Ruská centrální banka dnes [15.8.] mimo své řádné zasedání zvýšila základní úrokovou sazbu o 3,50 bodu na 12 procent. Snaží se tak zastavit pád rublu, který v pondělí oslabil za psychologicky důležitou hranici 100 rublů za dolar.
Ruská centrální banka o zvýšení základní úrokové sazby informuje v tiskové zprávě. Učinila tak den poté, kdy ji zkritizoval [14.8.] ekonomický poradce ruského prezidenta Vladimira Putina Maxim Oreškin.
„Hlavním zdrojem aktuálního oslabení rublu a zrychlení inflace je měkká politika centrální banky,“ prohlásil Oreškin, který centrální banku nepřímo vyzval, aby na situaci reagovala.
Na druhou stranu inflace v Rusku je nyní 3,86 procenta, inflační cíl ruské centrální banky čtyři procenta, a úrokovou sazbu Ruská centrální banka v červenci zvedla na 8,5 procenta. Od loňského září ji držela na úrovni 7,50 procenta. Předtím základní úroková sazba šplhala až k 20 procentům při bezmála 18% inflaci. Banka úrokovou sazbu tehdy skokově zvedla z 9,5 procenta.
Ruská centrální banka spatřuje aktuální příčinu aktuálního prudkého oslabení rublu v poklesu obchodu. Přebytek na běžném účtu ruské platební bilance vykázal v době od ledna do konce července meziroční propad o 85 procent. Příjmy rozpočtu bez zahrnutí energetického sektoru za leden až červenec stouply o 19,8 procenta. Důležité příjmy z vývozu ropy a plynu však o 41,4 procenta klesly. Ministerstvo financí to přičítá nižším cenám ruské ropy Urals a nižšímu vývozu zemního plynu. Obě tyto položky ovlivnily sankce.
Před válkou na Ukrajině byl kurz 75 rublů za dolar
Začátkem loňského února, tedy těsně před ruskou invazí na Ukrajinu, stál dolar kolem 75 rublů. Po ruské invazi na Ukrajinu loni propadl až na hodnotu 130 rublů za dolar a pak zpevnil na úrovni 60 rublů za dolar. Od té doby zase ale oslabil. Aktuálně je ruská měna nejslabší za téměř 17 měsíců.
„Inflační tlaky sílí. […] Cíl našeho rozhodnutí je omezit rizika pro cenovou stabilitu,“ uvedla dnes Ruská centrální banka, která nejbližší řádné zasedání původně plánovala na 15. září.
Po nečekaném zvýšení základní sazby měna skokově zpevnila na 94,55 rublu za dolar. Později část zisku odevzdala a pohybovala se kolem 98,30 rublu za dolar.
Podle posledních zpráv válka na Ukrajině akceleruje ruský průmysl. A vládní fiskální politika, která například dává dotace na nízkoenergetické projekty nebo i na hypotéky, zrychluje ekonomiku. Což tlačí na růst mezd při nedostatku zaměstnanců. Ekonomové poukazují na sílící riziko mzdově-inflační spirály. To v situaci, kdy ze země ze strachu před odvodem do armády odešlo mnoho mladých lidí do zahraničí. Což pocítil i tamější trh práce. Na ruskou ekonomiku zároveň negativně dopadají i sankce Západu.
Ruské ekonomice, která těží z války na Ukrajině, hrozí přehřátí
Zároveň roste rozpočtový deficit země. Zadlužení státního rozpočtu dosáhlo od letošního ledna do konce července podle předběžného odhadu ruského ministerstva financí 2,82 bilionu rublů [cca 645,2 mld. Kč]. To představuje 1,8 procenta HDP. Ve stejném období loni Rusko vykázalo přebytek 557 miliardy rublů [cca 127 mld. Kč]. Od té doby vládní finance ale zasáhly značné výdaje v souvislosti s invazí na Ukrajinu a západními sankcemi na vývoz ropy a plynu. Zde jde zejména o zastropování ceny ruské ropy Urals na 60 USD. Cena ropy Brent se aktuálně pohybuje na cca 85 USD.
Ruská centrální banka intervenuje ve prospěch rublu
Ruská centrální banka již zkraje srpna oznámila, že hodlá až do konce roku nakupovat zahraniční měny. Cílem tohoto kroku je snížit výkyvy na finančních trzích, uvádí banka ve svém prohlášení. Zároveň banka ale bude pokračovat i v prodeji zahraničních měn.
Podle rozpočtového pravidla Rusko prodává zahraniční měnu ze svého fondu bohatství. To proto, aby vyrovnalo případný výpadek příjmů z vývozu ropy a plynu, nebo provádí nákupy v případě přebytku. Tyto operace realizuje jménem ministerstva financí centrální banka.
Vývoj kurzu amerického dolaru vůči ruskému rublu [k 15.8.]
[Zdroj: Yahoo Finance]
Centrální banka tak tento měsíc obnovila vlastní samostatné intervence a každý měsíc prodává cizí měny za zhruba 2,3 miliardy rublů [cca 523,7 mil. Kč]. V těchto nákupech chce nadále pokračovat, uvedly agentury AP a Reuters.
Podle analytiků Promsvyazbank tento přístup ukazuje na obavy centrální banky z vývoje směnných kurzů. Opatření však podle nich samo o sobě nebude stačit k tomu, aby se zabránilo dalšímu oslabování rublu. Nyní proto ruská centrální banka přispěchala i s razantním zvýšením úrokových sazeb.
–ČTK/DNA–
