K dalším patřila zakázka ŘSD na výstavbu telematických systémů na D10 [956 mil. Kč]. Dále zakázka města Zlín na rekonstrukci zimního stadionu Luďka Čajky [750 mil. Kč]. A k dalšímu rušení zakázek pravděpodobně ještě dojde.
Dopravní stavby utlumovat nechci, říká ministr dopravy Kupka
„Není to tak, že by veřejný sektor přestal stavební veřejné zakázky úplně vypisovat. Tak špatná situace není, a doufejme, že ani nebude. Rozvoj měst a obcí nejde zcela zastavit. Ale je možné, že některé projekty se budou odkládat nebo etapizovat,“ komentuje skutečnost primátorka města Brna Markéta Vaňková [ODS].
–DNA–
