Spotřeba čepovaného piva po dvou letech covidových lockdownů loni vzrostla jen nepatrně. Na vině jsou vysoké ceny piva, které navíc zřejmě ještě porostou. Což se stane tehdy, pokud vláda u piva zvedne daň z přidané hodnoty [DPH].
Údaje vyplývají z dat Českého svazu pivovarů a sladoven [ČSPS]. A trend potvrzují rovněž zkušenosti spotřebitelů a obchodníků ve městech a regionech.
„Na to, abych šel na pivo za 46 nebo 50 nebo 70 korun tak, jak jsem chodil dříve, prostě nemám peníze,“ říká Evžen Hebký z Prahy s tím, že pivo si v restauraci či hospodě občas dá, ale rozhodně už ne s takovou frekvencí jako v dobách, kdy byla dvouciferná inflace v Česku ještě neznámým pojmem.
„To si to pivo spíš koupím v supermarketu a vypiju si ho doma,“ dodává.
Jeho slova potvrzuje pokladní v supermarketu na okraji jednoho ze středočeských měst. To znamená mimo hlavní město, kde mají lidé nižší příjmy a mnoho restaurací za poslední dobu zavřelo nebo omezilo provozy.
„Přijde pátek a máme prodejnu plnou chlapů, kteří nakupují pivo ve velkém. Vidíme to stále častěji. Ne, že bychom to dříve neviděli, ale teď to vidíme vážně hodně,“ tvrdí žena, která si s ohledem na své nadřízené nepřeje být v článku jmenována.
Skutečnost, že v Česku konzumace čepovaného piva upadá, nerozporuje ani výkonná ředitelka ČSPS Martina Ferencová.
„Rostoucí ceny a ekonomická nejistota bohužel drží lidi více doma. To nepříznivě dopadá na sektor gastronomie, který se dosud zcela nevzpamatoval z tvrdých následků pandemie a nyní čelí dalším problémům,“ říká Ferencová.
A podle ní může být ještě hůře. Vláda totiž uvažuje o zvýšení daně z přidané hodnoty [DPH] na stravovací služby a čepované pivo. Pro úplnost dodejme, když už je řeč o nápojích, že 21% DPH vláda plánuje zavést i na vodné a stočné.
Statistika spotřeby mluví jasnou řečí
Zatímco mnozí lékaři nižší spotřebu čepovaného piva v Česku, v němž rizikově pije alkohol více než milion lidí, jistě vítají, tradiční český pivovarnický průmysl a hospody a restaurace na to hledí docela jinak.
„Pokud vláda skutečně DPH zvýší, mohlo by to nejen pro mnoho vesnických hospod znamenat definitivní hřebíček do rakve,“ tvrdí Martina Ferencová.
Argumentuje loňskými daty, která ukazují, že pití čepovaného piva má už své lepší časy prozatím za sebou. Spotřeba čepovaného piva se loni i přes mírný meziroční růst ani zdaleka nepřiblížila předcovidovým hodnotám [viz graf ČSPS vpravo: světlá barva značí prodej piva v obchodech, tmavá barva v hospodách a restauracích, pozn. red.].
„Zatímco ještě v roce 2009 se téměř polovina piva zkonzumovala v hospodách a restauracích, v loňském roce to bylo jen 31 procent. A to je společně s covidovými roky nejnižší úroveň za poslední desítky let,“ tvrdí.
Slabý návrat hostů do restaurací podle ní ovlivnil i celkovou konzumaci piva v Česku v přepočtu na obyvatele. Ta je nyní na historicky nejnižších úrovních. Loni činila 136 litrů. Což je s výjimkou dvou covidových let nejnižší hodnota za poslední dekády. Podle Ferencové trend tvrdě dopadá hlavně na hospody a restaurace v menších městech. Právě ty jsou totiž často až z 50 procent závislé na prodeji piva.
„Pivní kultura se tak dostává do ohrožení a tradiční místa setkávání mohou brzy zaniknout. Zvláště menší podniky zasáhly v posledním roce nebývale rostoucí vstupní náklady a celková inflace,“ dodává.
Česko produkuje méně piva než dříve a více ho vyváží
Loňské výsledky nepotvrzují pouze propady čepovaného piva, ale obecně ukazují i přes mírné růsty produkce na to, že pivovarnictví stále zaostává za předcovidovými čísly. Celkový výstav piva loni v Česku sice vzrostl meziročně o 945 tisíc hektolitrů na 20,5 milionu hektolitrů, i tak ale zůstává výrazně pod úrovní roku 2019. Stále mu k ní chybí jeden milion hektolitrů.
Celkový výstav piva v letech 2009 až 2022 [v tis. hektolitrů]
[Zdroj: ČSPS]
Na domácí trh loni směřovalo celkem 15,6 milionu hektolitrů piva. Což je taktéž o milion hektolitrů méně než v roce 2019. Propady tuzemské pivovary dohánějí v zahraničí. Jejich vývoz ze země loni vzrostl o dvě procenta. Čímž se vrátil na historicky nejvyšší úroveň 5,4 milionu hektolitrů, která je srovnatelná pouze s rokem 2019. Nejvýznamnějšími exportními trhy byly Slovensko, Německo a Polsko.
–DNA–
dříve jsem každý víkend zašel na točené dnes tak jednou za měsíc pokud v hospodě stojí pivo 40 až 50 kč tak si raději koupím v obchodě za 15 až 20 kč a v akci třebá za 13 kč a skamarady se sejdem třeba na pivo v garáží nehledě na to že jsem kuřák a tam si k pivu cigaretu mohu dát což v restauraci nejde.
Zajímal se někdo, za kolik dodávají pivovary litr piva do hospody a za kolik do marketů? Průměrně je rozdíl 6 Kč na půlitru !!!!!
V televizi samá reklama na čepovaný pulitr proti slunci a veskutečnosti jen okrádají hospodské na úkor marketů.
Z pro mě nepochopitelných důvodů je to opravdu tak. Přitom, pokud beru v úvahu cenu za stáčení piva do lahví, cenu samotných lahví a přepravek, tak by pivo v sudech mělo být logicky levnější.
Je nás 6 chlapu, a občas s námi posedí i manželky My jsme si koupili kompresor z chlazením, a ve skladě kupujeme pivo v sudech buď 15 nebo 30l. Jsme parta pivařů tak že to zmáknem za pátek a sobotu. Vyjde to levněji než v hospodě a mužem si dát cigo. Tak že kašlem na hospodu a ty nehorázné ceny. Hezký den.
Za teplého podmíráka dát pade , ani nápad …🤮👎
Dnes jsem navštívil dvě hospody… Narváno jak sviň. Pivo je v těchto podnicích dražšší jak 50 Kč. Takže mě docela tyto články dojímají k slzám.
Udivuje mě ,že tahle vláda ještě nepochopila ,že čím více budou zvedat DPH tím méně vydělají.
To platí o jakémkoliv zboží a hlavně o pivu . 50 korun a více za půllitr piva jehož výrobní hodnota je několik málo korun je pro většinu národa při jejich příjmech absolutně neakceptovatelná . Čím víc budou zdražovat tím méně peněz vyberou na daních a zlikvidují všechny vesnické hospody ze kterých se už beztak většina hostů přesunula do garáží , a přijdou tak i o daně podnikatelů které přivedou ke krachu .
Piji Budvar 10 v akci lahváč stojí 11 KČ. Doufán, že nám Surikata pivovar neprodá.