Pracovní víza Británie bez problémů poskytuje zdravotníkům, podnikatelům s inovativními nápady nebo výzkumníkům. Spíše bez obtíží je získají i lidé z unijních zemí, kteří působí ve finančních službách a pojišťovnictví.
„Není to tak, že by se Británie úplně zavřela. Ale kdybyste tam třeba chtěl jet dělat barmana, tak už to bude složitější. To už není kategorie, kterou by v tuhle chvíli poptávali,“ říká ekonomická diplomatka z českého velvyslanectví v Londýně Michaela Chrtová.
To přesto, že se Británie potýká s nedostatkem pracovníků v mnoha sektorech. Mezi ně patří turismus, maloobchod a HoReCa. Podle odhadů v Británii chybí zhruba 330 tisíc pracovníků z Evropské unie.
„Spíše je tam tlak na ty vzdělanější a vícepříjmové profese. Tam je to jednodušší. […] Teď už jste na tom stejně, jako byste chtěl do Ameriky nebo do Kanady,“ uvádí Chrtová ve vztahu k obtížnosti získání pracovního víza poté, kdy Británie opustila EU.
Podle ní země kvůli tomu ale ztratila konkurenční výhodu v tom, že na britské ostrovy lidé z EU mohli jen tak přijít a dostali pracovní povolení. Výjimku stále tvoří zdravotníci. Už během pandemie se zavedla víza pro sezónní pracovníky v době, kdy se ukázalo, že například farmy ve Skotsku nejsou schopné najít dostatek pracovníků v Británii. Víza pro zdravotníky jsou k dispozici od počátku. Podle Chrtové jde o dlouhodobě podporovaný sektor. Británie se ve zdravotnictví potýká s personálními problémy, které vyvrcholily sérií stávek zdravotníků. Podle odborné společnosti Nuffield Trust v zemi od doby odchodu Británie z EU ubylo více než čtyři tisíce lékařů. V potížích jsou rovněž sociální služby.
Brexit a dopady na pracovní trh
Negativně podle Chrtové dopadl brexit skoro na všechny sektory britského hospodářství.
„Extrémně dopadá na zemědělský sektor, protože tam se ke klasickým vývozním a dovozním dokumentům přidávají ještě hygienické a zdravotnické certifikáty,“ uvedla.
Tím, že jde o obchod s potravinami či živými zvířaty, obě strany uplatňují relativně striktní pravidla kontroly. Hodně bité je podle ní rybářství. To v některých lokalitách navíc patří k velmi tradičním odvětvím.
„Tím, že jsou to živočišné produkty, tak po brexitu administrativa v některých případech může znemožnit je vyvézt. Čerstvé ryby musíte převést rychle a veterinární administrativa má jasně dané procedury. V jednu chvíli vám odběratel může říct, že už dodávku nechce, protože ryby jsou vylovené dva dny,“ popisuje diplomatka.
Jedním z mála sektorů, kterým brexit naopak pomohl, jsou podle Chrtové poradci, právníci či celní deklaranti. Krok může pomoci i velkým firmám v konkurenci s menšími, které mohou zvažovat, zda se jim při nové administrativní zátěži působení na trhu vůbec vyplatí.
Obchodní výměna s EU a ČR
Evropská unie a Británie po brexitu zavedly administrativní celní povinnosti. Dohoda o spolupráci a obchodu mezi Británií a EU z roku 2020 zajišťuje nulová cla a kvóty pro zboží. Pokud ale splní pravidla původu.
„Když je zboží vyrobeno v České republice, tak by mělo bez problémů být umístěno na britský trh,“ tvrdí Chrtová, která ale i dodává: „Nicméně je potřeba mít vývozní dokumenty a britská strana, případně sám vývozce, musí zajistit dokumenty dovozní.“
Dlouhodobé výpadky spotřebního zboží na britském trhu po odchodu z EU podle diplomatky prozatím nenastaly, krátké ale naopak nebyly výjimkou. V jednu chvíli chyběla například rajčata a okurky. Což bylo ale způsobeno i výrazným růstem cen energií, kdy britští producenti odkládali zimní setbu. Jednou také chyběl benzin.
„To ale bylo způsobeno panikou po zveřejnění zprávy o nedostatku řidičů a Britové vzali pumpy útokem,“ vyjasnila diplomatka.
Od konce roku 2024 má navíc ve většině sektorů začít platit britský certifikační standard UKCA, který se může v některých případech lišit od evropského standardu.
„Už teď automobilový průmysl začíná naznačovat, že tam může být do budoucna problém,“ míní diplomatka.
Vzhledem k tomu, že jde pro obě strany o velký sektor, očekává spíše, že bude snaha se dohodnout a udržet standardy co nejblíže k sobě.
–ČTK/RED–
