I když tempo inflace v Česku klesá, spotřebitelské ceny dál rostou. Vysoké ceny v Česku se tak dál odrážejí na tržbách maloobchodníků a výkonu tuzemských služeb. Vyplývá to z aktuálních dat Českého statistického úřadu [ČSÚ].
Maloobchodní tržby v květnu v Česku meziročně reálně klesly o 6,1 procenta. Relativně dobrá zpráva je, že v meziměsíčním srovnáním stouply, bez motorových vozidel, o 0,5 procenta. Přičemž za pohonné hmoty vzrostly o 4,1 procenta a za potraviny o 0,2 procenta. Tím však veškeré dobré zprávy končí.
„Maloobchodní tržby v květnu meziročně po očištění o cenové vlivy pokračovaly v poklesu již třináctým měsícem v řadě. Nižší tržby zaznamenaly prodejny potravin i nepotravinářského zboží. Naopak vzrostly tržby za prodej pohonných hmot, tentokrát o 11,5 procenta,“ říká vedoucí oddělení statistiky obchodu, dopravy a služeb ČSÚ říká Jana Gotvaldová.
Nižší tržby podle ní realizovaly všechny sortimentní typy prodejen s výjimkou prodejen s počítačovým a komunikačním zařízením a s farmaceutickým a zdravotnickým zbožím. Tržby vzrostly také nespecializovaným prodejnám s převahou nepotravinářského zboží. Avšak internetovým obchodům klesly tržby již sedmnáctý měsíc za sebou.
Naopak tržby za prodej a opravy motorových vozidel reálně mírně rostly meziročně i meziměsíčně. Meziměsíčně vzrostly o 0,4 procenta. Meziročně stouply o 2,3 procenta. V tom za prodej motorových vozidel, včetně náhradních dílů, vzrostly o 2,7 procenta a za opravy motorových vozidel o 0,7 procenta.
Český propad maloobchodu patří k nejhlubším v Evropě
Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka i květnové statistiky z maloobchodu potvrdily, že zájem spotřebitelů nakupovat v časech vysoké inflace stále ještě klesá.
„Oproti dubnu však maloobchodní tržby nicméně přece jen alespoň symbolicky vzrostly o 0,5 procenta. A to především díky vyššímu zájmu o pohonné hmoty a nákupům elektroniky,“ říká Petr Dufek.
Pohonné hmoty [PHM] jsou podle něj vlastně takovou letošní velkou výjimkou, protože na rozdíl od většiny dalších segmentů maloobchodu, rostou meziročně o více než jedenáct procent. Tvrdí, že meziročně výrazně levnější PHM navnadily zákazníky k cestování. Podobně podle něj nižší spotřební daň u nafty zvýšila atraktivitu tankování pro firmy.
Nadále ale platí, že maloobchod prochází útlumem. Spotřebitelé omezují nákupy zbytného zboží. Což potvrzuje další pokles prodejů rekordně drahého oblečení a obuvi, zboží pro volný čas nebo nižší zájem o vybavení domácností.
„A jako už v předchozích měsících lidé šetří i na potravinách, což se dá do jisté míry vysvětlit nákupy v zahraničí,“ dodává Dufek.
Trend maloobchodu podle něj jasně ukazuje důsledky vysoké inflace, respektive ztráty kupní síly, kterou pociťují tuzemské domácnosti. Ačkoliv v obchodech nechávají více peněz, odnášejí si stále méně zboží. Stejně tak se opět ukazuje, že ani plné obchody či parkoviště před nimi nejsou známkou navracející se silné poptávky.
„Ve srovnání s ostatními zeměmi EU je reálný propad tuzemského maloobchodu i spotřeby domácností rekordní, počítáme-li ho k výchozí předcovidové základně. Ne náhodou je proto česká ekonomika jako jedna z velmi mála stále pod touto ´startovací´ úrovní,“ vysvětluje.
Podle něj obrat v maloobchodu přijde teprve až s odezníváním inflace ve druhé polovině roku. Přesto letos musí maloobchod počítat s propadem reálných tržeb okolo pěti procent.
Dobře na tom nejsou v Česku ani služby
Vedle dat z maloobchodu dnes ČSÚ zveřejnil květnové výsledky odvětví služeb. Ty reálně meziměsíčně klesly o 0,1 procenta. Meziročně byly nižší o 3,7 procenta. Výrazný útlum postihuje především dopravu a skladování. To je podle analytiků odraz potíží v průmyslu, stavebnictví i utlumené domácí poptávky.
„S nižšími reálnými výnosy se však musí vypořádávat i realitní trh, leasing nebo restaurace. Celá HoReCa na tom ve srovnání s loňským rokem není na první pohled nijak zvlášť zle, ovšem nelze přehlédnout, že je stále hodně daleko od úrovní, na které byla zvyklá ještě v roce 2019. Reálně jsou tržby v restauracích o 18 procent níže, v hotelech dokonce o 28 procenta, nicméně z pohledu trendu vypadají poslední měsíce jako stagnace,“ komentuje data Petr Dufek.
Vytíženost hotelů roste. Přibývá hostů z Jižní Koreje a Tchaj-wanu
Upozorňuje, že na těchto službách – jako zbytných výdajích – lidé dál šetří, i když v turisticky atraktivních lokalitách to na první pohled nemusí být tak zřejmé. V rámci cestovního ruchu je vidět pokračující oživení v letecké dopravě. Ta si vede výrazně lépe než loni, nicméně i tak je stále asi 12 procent pod úrovní konce roku 2019.
„Květnové výsledky služeb jsou spíše zklamáním, zvlášť v kontextu předchozích dat z průmyslu a stavebnictví, která rovněž nebyla nijak přesvědčivá. Prozatím se ukazuje, že tolik očekávaný restart ekonomiky se opozdí a české hospodářství se proto ani v letošním roce nejspíše nedostane na výchozí úroveň roku 2019,“ uzavírá Dufek.
–DNA–