Vláda projedná úpravy státní podpory penzijního spoření. Ministerstvem financí navržený zákon zvyšuje spodní hranici měsíčního vkladu pro poskytování státní podpory a zvyšuje vyplácenou podporu při vyšších částkách.
Ministerstvo financí ČR [MF ČR] v předkládací zprávě zákona uvádí, že úprava státního příspěvku zohlední vývoj mezd od poslední změny v roce 2013. A nejen to. Ministerstvo deklaruje i neutrální dopad změn na státní rozpočet. „Navržená změna zohledňuje také cíl pokud možno neutrálního dopadu na státní rozpočet,“ stojí v předkládací zprávě MF ČR.
Ke změnám výše státního příspěvku u penzijního spoření se v minulosti v rozhovoru pro FinTag.cz vyjádřil prezident Asociace penzijních společností ČR Aleš Poklop. Ten uvedl, že dílčí změny jsou nutné, ale kritizoval tehdy známý návrh ministerstva financí. To kvůli tomu, že ve výsledku přinese nižší státní podporu většině účastníků penzijního spoření. A to přesto, že ministerstvo zvedne maximální horní hranici státního příspěvku [více zde].
V současnosti stát vyplácí podporu penzijního spoření při minimálním měsíčním vkladu 300 korun, v takovém případě je příspěvek 90 korun. Maximální výše 230 korun dosáhne státní příspěvek při vkladu 1 000 korun měsíčně. Podle návrhu zákona by nárok na příspěvek vznikal až od měsíčního vkladu 500 korun, kdy by činil 100 korun. S každou další stokorunou vkladu by se státní příspěvek zvyšoval o 20 korun. Maximální výše 340 korun by dosáhl při měsíčním vkladu 1 700 korun.
Přechody z transformovaných do účastnických fondů
Zákon chce zvýšit i motivaci lidí k přechodu z transformovaných penzijních fondů někdejšího penzijního připojištění [PP] do účastnických penzijních fondů nového doplňkového penzijního spoření [DPS].
Transformované fondy, které vznikaly před rokem 2013, garantují každoroční nezáporné zhodnocení. Tato garance podle předkládací zprávy řadu vkladatelů motivuje k setrvání v transformovaných fondech. Zároveň ale omezuje transformované penzijní fondy v možnostech investování. Výsledkem je nízké zhodnocení vkladů účastníků spoření. To se dlouhodobě pohybuje kolem jednoho až dvou procent. Zdaleka tak „nepobije“ inflaci. A tak například za posledních deset vkladatelé v těchto fondech reálně ztrácejí přes 20 procent. Promítá se to i do efektivnosti vypláceného státního příspěvku, který při dlouhodobém spoření rovněž ztrácí na hodnotě v důsledku inflace. Situace proto není finanční výhodná jak pro účastníky spoření, tak pro stát.
Zároveň není možné současně spořit v transformovaném a účastnickém fondu. Zákon by ale nově umožnil zachování transformovaného fondu při současném přispívání do účastnického. Což by podle ministerstva mohlo vést k většímu přesunu lidí do fondů, které nabídnou lepší zhodnocení peněz, a tím lepší zajištění na stáří. S tím souhlasí v rozhovoru pro FinTag.cz Aleš Poklop. Prosazoval možnost si ponechat naspořené prostředky z transformovaného fondu v tomto fondu a dál pokračovat v účastnickém fondu DPS.
Nový alternativní fond v DPS
Další ustanovení navrhovaného zákona předpokládá zavedení nového typu fondu v DPS. Takzvaný alternativní účastnický fond by měl mít volněji nastavenou investiční strategii. To by znamenalo, že lidé budou moci investovat i do rizikovějších produktů, které ale mohou dosáhnout vyššího zhodnocení.
Zákon dále počítá se zavedením daňového zvýhodnění pro dlouhodobé investiční produkty, které slouží k zajištění na stáří. Mezi podmínkami pro zvýhodnění je, že produkt trvá nejméně deset let a majetek z něj nebyl vyveden před dosažením 60 let věku účastníka.
–ČTK/RED–