Od dubna musí zaměstnavatelé sociální správě nově ohlašovat i takzvané ukrajinské dohodáře s udělenou dočasnou ochranou. Povinnost jim ukládá další z novel zákona lex Ukrajina, kterou ve středu 22. března podepsal prezident republiky.
Novela nabývá účinnosti 1. dubna 2023. Právnickým a fyzickým osobám ukládá povinnost České správě sociálního zabezpečení [ČSSZ] nahlásit nástup každého zaměstnance s udělenou dočasnou ochranou, tedy zejména běžence z Ukrajiny, který pracuje na dohodu. Konkrétně tedy dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. A to bez ohledu na to, jestli podléhá pojistným odvodům, či nikoliv.
„Přihlašovat se budou také sami zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají pouze nepojištěné osoby a do účinnosti novely jinak z tohoto důvodu nepodléhali nutnosti registrace u ČSSZ,“ uvádí ve své zprávě ČSSZ s tím, že nyní takovou zákonnou povinnost mít nově budou.
Do posledního března, tedy doby do účinnosti poslední novely lex Ukrajina, zaměstnavatelé sociální správě přihlašují jen zaměstnance s povinnou účastí na nemocenském pojištění. A to tak, jak jsou zvyklí. Prostřednictívm formuláře zvaného Oznámení o nástupu do zaměstnání jednoduše dostupného na webu ČSSZ. Anebo s již předvyplněnými některými údaji po přihlášení do aplikace ePortál ČSSZ.
Ohlašování cizinců bez pojistné povinnosti od dubna
Od dubna s ohledem na účinnost novely avšak platí, že i zaměstnanci s dočasnou ochranou v nepojištěných pracovněprávních vztazích zaměstnavatelé musí sociální správě nahlásit. A následně pak vést stejnou evidenci jako u zaměstnanců, kteří s ohledem na výši výdělku podléhají pojistným odvodům. Opět k tomu jejich zaměstnavatelé použijí ePodání a formulář Oznámení o nástupu do zaměstnání.
Nově přijaté zaměstnance s dočasnou ochranou bez povinnosti pojistných odvodů firmy sociální správě hlásí nejpozději do osmi kalendářních dnů ode dne jejich nástupu.
„Tiskopis oznámení o nástupu se nemění, zůstává v současné podobě,“ doplňuje ČSSZ.
O něco delší lhůtu pro ohlášení již zaměstnaných cizinců s dočasnou ochranou pracujících takzvaně na dohodu a bez povinnosti odvádět z výdělku pojistné odvody mají zaměstnavatelé, u kterých tato skupina cizinců pracuje ještě před účinností novely, tedy 1. dubnem. Na jejich ohlášení mají firmy až třicetidenní lhůtu počínaje dnem nabytí účinnosti zákona.
Změny se týkají i firem a jejich registrací k ČSSZ
Zbystřit pak musejí rovněž zaměstnavatelé, u nichž pracují pouze jmenovaní zaměstnanci. Tedy cizinci s dočasnou ochranou, které dosud nemuseli k úřadu hlásit. A ani se proto sami neregistrovali k ČSSZ jako zaměstnavatelé. Od dubna se i tito zaměstnavatelé hlásí do registru sociální správy.
„Přihlásit se musí standardním způsobem do 30 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti novely,“ upřesňuje ČSSZ.
Registrovat se logicky nemusí pouze ti zaměstnavatelé, kteří pracovní poměr, tedy i dohody, u všech těchto zaměstnanců s dočasnou ochranou ukončí nejpozději do třiceti kalendářních dnů od účinnosti novely. Jednoduše řečeno do 30. dubna 2023.
Podle dat Úřadu práce ČR [ÚP ČR] v Česku k poslednímu únorovému dni pracovalo 98 215 občanů Ukrajiny s udělenou dočasnou ochranou. Na území Česka jich podle hrubých odhadů Ministerstva vnitra ČR pobývá kolem 300 tisíc.
Data ÚP ČR o zaměstnanosti ukrajinských uprchlíků zkresluje to, že úřad nerozlišuje pracovníky, kteří z výdělku odvádějí pojistné odvody a ty, kteří pracují na zmiňované dohody. Ty totiž při výdělku do určité částky odvody na sociální a zdravotní pojištění neodvádějí.
Ukrajinští běženci odvedli na zdravotní pojištění 1,1 mld. Kč, říká šéf VZP
Přesnější informace o tom, kolik Ukrajinců se na českém území zdržuje, přinese jejich přeregistrace, kterou musí učinit nejpozději do 31. března. Data o počtech takzvaných ukrajinských dohodářích může přinést právě jejich povinné ohlašování ČSSZ, jež musí zaměstnavatelé učinit nejpozději do 30. dubna 2023. Později pak vždy do osmi dnů od nástupu do zaměstnání.
Veronika Táchová
Konečně je to napadlo. Když DPP stejné vládní partaje v roce 2009 postavili na roveň pracovní smlouvy, nastavili vychytrale platby soc. a zdrav. až od výdělku 10 000,- Kč.
Vznikli věční dohodáři s několika úvazky měsíčně a všude do 10 000. Podnikatelé nemuseli nabízet o pojištění vyšší mzdy, paráda.
Jenomže jak se dalo čekat vznikla bobtnající masa lidí bez nároku na starobní penzi. Kdo by něco takového očekával, že? Pryč s nima, sebevědomí u nich evidentně převyšuje schopnosti.