Stát za letošní první pololetí vybral na daních 644,3 miliardy korun. To je meziročně o 12,5 procenta více. Nejrychleji rostl výnos daně z příjmů fyzických a právnických osob. Naopak kleslo inkaso ze spotřební a silniční daně.
Údaje vyplývají z dat zveřejněných Ministerstvem financí ČR [MF ČR] o státním rozpočtu za letošní první pololetí. Hlavním daňovým příjmem státu byla daň z přidané hodnoty [DPH]. Za pololetí se na ní vybralo 267,5 miliardy korun. Její inkaso ale rostlo pomaleji než celkové daňové příjmy, meziročně se zvýšilo o 6,1 procenta.
Nejrychleji rostl výběr daně z příjmů fyzických osob. Stát na ní za první pololetí vybral 104,1 miliardy korun, o 25,2 procenta víc než loni. Jen mírně pomalejší byl nárůst inkasa daně z příjmů právnických osob, na níž se vybralo 156,7 miliardy korun, meziročně o 22,4 procenta víc. Do inkasa daně z příjmů právnických osob nejsou zahrnuty daň z neočekávaných zisků [windfall tax] ani odvod z nadměrných příjmů při výrobě elektřiny.
Nejhlubší meziroční pokles vykazuje inkaso silniční daně, které se snížilo o 72,9 procenta na 460 milionů korun. Důvodem je loňské rozhodnutí státu o vyjmutí části vozidel z povinnosti silniční daň platit. Šlo o reakci na hospodářské dopady ruské agrese na Ukrajině.
Kolik vybral stát na spotřebních a dalších daních
Meziročně se snížil i výnos spotřební daně, klesl o 7,5 procenta na 71,4 miliardy korun. Podle ministerstva financí je to způsobeno snížením spotřební daně z nafty. Stojí za tím i odklon spotřebitelů od tradičních tabákových výrobků a pokles spotřeby alkoholických nápojů. Což dává ministerstvo do souvislosti s omezováním zbytných výdajů v době poklesu reálných příjmů domácností.
Celostátní daňové příjmy za první pololetí 2022 a 2023 [v mld. Kč]
| Daňové příjmy [bez pojist. na sociální zabezpečení] | DPH | Daň z příjmu právnických osob | Fyzické osoby / daň z příjmu vybíraná srážkou | Daň z příjmu fyzických osob placená plátci | Daň z příjmu fyzických osob placená poplatníky | Spotřební daně | |
| 2022 | 572,6 | 252,1 | 128 | 13,5 | 65,1 | 4,6 | 77,3 |
| 2023 | 644,3 | 267,5 | 156,7 | 19,5 | 81 | 3,6 | 71,4 |
[Zdroj: MF ČR]
Některé daně patří k takzvaným sdíleným daním. Patří mezi ně například DPH, daň z příjmů právnických osob nebo daň z příjmů fyzických osob. Jejich výnosy putují do státního rozpočtu a část i do pokladen měst a krajů. Na kraje od roku 2021 připadá 9,78 procenta a na obce 25,84 procenta z celostátního hrubého výnosu DPH, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmů fyzických osob. Daň z nemovitosti je stoprocentním příjmem obcí.
Příjmy státu rostou, ale rostou i výdaje
Státní rozpočet získal v pololetí z daňových příjmů bez pojistného na sociální zabezpečení 436,8 miliardy korun, o 13,3 procenta víc než loni. Schodek rozpočtu v pololetí činil 215,4 miliardy korun. Byl druhým nejvyšším v historii Česka, to po výsledku v roce 2021. Loni v pololetí byl rozpočtový schodek 183 miliard korun. Za meziročním zhoršením salda o 32,4 miliardy korun stál především nárůst výdajů.
Přesto státní rozpočet v červnu srazil deficit z května o 56 miliard korun [271,4 mld. Kč]. Ke snížení schodku přispělo inkaso právě daně z příjmů právnických osob ve výši 67,9 miliardy korun. Přispěly i příjmy z EU, které dosáhly 47,3 miliardy korun. Z toho 44,5 miliardy bylo do rozpočtu zapojeno z Národního plánu obnovy. Ten dosud znamenal pro rozpočet pouze výdaje na předfinancování projektů.
–ČTK/RED–
