Náhradní výživné stát zřejmě zavede nově na čtyři roky

Náhradní výživné by mohl stát vyplácet namísto současných dvou let až čtyři roky. Změnu v reakci na neúspěšnou vymahatelnost alimentů po dlužnících navrhuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR [MPSV]. Novelu chce schválit zrychleně.

V návrhu novely o náhradním výživném, jejíž podklady jsou zveřejněny na webu vlády, MPSV navrhuje prodloužit výplatu státního náhradního výživného o dva roky. Nyní dávku úřady práce vyplácejí při exekučním nebo soudním vymáhání výživného po neplatiči nanejvýš dva roky. V praxi se ale ukazuje, že ani po této době se nedaří úřadům práce ani zákonnému zástupci dítěte peníze po dlužníkovi vymoci. Na to MPSV reaguje návrhem na prodloužení výplaty náhradního výživného na čtyři roky.

Podle odhadu resortu by roční výdaje v příštích dvou letech na náhradní výživné činily 204 až 228 milionů korun. Úprava počítačových systémů úřadu vyjde na další tři miliony korun. Loni se na dávce vyplatilo 159,3 milionu korun. Náhradní výživné v Česku úřady práce vyplácejí od července 2021.

Náhradní výživné dostává přes 10 tisíc dětí

Letos v březnu náhradní výživné podle zprávy o vyplacených dávkách dostalo 10 100 dětí. Úřad práce dětem neplatičů posílá nehrazené stanovené výživné nebo doplácí dlužnou částku nejvýše do 3 000 korun měsíčně po dobu až dvou let. Podmínkou je, že rodič peníze po dlužníkovi vymáhá v exekuci nebo u soudu. Po skončení vyplácení podpory vymáhání peněz přebírá úřad. Podle podkladů k původnímu zákonu se počítalo s tím, že se státu podaří získat zpět zhruba desetinu výdajů.

Ministerstvo práce v návrhu na prodloužení výplaty náhradního výživného argumentuje, že dočasnost podpory tvrdě dopadá na rodiny, kterým se nedaří výživné vymáhat. Tedy tam, kde nedošlo ke zlepšení platební morálky dlužníka a kde se alimenty nezískaly plně ani v exekuci nebo při soudním výkonu.

Neplatiči výživného si hazardní hry v Česku už nezahrají

Podle podkladů k zákonu by mohlo letos v červenci přestat po dvou letech náhradní výživné pobírat 1 329 dětí, v srpnu dalších 801, v září 643 a v říjnu pak 474. Novela počítá s přechodným obdobím, v němž by rodina mohla dávku od státu dostávat dál. Rodič by měl podle návrhu do konce měsíce, kdy norma začne platit, dodat potřebné doklady. Doložil by, jaké výživné získal v posledních čtyřech měsících před koncem dvouletého pobírání podpory.

Připomínky k novele mohou ministerstva, kraje, odbory a zaměstnavatelé posílat do konce května. Poté ji resort předá k projednání vládě, Parlamentu ČR a nakonec k podpisu prezidentu republiky. Resort práce navrhuje, aby Sněmovna normu přijala zrychleně hned při prvním projednávání.

O náhradní výživné žádají převážně ženy

Výzkumný ústav práce a sociálních věcí provedl loni na jaře průzkum mezi žadateli a příjemci náhradního výživného. Více než 80 procent příjemců uvedlo, že jim peníze od státu pomáhají s úhradou životních nákladů. Většinou o dávku žádaly ženy. Muži tvořili 18 procent žadatelů a desetinu z žádostí podaly děti.

O náhradní výživné je zájem. Loni o něj zažádalo 7 000 lidí

Náhradní výživné zavedla do systému sociálních podpor vláda ANO, ČSSD s podporou komunistů v polovině roku 2021. Tehdejší vedení resortu práce v čele s ministryní Janou Maláčovou [ČSSD] počítalo s 24 000 žádostí ročně. Na úřadech práce kvůli správě podpory vzniklo 160 nových úřednických míst. Podle podkladů k zákonu se na úředníky mělo vydat minimálně 115,48 milionu korun ročně. Na dávce se loni vyplatilo 159,3 milionu korun.

–ČTK/RED–