Zatímco velkou část Evropy stále sužují vysoké teploty a lesní požáry, vlády mnoha evropských zemí se připravují na studený podzim a mrazivou zimu. To za situace, kdy ekonomika zemí eurozóny již propadá nebo stagnuje.
Skokově rostoucí úroky úvěrů, pokles nových zakázek v průmyslu nebo propad spotřeby domácností, to všechno jsou problémy, s nimiž se potýká ekonomika eurozóny a celá EU. Štěstí je, že Evropané mají Evropskou komisi, jejíž zástupci Evropany varovali před poklesem hospodářství a životní úrovně. Alespoň to v článku „After summer heat, economic chill„ poznamenává bruselský list Politico.
Podle něj Evropu, co se týče ekonomiky, nečekají vůbec dobré vyhlídky. Potíže, jež přinesla pandemie covidu a následně válka na Ukrajině, se podle listu protáhnou až do zimy. Odvolává se na slova unijního komisaře pro ekonomiku Paola Gentiloniho, který tvrdí, že hospodářský růst v Evropě bude velmi, ale skutečně velmi pomalý. To navzdory stagnaci z počátku letošního roku.
„Ohledně prognózy na rok 2023, kterou zveřejníme v září, je pravděpodobné, že ta bude mnohem méně optimistická, než jsme předpokládali ještě v červnu,“ uvedl eurokomisař na nedávné konferenci konané v přepychovém hotelu v rakouském Salzburku.
Zanaříkal si především nad rostoucími úrokovými sazbami Evropské centrální banky [ECB], které zdražují úvěry domácnostem i firmám. Pravdou je, že ECB na svém posledním zasedání v minulém týdnu vyhnala úroky na úroveň 4,25 procenta. Což je vůbec nejvíce za pětadvacetiletou existenci eurozóny.
ECB: Sazby nezvýšíme, i když je možná i zvýšíme
Jakkoli prezidentka ECB Christine Lagardeová po posledním zasedání Rady guvernéru ECB naznačila, že růst úrokových sazeb se v dohledné době zastaví, netrvalo dlouho, aby své prohlášení korigovala.
„Existuje možnost skokového nárůstu sazeb, ale také možnost, že k tomu snad nedojde, ale podstatné je slůvko ´snad´,“ odpověděla na otázku, co má Evropa čekat od banky v září.
„Ale nečekejte nyní informaci, jaké rozhodnutí padne,“ dodala Lagardeová, jíž se přezdívá madam inflace.
Jisté už nyní ale je, že ekonomický boom v Evropě se odkládá, inflace neklesá tak, jak by si mnozí přáli, a vysoké úrokové sazby podvazují další růst ekonomiky. Říká se tomu „nezáviděníhodná situace“. Například ekonomika USA v letošním druhém čtvrtletí rostla o 2,4 procenta. Nejsilnější evropská ekonomika Německa v letošním druhém čtvrtletí sice zastavila pokles, ale stagnovala. Nepřidala ani desetinu procenta.
Jedinou pozitivní zprávou tak zůstává, že bezprecedentní zvýšení úrokových sazeb ze strany ECB srazilo inflaci na poloviční hodnotu oproti říjnu minulého roku, kdy kulminovala. V červenci dosáhla inflace v zemích, kde se platí eurem, podle předběžných údajů Eurostatu 5,3 procenta.
ECB zadělává na další krizi eurozóny, zní z BlackRocku
Role centrálních bank je nevděčná. Když úroky nezvedají, mnozí je kritizují za to, že nereagují na inflaci. Když je naopak zvedají, jiní je kritizují za to, že podvazují hospodářský růst. Skutečnost je, že podle mnohých ekonomů ECB reagovala pozdě na přicházející inflaci a sazby začala zvedat pozdě. A nyní, když je žene vzhůru, působí hospodářské škody.
„Zvyšování sazeb ECB už způsobilo hospodářské škody,“ říká například investiční poradkyně a ředitelka amerického institutu BlackRock Investment, tedy institutu jedné z největších a nejvlivnějších investičních skupin na světě, Ann-Katrin Petersenová.
Argumentuje útlumem poptávky ze strany průmyslu po půjčkách a propadem spotřeby domácností. Upozorňuje i na to, že zvýšení úrokových sazeb se projevuje s určitou setrvačností. Což v tématu, jemuž se věnujeme, značí, že dobře v Evropě už bylo. To přesto, že tomu nic moc nenasvědčovalo.
„Riziko na pokračující a prohlubující recesi v příštích čtvrtletích je více než pravděpodobné,“ říká Ann-Katrin Petersenová s odkazem nejen na politiku ECB.
Pohled na evropskou ekonomiku podle ní není vůbec radostný. Utěšovat se tím, že ekonomika Francie přidala v letošním druhém čtvrtletí 0,5 procenta ve chvíli, kdy ekonomiky většiny unijních zemí klesají nebo stagnují, je podle ní přece jen bláhově málo.
–AM/DNA–
Víte, že cenzorům na Seznamu vadí manželka toho komunistického rozvědčíka, co ho teď máme na hradě, že totiž byla v komunistické armádě politručkou a tedy školila mužstvo, jak je prohnilý Západ špatný a jak ho musíme svou uvědomělostí rozdrtit, kadencí ta-ta-ta-ta, slovy jejího kolegy Troníka. Ale je to pravda a měli by se s tím smířit, tak navrhuji jim to tam opakovat a opakovat, ať se umažou k smrti, paznehti 😀
Z toho si nic nedělejte. To je klasický projev propagandy, kterou média místo informování dělají. Bohužel je to celosvětovým trendem, jak staří NOVINÁŘI odcházejí do důchodu. Vzpomeňte si, když se bývalý prezident Zeman snažil s Ruskem dělat jistou politiku, tak byl ruským švábem. Ale ticho po pěšině, že bývalý spolkový kancléř Schröder sedí (v té době) v Gazpromu dokonce ještě dlouho po začátku invaze. K Trumpovi, kterého jsem měl docela rád, měli jen slova pohrdání (ne že by to byl zářný příklad politika). Co udělal a řekl, bylo špatně. A nejen naši, ale všude v Evropě. Když tlačil na zvýšení zbrojních výdajů, tak se mu v Evropě pošklebovali. Když se rozčiloval, že Evropané Rusko propírají penězi za plyn a dokonce jim to nestačí, tak staví trubku druhou, tak mu odsekávali, ať se stará o sebe. Zavedl proto sankce na stavitelské firmy. Německá vláda jim k neuvěření poskytla garance, aby byly neúčinné. Pak přišel Biden, zatlačil NATO na východ, strhla se řežba a co se děje? Zbrojí se jako o život, finanční propírání Ruska přes suroviny se silně omezilo, ale že by si někdo na Trumpa v rámci informování co vše říkal a o co se snažil, vzpomněl? To ani náhodou! Prostě je to ne moc čistá politika a záležitosti kolem našeho nového komunistického prezidenta a jeho ženy to už jen podtrhují. Je proto důležité politiku sledovat a pak je člověk vůči takovému zamlčování a manipulacím zcela imunní. A samozřejmě jak to děláte vy, připomínat, jak se věci mají!
Příčina je jednoduchá. Namísto makroekonomů rozhodují politici, nebo poslušní rádobyekonomové v žoldu politiků. A protože normální Evropský politik je vysloužilec, vykopnutý pro neschopnost nahoru, tak neumí, neví, nezná, ale řídí a rozhoduje. Kdyby nešlo o naše životy, byla by to docela sranda.
BASF = největší CHemie v EU pomalu končí. Drahé vstupy. Automotive končí = RYCHLE. E-auta jsou neprodejná a navíc se do EU nasouvá Čínská konkurence. Jo, jo, přátelé – bez ruských surovin a ruského trhu jsme v ….. pane hrábě. Po 3, ale už jistě po 4kv. 23 uvidíme, jak omezí výrobu Škoda. Pouhých 2000 pracovníků v základních závodech na sebe navazuje minim. 5000 mezi dodavateli. Úřady práce jsou posilněny – ale co schodek, Fialoviči Fialo.
Řekl bych, že to není otázka ruských surovin a trhu.
I když to na první pohled nevypadá, článek má velkou vnitřní vypovídací hodnotu. Tedy hlavně pro ty, kteří se trochu orientují, ale to je svým způsobem většina, protože tu není skoro nikdo, koho by se hospodářská situace nedotýkala. Velmi poučný je odstavec s názvem „ECB zadělává na další krizi eurozóny, zní z BlackRocku“. Z věcného hlediska obsah odstavce popisuje stejnou realitu, jako popis reality: “Očkování proti tomu a tomu (může to být i covid) ho zabilo.“ Jinými slovy, pokud mne zabije očkovací látka, tak přišedší nemoc mne do pekla pošle tuplovaně. Manipulace s úrokovou sazbou je totiž ve finanční oblasti něco jako při řízení automobilu volant. Slouží k tomu, aby auto nevybočilo ze silnice. A když se při zuřivém kroucení volantem tu doprava, tu doleva, i s nákladem stejně vyklopím do příkopy, tak vím, že volant moc řešit nemá smysl. Určitě budu řešit řidiče současně s technickým stavem vozidla. Takže když je už manipulace s úrokovými sazbami ať nahoru (přidušení i tak chcíplého hospodářského růstu), či dolů (podporování inflace jako řemen) pro hospodářství škodlivá, tak je jasné, že automobil musí do servisu a řidič na přeškolení k řízení vozidla. Prostě klíč k řešení problému mají v rukou západoevropští voliči, aby řidiče evropského hospodářství už konečně vyměnili.
Roky se tiskly peníze a teď se to vrací v inflaci. Obávám se, že volbami (do EU) se to nespraví, pořád se tam posouvají ti co si myslí, že je to super věc. Spíš bych volil „bez EU“.
Já mám názor tento. Kapitalismus je systém pro rozvoj. To už vysvětloval Karel Marx ve své díle Kapitál. Jakmile dojde při vývoji ekonomiky k jejímu rozvojovému nasycení, nadhodnota vytvořená ekonomikou se musí přelévat do méně rozvinutých oblastí světa (vývoz kapitálu), jinak vznikají dlouhé hospodářské krize z nadvýroby. A v rozumné míře se tato nadvýroba, když ji není kam vyvážet, dá spotřebovat přes dluhy jiného. Ten se zadlužuje, kupuje si za ně nadvýrobu, pak se ještě více zadluží, koupí nově vytvořenou nadvýrobu a tak dále a tak dále. A nemusí to při tom vytvářet zásadní problém. Možná, že z tohoto příkladu cítíte, že v něm ekonomika „šlape“, takže dluhy a produkce „nadvýroby“, která by způsobila krizi z nadvýroby (při ní ceny klesají a firmy krachují) jsou navzájem vyvážené. My jsme ovšem v mizérii, že ekonomika, tj. vytváření hodnot jede jen tak, aby se tato rovnou nepoložila. A v té chvíli právě to lití peněz do ní se mohutně projevilo jako velká ekonomická nerovnováha. Ve finanční oblasti brutální inflací. Jinak by to bylo skoro zanedbatelné. Nakonec se můžete podívat na USA. Ty mají takové dluhy, že přišly o místo v elitním kubu. Ale oproti nám jim ekonomika produkuje hodnoty potřebné k životu na dnešní poměry příkladně. Takže jejich inflace jen nezbytně nutná (energie) a jejich dluhy věřitelé moc neřeší. Ovšem na druhé straně se může stát, že se nám zrovna nedaří. To není v životě nic neobvyklého. Ale to by mělo být v prvé řadě zdviženým varovným prstem a ne naopak pobídkou k ještě šílenějším zeleným fantasmagoriím, jako že se přes ně tou hospodářskou mizérií beze ztráty kytičky protlačíme – prodotujeme. A právě na to mají západoevropští voliči klíčový vliv. Ten největší z největších, nizozemský zelený komouš Frans Timmemans údajně přechází z EU do státní politiky, protože to u nich snad vypadá tak, že se to tam po snaze vybít většinu stát dobytka, začíná pomalu politicky obracet. Tak asi, aby tomu bránil – si myslím.
Bohužel to vypadá že žádnými volbami se to nespraví. Situace je podobná jako v socializmu, víc než polovina HDP je tvořena výdaji státu, není žádný praktický rozdíl mezi jednotnou národní frontou a 10 stejnými stranami jedna horší než druhá. SPD je provařená s tím že slíbí cokoliv a nesplní nic. A po výkonu Fialy který porušil naprosto všechno co slíbil se už nedá věřit nikomu. „Pravicová“ ODS se projevila jako standardní neomarxistická strana.
Konference Degrowth byla vedena v budově Evropského parlamentu (degrowth neznamená „nerůst“ ale opak růstu – čili pokles). Zelené šílenství je s námi a žádná cesta ven.