Ratingová agentura S&P snížila odhad letošního růstu čínské ekonomiky na 5,2 procenta z dříve předpokládaných 5,5 procenta. Hospodářský růst v Číně letos sice zrychlil, ale zaostává za očekáváními. Uvedla to agentura Reuters.
Ke zhoršení letošního výhledu čínské ekonomiky již přikročily i některé velké investiční banky, například společnost Goldman Sachs. S&P je však první ratingovou agenturou, která hospodářský výhled Číny pro letošek zhoršila.
Oživení čínské ekonomiky po loňském útlumu, za kterým stála přísná opatření proti šíření koronaviru, znovu zpomaluje. To vytváří tlak na Peking, aby přikročil k opatřením na podporu hospodářského růstu, napsala agentura Reuters.
„Hlavním rizikem pro růst čínské ekonomiky je, že oživení bude dál ztrácet na síle na pozadí slabé důvěry mezi spotřebiteli a na trhu s bydlením,“ uvedla agentura S&P.
Opatření na podporu ekonomiky by mohla podle ní zahrnovat například zmírnění restrikcí na nákup bydlení a získání hypotéky či rozpočtová opatření na podporu spotřeby. V loňském roce růst hrubého domácího produktu [HDD] Číny prudce zpomalil na tři procenta z předloňských více než osmi procent. Pokud se nebere v úvahu rok 2020, kdy udeřila pandemie covidu, pak je loňský růst čínské ekonomiky nejslabší téměř za půl století.
Čínské ekonomiky si všímá i Amerika
Čína je druhou největší ekonomikou na světě za Spojenými státy. A problémům v Číně se nedávno věnoval i americký list The New York Times [NYT]. Deník uvádí, že Čína podnikla v uplynulých letech mnohá opatření proti stagnaci ekonomiky. Například poskytovala půjčky na výstavbu silnic a železnic. Bankám ulevila v objemu povinně držených financí, aby snáze poskytovaly úvěry čínským firmám a domácnostem. I během pandemie vydávala velké sumy na testování a karanténní opatření. To vše stálo a stojí peníze, a tak Čína stále prohlubuje svoje zadlužení.
„Úřady riskují, že další výdaje už nepomohou, ale jiné řešení nemají, jak postavit čínskou ekonomiku na nohy,“ řekl singapurský ekonom Louise Loo, který se specializuje na Čínu.
Čínské firmy místo akvizic posilují v zahraničí vlastní výrobu
Snaha tu podle něj ale přeci jen je. Čínské firmy vyhledávají nové trhy. I čím dál více obhospodařují Rusko, získávají od něj energie a čínské firmy nastupují na pozice, které opustily firmy ze západních zemí kvůli válce na Ukrajině. Prezident Si Ťin-pching nyní připustil jednání s americkým ministrem zahraničí Antony Blinkenem o uvolnění vzájemných vztahů a navázání spolupráce. Čína tlačí zejména na zrušení sankcí na její obchody a obchodní společnosti ze strany USA.
Čínský realitní trh má dále problémy
Stavebnictví se podílí na celkové produkci Číny zhruba jednou čtvrtinou. Avšak objem bytové výstavby meziročně klesl za prvních pět měsíců tohoto roku o téměř 23 procent. Bytová výstavba v Číně prochází dlouhodobou krizí. Developeři si půjčují spíše na splácení starých dluhů a dokončení stávajících projektů. To přesto, že již existuje docela vysoká nabídka bytů. Případní zájemci o byty jsou ale odrazováni. Developeři totiž nesplácí své dluhy a byty nedokončují. I když si je jejich vlastníci zaplatili předem.
NYT cituje sedmadvacetiletou obchodnici z Pekingu Čen Lei-qien. Po pětileté známosti se spolu se svým přítelem začala poohlížet po bytu. Po svatbě se ale nakonec rozhodli raději zůstat v nájemním bydlení.
„I když ceny bytů napříč zemí klesají, tak ekonomice se nedaří. Ve hře je stálo mnoho proměnných,“ uvedla Čen.
Dvě třetiny jejích kolegyň z oddělení onlinového kurzu vzdělávání zaměstnavatel propustil poté, co Čína v roce 2021 zaklekla na neprofitové soukromé vzdělávání. Měla rovněž známého, který si už nemohl dovolit splácet hypotéku poté, co ztratil zaměstnání v technologickém sektoru a o byt přišel.
Opatrnost rodin ze střední třídy, jakou je i ta její, bude největším problémem politiků, kteří hledají efektivní způsob dalších podnětů pro ozdravení ekonomického růstu.
„Můžete lidem peníze rozdat, ale pokud nemají důvěru, tak je neutratí,“ řekla Alicia Garcia-Herrerová, šéfekonomka francouzské banky Natixis.
–ČTK/AM–
Informace o ekonomických problémech Číny je v podstatě zprávou, která se dotýká nemalé části rodin v ČR. Nevěříte? Je to totiž tak. Po přesměrování dodávek plynu z ruských nalezišť k jiným zdrojům ve světě se porušila obchodní rovnováha zaběhlých vazeb dodavatel – odběratel. Výsledkem byl enormní nárůst cen této komodity. Takto ekonomika vždy reaguje na nedostatek ve výrobě. A do doby, než se vytvoří vazby nové, což zahrnuje i výstavbu veškeré infrastruktury, jistý nedostatek v obecné rovině stále přetrvává. Takže riziko nárůstu nyní zpět spadlých cen také. A jednou z příčin nového nedostatku může být prudké oživení ekonomické aktivity v Číně, která se vždy projeví poptávkou po energiích (třeba Green dealisti toto neuznávají – dělají politiku takovou, že tato vazba neexistuje). Takže příchod zimy a ekonomické oživení by ceny plynu dost zvedlo. Ovšem teplé léto a „chcíplá“ ekonomická aktivita v Číně zajistí, že i určitý nedostatek dodavatelských kapacit bude tak malý, že se na ceně vůbec neprojeví, či jen velmi nepatrně. Takže když by člověk uvažoval si energie zafixovat, jak to někteří dodavatelé již nabízejí, tak by nemusel mít dobrou trefu, protože současné ceny dodavatelů s tímto rizikem růstu cen počítají. A když by se toto riziko jako reálné neprojevilo, mohou být spotové ceny naopak znatelně výhodnější. Můžete se podívat, jak se ceny plynu dnes mají a jak se od minulosti vyvíjely, když si na následujícím odkazu kliknete na ikony ve sloupečku „Graph“ https://www.eex.com/en/market-data/natural-gas/indices
„Takže fix-nefix a když fix, tak od kdy? Když už starý fix je, zda ho i se sankcí raději vypovědět? „A teď „babo raď. Zpropadené problémy Číny!