Ruské jaderné taktické zbraně se přesunou do Běloruska. Nejčernější scénář analytiků o tom, že válka na Ukrajině přeroste v jadernou konfrontaci Ruska se Západem se stal zase o něco reálnější.
Rusko rozmístí své taktické jaderné zbraně v Bělorusku. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko už před několika týdny potvrdil, že je země připravena mít na svém území i ruské jaderné střely s dlouhým doletem. O rozmístění taktických jaderných zbraní v Bělorusku, které je spolu s Ruskem formálně součástí takzvaného svazového soustátí, informoval ruský prezident Vladimir Putin koncem března. Nyní o tom Bělorusy v tamní státní televizi ujistil ruský velvyslanec v Bělorusku Boris Gryzlov.
„Zbraně přesuneme na západní hranici našeho svazového soustátí. Zvýšíme tím možnosti zajištění bezpečnosti. […] Uděláme to i navzdory povyku v Evropě i Spojených státech,“ řekl Gryzlov.
Agentura Reuters uvedla, že aktuální rozmístění jaderných zbraní v Bělorusku nejspíš povede k dalšímu zvýšení napětí mezi Ruskem a Západem. Bělorusko hraničí s Litvou, Lotyšskem a Polskem, tedy trojicí zemí, které jsou členy Evropské unie a Severoatlantické aliance. Ta upozornila na to, že Lukašenko ve svém nedávném projevu vyzval k mírovým rozhovorům na Ukrajině.
„Pokud by Rusko nebo Bělorusko na Ukrajině použily taktické jaderné zbraně, riziko pro Česko by bylo prakticky nulové,“ řekla v České televizi ministryně obrany Jana Černochová [ODS].
Ruský velvyslanec neupřesnil, kde konkrétně budou taktické jaderné zbraně rozmístěny. Omezil se na konstatování, že zařízení, v němž budou skladovány, bude dokončeno do 1. července, a poté přesunuto do Běloruska. Analytiky to nepřekvapilo. Lukašenkův režim stojí a padá s Vladimirem Putinem. Konec Putina značí i konec Lukašenka. Západ již zkritizoval rozhodnutí o rozmístění taktických jaderných zbraní – tedy těch, které mají relativně krátký dolet a v porovnání s těmi strategickými menší rozsah.
Jaderná konfrontace se západem
Analytici na Západě dlouhodobě upozorňují na riziko eskalace války na Ukrajině do přímého konfliktu Ruska se Západem.
„I přes nové dodávky zbraní na Ukrajinu nevěříme, že by jí to pomohlo stát se v tomto konfliktu silnější stranou,“ uvádějí ve své zprávě pro investory analytici francouzské investiční společnosti Amundi.
Dodávky tanků a dalších zbraní ze Západu podle nich dávají Ukrajině spíše možnost se účinně bránit než možnost Rusko efektivně vytlačit ze svého území. Riziko přímého jaderného konfliktu váží v analýze americká poradenská společnost Rand Corporation.
„Hrozba ruských jaderných zbraní visí nad tímto konfliktem už od jeho počátku. Při vyhlášení invaze v únoru loňského roku Putin pohrozil každé zemi, která by se v něm chtěla angažovat, takovou odpovědí, ´která nemá v celé historii obdoby ´,“ konstatuje ve své zprávě, v níž se cíleněji věnuje dopadům konfliktu na Ukrajině na Spojené státy.
Západ přitom uvažuje i nad tím, zda Moskva po ztrátě dobitého území použije nestrategické jaderné zbraně [NSNW].
„Existuje důkaz, že Kreml vnímá tuto válku jako záchranu své existence. Ukrajina je už dlouho prioritou ruské zahraniční politiky. Rusko bylo ochotno obětovat mnoho, aby na Ukrajině dosáhlo svého cíle,“ stojí ve zprávě.
Kdy a jak Rusko použije jaderné zbraně
Analytici Rand Corporation dále uvádějí, že budou-li ruské konvenční zbraně na Ukrajině zdecimovány, nemá už Moskva k dispozici příliš „nejaderných“ zbraní. A pokud dojde na bojištích dále k velkým ztrátám, ovlivní to rozhodování o dalším vedení bojů. Vyčerpá-li své zdroje Moskva, aby zabránila katastrofální porážce, může sáhnout po jaderných zbraních, zvláště po NSNW.
„Moskva může využít zbraně NSNW k demonstrativním úderům buď ve vzduchu, nebo ve městech. O efektivitě nasazení těchto zbraní na Ukrajině je možné diskutovat, ale je zřejmé, že o nich Rusko uvažuje a že je má k dispozici,“ uvádí analýza.
„A můžeme říci, že při aktuálním stavu je pravděpodobnost jaderné války větší než pravděpodobnost míru. Jejich použití by mělo na USA závažné následky,“ konstatuje.
Lukašenko je u moci 26 let. Za kariéru vděčí Putinovi
Bělorusko dál platí za nejbližšího spojence Ruska, které už více než 13 měsíců vede válku proti Ukrajině. Své vojáky do bojů sice Minsk nevyslal, ale jednotky z Moskvy z jeho území vedly útok na sever Ukrajiny včetně ofenzivy na Kyjev. Proti Evropě Lukašenko operuje dlouhodobě. EU uvalila na zemi sankce. Lukašenko následně stál za přílivem části migrantů do zemí EU.
Alexander Lukašenko vládne v zemi šestadvacet let. Úřad prezidenta vykonává po šesté v řadě. Násilím potlačovaná opozice i velká část obyvatelstva má volby za zmanipulované. Vůdkyně opozice a Lukašenkova protikandidátka Svjatlana Cichanouská, která podle přesvědčení mnohých Bělorusů volby ve skutečnosti vyhrála, na internetu vyzvala své stoupence, aby podepisovali petici se žádostí o přepočítání hlasů. Ústřední volební komise v Bělorusku podle serveru Tut.by i přes protesty oficiálně zopakovala „drtivé vítězství“ Alexandra Lukašenka. Někteří investoři se již před válkou na Ukrajině domnívali, že případná roztržka se Západem přiměje Lukašenka přimknout se ještě blíže k Rusku a že Moskva Minsku finančně pomůže.
–DNA/ČTK–
Jaderné zbraně by měli být z okamžitou platností zakázané, jejich výroba ukončena
Protože svět nestojí o jaderný konflikt
Rusko , Bělorusko, Čína KLDR je pro svět velmi nebezpečná.
Tím že soudruh a zároveň pacient Lukasenko schválí rozmístění jaderných nesmyslů ve své zemi , je ukázkou skutečnosti, že je věrným psem Ruského hledaného zločince Putina.
Co se týče Číny a KLDR , bez komentáře, tyto země by měli býti v seznamu sankcí
Naprostý nesmysl, k tomu nikdy nemůže dojít, nebetyčná hloupost
Ty jsi dobrý nesmysl
Tu válku nelze vyhrát, pouze zastavit a jednat. Lidstvo si koleduje o konec světa.
Jo a jaderny zbrane USA po celem svete nevadi?
A máme co jsme chtěli, tak dlouho se chodí pro vodu až se jde pro pivo, nebo až se ucho utrhne! Nato má sice tisíce letadel a asi i lepších ale nemá taktické jaderné zbraně, jen 200 bomb,které jsou k ničemu. Jsme absolutně nazí, to si vy chci válečníci uvědomte, svými postoji ohrožujete i ty kteří tento konflikt nepovažují za naši válku.
Ty tomu rozumíš 🙂
Nebojte se. Až se omezením výdajů, jako třeba dnes s rušením poboček ČP, kde se ušetří cca 700miliónů, omezením valorizace důchodů, redukce stavebního s spoření, časem dojde i k platbám ve zdravotnictví, protože se ke svému zdraví lidé chovají bezohledně, přejídají se kouří, tak si na léčbu budou muset částečně přispět i sami, pak se ušetří i na prvních dnech nemoci, kdy je člověk nemocný za své, což sníží zneužívání nemocenské a je možné, že se zavede opět ta zrušená superhrubá mzda a další omezení které přijdou, tak se veřejné finance opět stabilizují. Pak bude možné nejen u nás, ale i v celé Evropě, konečně zvýšit zbrojní výdaje z 1% na slíbená 2%. A protože jaderné zbraně mají v NATO v Evropě Francie a Británie, tak budu peníze jim zaplatit, aby je rozmístili i třeba i u nás. Takže jaderné zbraně budou. A navíc je známo, že právě strach z použití jaderných zbraní je přičinou, proč se dnes ve světě prakticky neválčí. Myslím skutečně neválčí. Nemyslím tím taktické války, jako byla v Iráku, v Afgánistánu a dnes na Ukrajině. Hlavní totální průšvih totiž nepřijde z oblasti vojenství, ale z oblasti ekonomiky, která nám dělá životní úroveň. Ta je dnes v Evropě znásilňována takovým způsobem, že si to ani nedovedete představit! A důsledky se velmi pozvolna a zatím sice ještě lehounce, ovšem už viditelně, začínají projevovat.