Ratingová agentura Fitch snížila rating USA z nejvyššího stupně AAA na stupeň AA+. To je závažná zpráva, i když její reálné dopady nyní nevidíme. To i kvůli tomu, že trh s dluhopisy USA je 4x větší než trh s dluhopisy všech zemí s AAA známkou.
Americká ratingová agentura Fitch Ratings v minulém týdnu snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Spojených států z nejvyššího stupně AAA na stupeň AA+. Rozhodnutí, které překvapilo investory a rozladilo americkou vládu, agentura zdůvodnila očekávaným zhoršením fiskální situace v příštích třech letech a vysokým a stále rostoucím zadlužením americké vlády. Výhled ratingu zůstává stabilní. Což znamená, že agentura ho v nejbližších měsících měnit nehodlá.
Fitch je již druhou významnou ratingovou agenturou, která odebrala Spojeným státům nejvyšší rating. Jako první tak před dvanácti lety učinila agentura Standard & Poor’s. Na světě je nyní jen devět států, které mají nejvyšší rating u všech tří renomovaných ratingových agentur [Moody’s Investors Service, Fitch Ratings a S&P Global Ratings, pozn. red.]. Jsou to Německo, Dánsko, Nizozemsko, Švédsko, Norsko, Švýcarsko, Lucembursko, Austrálie a Singapur.
Nad tím, co přinese snížení ratingu USA v praxi se ve svém komentáři pro FinTag.cz zamýšlí analytik XTB Štěpán Hájek. V textu přitom konstatuje, že rozhodnutí agentury překvapilo, ale ne zase tolik, protože Fitch již v květnu USA snížil výhled ratingu na negativní.
Přesto si ve svém textu klade i několik klíčových otázek: Co stojí za rozhodnutím agentury Fitch? Rozhodnou se i další agentury přehodnotit své ratingy? Co to značí pro trhy a měly by se potenciálních problémů obávat další země? Odpovědi najdete v jeho analýze níže.
Štěpán Hájek: Impéria padají pomalu
Agentura Fitch vydala v květnu letošního roku varování, že pokud Spojené státy nevyřeší otázku dluhového stropu, může dojít ke snížení ratingu. Tento problém byl vyřešen zvýšením dluhového limitu do roku 2025. To nic ale nemění na problémech, na které se agentura Fitch zaměřila. Instituce poukázala na zhoršující se standardy hospodaření v USA za posledních 20 let, potenciální fiskální problémy v příštích třech letech a masivní nárůst úrokových nákladů v posledních letech.
- Zatímco v roce 2020, po prvním zásahu pandemie covidu, činily roční úrokové náklady na americký dluh něco přes 500 miliard dolarů. Nyní činí téměř 1 bilion dolarů, tedy téměř dvakrát tolik!
Rozhodnutí agentury Fitch se samozřejmě setkalo s nesouhlasem amerických autorit, zejména ministryně financí Janet Yellenové a prezidenta Joea Bidena. Ti jako obvykle zdůraznili sílu americké ekonomiky.
- Prognózy týkající se amerického dluhu ukazují na jeho růst ze současné úrovně mírně přesahující 100 procent hrubého domácího produktu na téměř 200 procent do roku 2050!
Spojené státy přišly o svou „korunu“ trojnásobného AAA už v roce 2011. Tehdy se agentura S&P rozhodla rating snížit a od té doby jej již nezvýšila. To byl jakýsi milník, protože Spojené státy se najednou nestaly bezrizikovými.
Velká americká degradace v roce 2011
List Financial Times tehdy napsal, že rozhodnutí S&P poukázalo na oslabující finanční pozici nejmocnější země světa. Mezitím časopis Time ukázal na obálce George Washingtona s monoklem a titulek na obálce zněl „Velká americká degradace“. Trh reagoval otřesem na burze. Avšak nic se nejí tak horké, zvlášť, když do problémů USA promluvily problémy Evropy, zejména ty fiskální, jenž provázely i obavy z rozpadu eurozóny.
Výsledek byl, že dluhopisový trh ratingové varování z velké části ignoroval, a ceny dluhopisů dokonce získaly! To souviselo s přílivem kapitálu do bezpečných přístavů a navzdory snížení ratingu je americký dluh stále považován za jeden z nejbezpečnějších na světě. Velmi z toho těžilo zlato, jehož ceny v té době dosáhly rekordních hodnot.
Ekonomika fungovala samozřejmě jinak. Úrokové sazby byly stále na nule a FED se nacházel mezi jedním programem nákupu aktiv [QE] a druhým. Navíc se odehrávala evropská dluhová krize. A ta pozitivně ovlivňovala na americká aktiva. A tak nakonec i americký index S&P 500 během dvanácti měsíců od rozhodnutí S&P posílil o zhruba 20 procent.
Trh vždy reaguje prudce hned napoprvé. Když se něco stane podruhé, potřetí nebo následně, reakce trhu již není tak prudká. Situace v roce 2011 navíc ukázala, že náklady na nové zadlužení v USA v podstatě nevzrostly a výraznější reakce nastala na akciových, měnových nebo komoditních trzích. Máme tedy nyní důvod k obavám?
Zlato vs. měnové páry, dluhopisy a měnové páry
[Zdroj: Bloomberg Finance L.P., XTB Research]
Tabulka výše: V roce 2011 reagoval nejhůře index S&P 500 a nejvíce z toho profitovalo zlato, i když to bylo důsledkem růstu cen dluhopisů. Měsíc po rozhodnutí jsme zaznamenali pokles výnosů o více než 50 bazických bodů! Jak je vidět, měnová situace byla stabilní, ačkoli byla také důsledkem evropských problémů. V eurozóně sice nyní není dluhová krize, ale můžeme pozorovat značné problémy se zpomalením ekonomiky.
Nižší rating potvrzuje dlouhodobý trend, nešokuje
Existují ekonomiky, kterým nikdy nesnížily rating z trojnásobného stupně AAA, například Austrálie, Švédsko nebo Německo. Na druhou stranu v nedávné historii došlo k negativním změnám ratingu, které způsobily různé faktory. V případě Kanady šlo o výrazný nárůst výdajů, a tedy i zadlužení, během pandemie covid-19. V případě Spojeného království pokles ratingu souvisel s referendem o brexitu.
- Ukázalo se ale, že během několika desítek seancí po snížení ratingu jsme nepozorovali negativní dopady. Naopak dluhopisy těchto zemí velmi často získávaly!
Samozřejmě nebudu tvrdit, že snížení ratingu je pro emitenta pozitivní. Rozhodnutí o ponížení ratingu ale často pouze odrážela postupné změny a investoři je brali spíše jako určité potvrzení než jako novou „šokující“ informaci.
Vývoj dluhopisů s 10letou splatností od bodu, kdy došlo k ponížení ratingu emitenta
[Zdroj: Bloomberg Finance L.P., XTB Research]
Graf ukazuje změny výnosů normalizované na hodnotu 100 k datu rozhodnutí o snížení ratingu. Jak je vidět, výnosy klesly během několika desítek úvodních seancí! Čímž ale „celé ratingové dobrodružství“ skončilo.
Avšak kam jinam investovat, když ne do USA
Agentura Fitch ve svém zdůvodnění uvedla, že řízení fiskální politiky se za posledních 20 let výrazně zhoršilo. Takové varování zaznělo již v roce 2011 od agentury S&P. I agentura Moody’s v květnu naznačila, že by se k takovému kroku mohla rozhodnout.
- Za zmínku stojí, že z investiční politiky některých fondů vyplývá, že peníze investují pouze do nejbezpečnějšího dluhu s ratingem AAA.
Z tohoto pohledu by se mohlo zdát, že rozhodnutí agentury Fitch je klíčové, protože převažující rating pro USA není AAA, ale AA+. Je tu však jeden „problém“. Současný trh s dluhovými cennými papíry USA je téměř pětkrát větší než celkový trh všech ostatních vládních emitentů s ratingem AAA od všech agentur. A je téměř čtyřikrát větší s ohledem na země s převažujícím ratingem AAA.
- Kam by tedy peníze z amerického dluhu šly, kdyby je manažeři mechanicky přesunuli jinam?
I kdyby americký dluh neměl pro danou instituci zvláštní status [což se často stává], bylo by jednodušší změnit ustanovení než skutečně opustit americké dluhopisy. Mimochodem, tato skutečnost také znamená, že dluh vlád, které si udržely AAA, může být investory obzvláště ceněn, protože ho zbývá tak málo.
Dluh USA je téměř čtyřikrát vyšší než dluh zemí s nejvyšším úvěrovým ratingem [nejméně dvojnásobek AAA]. Pokud USA ztratí status nejbezpečnějšího dluhu, nebudou mít správci fondů kam převést své prostředky?
Jaký význam má rozhodnutí společnosti Fitch?
Impéria padají pomalu. Rozhodnutí agentury Fitch v současné době nejspíš nevyvolá velké pohyby na trhu. A i ty, které vidíme, jsou výsledkem překvapivého okamžiku, ve kterém se objevilo. Je však jakousi pečetí nepřijetí hospodářské politiky USA.
- Bude mít Washington okamžitě problém s financováním deficitu? Rozhodně ne!
- Ztratí dolar prostřednictvím agentury Fitch status rezervní měny? To se určitě nestane po mnoho let!
Rozhodnutí o snížení ratingu proto vnímejme jako varovný signál, že beze změn bude finanční hegemonie USA upadat. Může se tak stát i v případě zdravé hospodářské politiky tváří v tvář rostoucí konkurenci z Asie. Na druhou stranu agentura Fitch upozorňuje na rizika, která by mohla urychlit předávání vůdčí štafety. Takto je podle našeho názoru třeba na toto rozhodnutí nahlížet.
Štěpán Hájek, analytik XTB
—
Štěpán Hájek se finančním trhům věnuje od svých studií na České zemědělské univerzitě [ČZU] v Praze. Přes technickou analýzu se dostal až k fundamentálním analýzám jednotlivých akciových sektorů. Později se zaměřil na vývoj makroekonomických trendů. Ty vnímá jako hlavní hybnou sílu na burzách. Tím se prodloužil i jeho investiční horizont, byť část jeho portfolia stále tvoří aktivní trading. Dříve pracoval jako analytik finančních trhů ve společnostech Bossa a Purple Trading. V brokerské společnosti XTB připravuje pro klienty pravidelné zprávy o dění na finančních trzích.
Ano, impéria padají pomalu. Ale padají, a často dělají všechno pro to, aby padla (dosazování funkcionářů ne podle schopností, ale podle barvy kůže a podle toho, jestli se cítí být lokomotivou). Sledujeme poslední záškuby euroamerické dominance – ale „poslední“ může u impéria znamenat desetiletí.
No, aby realita nakonec nebyla následující. USA se pomalu vrací zhruba tam, kde byly před druhou světovou válkou. A kdo je na skluzavce do ekonomického propadliště dějin je ve skutečnosti Evropa ve prospěch Asie. Když si totiž odmyslíte tu část bohatství, kterou vytvořila, jak se říká, vlastní pracovní síla Asie, tak to jsou v prvé řadě americké investice, americké patenty a americký způsob ekonomického uvažování, které umožnily jejich obrovský hospodářský rozvoj. Samozřejmě s obrovským americkým trhem, kam výsledky své práce mohly vyvážet. Viděl jsem v TV pořad (zahraniční), kde se probíralo, že se ty investice začaly domlouvat a ze strany USA na ně tlačit už snad ještě za Maa, když byl v USA prezidentem Nixon. A to nemluvě o střední a jižní Americe, hlavní zájmové oblasti USA. Evropa se hodně soustředila, což je na druhé straně dobře, na střední Evropu, bývalé komunistické země. Ale místo to, aby se toho dobře využilo, tak se nám všem místo toho snaží naordinovat zelenou ekonomickou eutanázii. Chci tím říct, že výsledek postupem času může klidně být i tento: USA plus, mínus- takže žádný drastický ústup, Asie velký plus a Evropa jako EU? Škoda domyslet!
Článek doporučuji si přečíst. Ne, že by byl čtenářsky přímo záživný, protože je přísně ekonomický, ale krásně ukazuje, jak jsou věci navzájem provázané. Takové věci, které určují kolik si toho za výplatu koupíme. A to je nakonec to, co nás obvykle zajímá nejvíce. Přeloženo do lidštiny. Jak už psal Karel Marx, to je ten, podle kterého jsou komunisté nazýváni marxisté, ve svém díle kapitál napsal, že bohatství vzniká z lidské práce a práce strojů lidmi vymyšlených. Ne z peněz. Peníze ani dokonce peníze nedělají, ale s bohatstvím souvisí skutečně jen okrajově. Důkazem toho je to, co se v článku píše. USA jdou finančně od desíti k pěti, ale jak se v článku píše, kam byste ty peníze dali jinam? A proč ta otázka? Protože je zájem o peníze nepřijít. A kdy o ně nepřijdu? No když ekonomika, tedy tvorba hodnot, za které ty půjčené peníze po vrácení, nebo po poslání úroků, pak u dlužníka (USA) vyměním, šlape docela obstojně. Obstojně myšleno proto, protože oproti ostatním, tedy zbytku světa. A i když jedou stylem „finančně hrůza“ a ekonomicky jen obstojně, rozhodně ne ideálně, tak se tam logicky peníze stahují. A teprve až pak nastoupí ta úloha peněz. Pod příslibem, že dostanu zaplaceno, následně v očích uvidím ty hodnoty, které mi po jejich obdržení začnou říkat pane, začnu hýbat kostrou (manuálně pracující), případně namáhat mozkové závity (duševně pracující) a vytvořím v ekonomice hodnoty potřebné k životu, z nichž část ve formě úroků předám věřiteli, tedy tomu, kdo mně půjčil. Jinými slovy, zdravě fungující ekonomika (přinášející zisk), ne dotační nedochůdče, které živoří jen z toho, co seberou druhým, je základ a pak je finanční hospodaření až druhořadé. Když však začne ekonomika drhnout, to znamená, že nejenže nepřináší zisk, ale navíc ani nestačí dechem na světovou konkurenci, peníze se začnou naopak stahovat a jejich úloha lákadla ve smyslu, tak hýbni kostrou, namáhej si hlavu a budeš nás mít, tím zmizí a drhnoucí ekonomika se doslova kousne. Lidé a stroje přestanou vytvářet bohatství a bez vnější pomoci pak konečná. Viz Řecko. Takže naše zadlužení, dokonce i ten vládní půjčkový klondajk nemusí nic znamenat, pokud se využije na něco, co zisk přinese. Třeba, že se postaví nové silnice, na jejich začátcích se udělají závory a hned se řidiči skásnou o peníze, když na ně vjedou a spočítá se to tak, aby ještě zbylo. Když se však vloží například do železnice, která ještě o to více bude žádat dotace, protože je sama o sobě i tak prodělečná, pak negativní úloha peněz vzroste. Plány Green dealu, které se pro zatemnění jejich pravé podstaty honosně investicemi nazývají, už ani nezmiňuji, protože jsem rád, že mám tlak v normě. To vše, a mnohé další, se z článku o tragickém finančním hospodaření USA dá vyčíst. Velmi zajímavý článek!
Ano imperia padají pomalu!Vždyt i slavná starověká římská říše trvala takřka 400 let,než přijala křestanstvi a nasledně se rozpadla na zapado a vychodo římskou říši a pak zhruba o 100 let později ta západo římská říše zanikla!A to byl začátek temného středověku!
Žádný konec civilizace, tvrdá realita o zadluženi USA,které je nesplatitelné .Cína nechce konfrontaci,tak jsou na řadě po SSSR USA.Nebude to jednoduchý proces.
Pane Milan. Jak píšete, tady je příčina jakési nesmyslné války na území Ukrajiny pro ekonomický zisk stálého agresora USA od WWII. Zelený klaun je pouhou loutkou zbrojní lobby jako je z pvc Joe v USA ! Poněvadž při této válce na druhé straně, daleko od nich, poznali jak vydělat miliardy dolarů za dodávky nejen voj. techniky a přitom se zbavit svého voj. šrotu a obnovit si za cizí peníze svůj voj. park, střely … ! Na WWII nejvíce ekonomicky vydělalo USA a co vše v Evropě, Japonsku … co v té době nakradli je dnes nedohledatelné a nesmí se o tom najednou u nás zase psát, mluvit, proč asi ?! Stejně jako o tom, že zachránili tisíce nejvyšších nacistů před tresty.
Tak jak se rozpadly všechny dogmatické říše, tak se rozpadne EU i USA i když se nazývají říše demokratické. Demokracie neexistuje a nikdy existovat nemůže ve svém původním významu= vláda lidu, to je holt blbost ! Kdy zákeřně uřvaná mocichtivá menšina překřičí slušnou mlčící většinu … řekl už i Platón. Dnešní výmysl stejných populistických uzurpátorů moci jako byli Peršané, Římané, Adolf, Stalin … dnes USA-EU- NATO a u nás tupou vinou zfanatizovaných voličů 5hadi s Pávkem !