Národní bezpečnostní úřad [NBÚ] udělil guvernérovi České národní banky [ČNB] Aleši Michlovi osvědčení fyzické osoby pro přístup k utajované informaci stupně utajení Přísně tajné.
Úřad o udělení prověrky písemně informoval minulý týden [10.3.]. Řízení ze strany NBÚ ohledně udělení nejpřísnější možné prověrky se uskutečnilo ve standardní lhůtě v souladu se zákonem.
„Pan guvernér získal bezpečnostní prověrku PT, o čemž jsem nikdy nepochybovala. Mrzí mne, že místo seriózní debaty o měnové politice spřádali někteří novináři kolem ČNB nesmyslné spekulace,“ okomentovala udělení osvědčení ve stupni přísně tajné guvernéru Michlovi viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová.
„Děkuji všem, kteří zachovali nezaujatý pohled a nepodlehli atmosféře honu na čarodějnice,“ dodala.
Aleš Michl není oprávněn se vyjadřovat
Centrální banka uvedla, že guvernér ČNB, stejně jako jiná prověřovaná osoba, není oprávněn vyjadřovat se k detailům řízení. Aleš Michl tak okomentoval pouze pozici ČNB ve vztahu k jejímu mandátu, jejímž prvním úkolem je udržování cenové stability.
„Inflace konečně začala klesat. Tento pokles bude pokračovat i v následujících měsících,“ zhodnotil aktuální vývoj guvernér ČNB Aleš Michl.
Skutečností je, že inflace v únoru meziročně klesla na 16,7 procenta z lednových 17,5 procenta [-0,8 %]. Zůstává tak stále vysoká. V únoru navíc došlo k meziměsíčnímu růstu spotřebitelských cen o 0,6 procenta. A roste jádrová inflace.
„Potřebujeme teď tři věci. Za prvé silnou a pevnou korunu, neboť ta nám zlevňuje dovoz. Za druhé potřebujeme po delší dobu vysoké úrokové sazby, protože to nám zase brzdí úvěrování. A za třetí, je nutné snižovat deficit státního rozpočtu, protože pak se bude točit méně peněz v ekonomice a bude to brzdit inflaci,“ dodal guvernér centrální banky.
V prvním bodě se slova guvernéra naplňují. Kurz koruny v posledních týdnech lámal rekordy. Ještě na konci roku byla koruna na 24,16 CZK/EUR, nyní se obchoduje i za 23,35 CZK/EUR. Což znamená posílení o 3,4 procenta za dva měsíce. Podle dostupných informací ČNB v lednu ve prospěch koruny neintervenovala.
Politika ČNB a fiskální politika
V bodě výše základních úrokových sazeb ale jednoznačná idyla nepanuje. Názory na práci ČNB s úroky se docela liší. Někteří si myslí, že ČNB by měla úroky zvednout, alespoň symbolicky. Jeden z argumentů zní, že tak vysoká inflace, s níž se Česko potýká, by si zasloužila vyšší úroky. Zastánci vyšších sazeb tvrdí, že ČNB setrváváním na 7% základní úrokové sazbě inflaci v Česku jenom prodlužuje.
Centrální bankéři tento názor ale odmítají. Na většině svých jednání navíc zdůrazňují, že jsou připraveni sazby kdykoli zvýšit. V dnes zcela obměněné radě ČNB už není žádný člen, který by kdy pro zvýšení sazeb při dvouciferné inflaci v zemi hlasoval. Banka tak ovlivňuje inflaci zejména intervencemi ve prospěch kurzu koruny.
Co se týče fiskální politiky vlády, názor na ni pro FinTag.cz shrnul na konci loňského roku bývalý viceguvernér ČNB Marek Mora.
„V současné době nám vláda ten boj s inflací příliš neulehčuje. Vláda bojuje se symptomy inflace, ale ne s příčinami. Ty příčiny některými kroky dokonce prohlubuje,“ uvedl a příkladem zmínil plošná opatření na podporu zvládání drahých energií, kdy vláda pomáhá „na dluh“ i těm, kteří to nepotřebují.
V podcastu se pak blíže vyjadřuje k politice centrální banky: „I proto si myslím, že rolí naší měnové politiky, i když ta v tuto chvíli není v boji s inflací tak účinná a možná by byla účinnější fiskální politika vlády, pokud by ji vláda uměla dělat…, je to proinflační působení vlády prostě přetlačovat. A i to je právě jeden z těch důvodů, proč bych byl pro další zvýšení sazeb.“
Fakt je, že současní centrální bankéři si riziko dalšího vývoje veřejných rozpočtů uvědomují. V této souvislosti nabádají k umírněnému růstu mezd jak ve veřejné, tak soukromé sféře. Právě růst mezd patří k významným inflačním tlakům. To za situace, kdy vláda Petra Fialy [ODS] letos vykázala vůbec nejvyšší únorový schodek státního rozpočtu v historii Česka.
–DNA–
