V budoucích pěti letech se změní zhruba čtvrtina pracovních míst. Na trhu práce ubyde úředníků a administrativních pracovníků. Přibude zdravotníků, sociálních pracovníků, ale třeba i specialistů na samořízená a elektrická auta.
Ve zprávě, která se věnuje budoucnosti trhu práce, to uvádí Světové ekonomické fórum [WEF]. Hlavními hnacími silami rušení i vytváření pracovních míst podle něj budou zejména technologie, digitalizace a snaha o bezuhlíkovou ekonomiku. Důležitou roli sehraje zkrácení dodavatelských řetězců.
Více než tři čtvrtiny dotazovaných společností hodlají v nadcházejících pěti letech zavést technologii velkých dat, cloudové služby a umělou inteligenci. Nejrychleji i proto budou ubývat kancelářské a úřednické pozice. Jako jsou bankovní pokladní a pokladní obecně, které lze automatizovat. Pozic na bankovních přepážkách a příbuzných profesích do roku 2027 ubude podle zprávy o 40 procent. U poštovních úředníků, pokladních a pracovníků zadávajících data se očekává vlivem automatizace více než třetinový pokles.
Rozprodej majetku České pošty začal. Nabízí se Valtice i Vinohrady
Trh práce promění také důraz na principy udržitelnosti. Jako je například ochrana klimatu. Velký zájem bude o specialisty na samořízená a elektrická auta. Poptávka po nich v následujících pěti letech podle současných odhadů vzroste o 40 procent. Výrazně vzroste poptávka po odbornících na strojové učení umělé inteligence a po odbornících na kybernetickou bezpečnost. Na své si přijdou i specialisté na ochranu životního prostředí.
Technologie nezastanou všechno
Největší nárůst celkového počtu vytvořených pracovních míst se nicméně očekává u mnoha netechnologických rolí. Řidiči těžkých nákladních automobilů a autobusů, učitelé středních odborných škol, mechanici a opraváři strojů by měli v letech 2023 až 2027 vytvořit přibližně dva miliony nových pracovních míst.
Poroste zájem o zdravotníky a pracovníky v sociálních službách. Například podle průzkumu Future Health Index společnosti Philips do roku 2030 celosvětová poptávka po zdravotnickém personálu stoupne na 80 milionů. Průzkum dále konstatoval, že poptávku po zdravotnících bude možné jen obtížně uspokojit. Což značí problém vzhledem k tomu, že populace stárne ve všech rozvinutých zemí světa.
Situaci komplikuje odliv těchto zaměstnanců z oboru. Například v USA a Německu ho často způsobuje současný fenomén zvaný „Great Resignation“. Jde o jev, kdy lidé opouštějí a mění současná zaměstnání kvůli nedostatečnému pocitu naplnění z vlastní práce či vyššímu výdělku. U nás je v této souvislosti často skloňováno stárnutí lékařů nebo jejich odchod i dalšího zdravotnického personálu do zahraničí.
Více míst na trhu práce zanikne, než vznikne
Ze zprávy WEF vyplývá, že v příštích pěti letech se změní 23 procent míst, a to prostřednictvím jejich růstu o 10,2 procenta a zároveň poklesu o 12,3 procenta.
Zaměstnavatelé očekávají, že vznikne 69 milionů nových pracovních míst, zatímco zhruba 83 milionů míst zanikne. To znamená čistý pokles o 14 milionů pracovních míst, respektive o dvě procenta současného stavu.
Zpráva dále konstatuje, že zatímco v zemích s vysokými příjmy převládají napjaté trhy práce, země s nízkými a nižšími středními příjmy vykazují vyšší nezaměstnanost než před pandemií covidu.
Zpráva WEF se opírá o průzkum provedený u 800 společností, které v součtu zaměstnávají jedenáct milionů lidí. Využívá soubor dat o 673 milionech pracovních míst.
–ČTK/RED–
