Propad prodeje potravin a nepotravinářského zboží, který v Česku započal loni v květnu, pokračoval i letos v dubnu. Meziroční pokles tržeb zaznamenaly i služby. Uvedl to Český statistický úřad [ČSÚ].
Tržby v maloobchodě v dubnu podle aktuálních dat ČSÚ meziročně reálně klesly o 7,7 procenta. Tržby obchodníků za potraviny meziročně reálně klesly o 9,3 procenta, za nepotravinářské zboží o 9,5 procenta.
„Pokles tržeb zaznamenaly všechny sortimentní skupiny prodejen a i internetové a zásilkové obchody. Významný vliv na pokles tržeb maloobchodu měl nižší prodej v nespecializovaných prodejnách s převahou potravin a nižší prodej výrobků pro domácnost,“ uvedla ředitelka odboru statistiky obchodu, dopravy, služeb, cestovního ruchu a životního prostředí ČSÚ Marie Boušková.
Meziměsíčně se tržby v maloobchodě kromě motorových vozidel snížily v dubnu reálně o 0,3 procenta, přičemž za pohonné hmoty klesly o 2,9 procenta. Naopak za potraviny vzrostly tržby o 0,2 procenta a za nepotravinářské zboží stagnovaly.
„Spotřebitele drtí vysoká inflace, snižuje jejich kupní sílu a nutí dál omezovat jejich nákupy,“ okomentoval aktuální výsledky hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek a dodal: „Ani duben tak nepřinesl, podle očekávání, obrat dosavadního trendu útlumu v maloobchodě.“
Tržby z prodeje v maloobchodě podrobně
Tržby za prodej a opravy motorových vozidel v dubnu reálně meziměsíčně klesly o 1,3 procenta. Meziročně stouply o 6,3 procenta. V tom za prodej motorových vozidel, včetně náhradních dílů, tržby vzrostly o 6,7 procenta a za opravy motorových vozidel o 4,8 procenta. A jak si v meziročním srovnání stály ostatní sektory?
- Výrobky pro domácnost: -16,5 %
- Oděvy a obuv: -7,5 %
- Počítačové a komunikační zařízení: -5,0 %
- Kosmetické a toaletní výrobky: -3,8 %
- Výrobky pro kulturu, sport a rekreaci: -3,7 %
- Farmaceutické a zdravotnické zboží: -2,5 %
Tržby z prodeje potravin klesly v nespecializovaných prodejnách s převahou potravin o 9,4 procenta a ve specializovaných prodejnách potravin o 6,9 procenta. V nespecializovaných prodejnách s převahou nepotravinářského zboží tržby stouply o 4,1 procenta. Internetovým a zásilkovým obchodům tržby klesly o 6,8 procenta.
Zatímco v obchodech v dubnu nechali lidé o 20 procent více peněz než v dubnu roku 2019, odnesli si kvůli inflaci o 5,6 procenta méně zboží. Což je největší rozdíl v celé EU.
Pozitivní výsledky nepřinášejí ani služby
Žádné přesvědčivé výkony v dubnu nepředvedly ani tržby za služby. Meziměsíčně sice stouply o 0,2 procenta [v květnu klesly o 1,3 %], meziročně ale jsou v 3,1% minusu.
„Tržby za prodej služeb rostly výrazněji pouze v odvětví dopravy a skladování [1,1 % m/m] a v oblasti profesních, vědeckých a technických činností [1 % m/m]. V ostatních odvětvích sektoru služeb byly tržby buď meziměsíčně nižší, či v lepším případě zhruba stagnovaly,“ uvádí ekonom Komerční banky Martin Gürtler.
Za oživení v dopravě stojí zejména letectví díky restartu cestovního ruchu. K dosažení dřívější kapacity segmentu ale zbývá ještě poměrně hodně. Avšak pozitivní trend díky rozšiřování destinací a zvýšeným příjezdům zahraničních turistů podle Petra Dufka pokračuje.
„Výsledky cestovních kanceláří nicméně naznačují, že boom prodejů zájezdů netrval příliš dlouho. A tak výrazný zájem o nákupy dovolených patrný na přelomu roku opět citelně opadl,“ dodává Dufek.
Nepříliš přesvědčivé jsou i výsledky z oblasti HORECA, která se podle ekonomů s reálnými tržbami zasekla na 20 procentech pod předcovidovými hodnotami.
„Z pražské perspektivy to tak sice vypadat nemusí, avšak celková reálná sezónně očištěná čísla za hotely a restaurace jsou opět na sestupném trendu. Dá se předpokládat, že spotřebitelé pod tlakem klesající kupní síly omezují výdaje i v této oblasti, zatímco rozjezdu zahraničního cestovního ruchu pomáhá zatím jen Praze,“ tvrdí Dufek.
—
Martin Gürtler pak jen dodává: „Vstup ekonomiky do druhého čtvrtletí se úplně nepovedl. Poptávka domácností zůstává stále slabá a podle včera zveřejněných dat v dubnu ostře klesla produkce průmyslu. Poměrně pesimistická data aktuálně chodí také ze zahraničí. Pokud by tento negativní trend měl pokračovat ve zbytku druhého čtvrtletí, tak pravděpodobně ekonomika za celý kvartál vykáže mezičtvrtletní pokles. Radost z konce technické recese druhé poloviny loňského roku kalí i nedávná revize dat tuzemského HDP.“
–RED–
A čekal někdo něco jiného. Počítal bych s dalším poklesem.
Pokles je jasným signálem p. Fialovi, že to s tou politikou, která vede jen k inflaci prostě přestřelil. Další změny v tzv. konsolidačním balíčku budou znamenat jen další pokles. Lidé nejsou hloupí, vládo, jak si myslíte. Každým vaším výmyslem, jak lidi více obrat bez jasného signálu, že i politici si utáhnou drasticky a ukázkově příkladně své opasky (platy a výhody), lidé začnou o to více šetřit na zbytných výdajích a celá ekonomika se může sesypat jako domeček z karet! nemáme k tomu již daleko. Můžeme že dříve přijdou další volby, kde lidé budou volit konečně uvážlivě! I když nevím, zda nejsme již za hranicí bodu zlomu. Pokud ano, tak nás z toho nedostane ani ten nejlepší ekonom bez drastického kroku, jakým je měnová reforma, jako v roce 1953!!! Lidé přijdou o vše!