Ekonomika Maďarska podle rychlého odhadu tamějšího statistického úřadu v letošním druhém čtvrtletí klesla oproti prvnímu kvartálu o 0,3 procenta. Evropský statistický úřad včera [16.8.] potvrdil i výrazný propad ekonomiky Polska.
Maďarská ekonomika nadále prochází technickou recesí, když hrubý domácí produkt [HDP] Maďarska zaznamenal již čtvrtý mezičtvrtletní pokles za sebou. To představuje nejdelší sérii takovýchto poklesů od roku 1995, kam sahají srovnatelné záznamy.
„Domníváme se, že negativní překvapení je důsledkem dvou faktorů. Nečekaně slabého příspěvku ze strany zemědělství a propadu v sektoru služeb. Druhý faktor je důsledkem pokračující krize v oblasti životních nákladů,“ uvedl analytik ING Peter Virovacz.
Analytici podle agentury Bloomberg předpokládali, že maďarský HDP vykáže za druhé čtvrtletí nárůst o 0,2 procenta. A i poslední vládní prognóza počítá v celém letošním roce s nárůstem maďarské ekonomiky o 1,5 procenta.
„Vládní cíl se zdá být nerealistický,“ uvedl Virovacz, který nevyloučil, že maďarská ekonomika v letošním roce nedosáhne žádného růstu.
Maďarská ministerstva hospodářství a financí po zveřejnění údajů o HDP za letošní druhé čtvrtletí i tak předpověděla hospodářské oživení ve třetím a čtvrtém čtvrtletí. Nezveřejnila však aktualizovaný ekonomický výhled pro celý rok, podotkla agentura Reuters.
Čekal se lepší výsledek
Maďarsko se podobně jako další země východního křídla Evropské unie potýká s negativními důsledky války na Ukrajině, především s růstem inflace. Ta v Maďarsku v lednu vyšplhala na 25,7 procenta. Což byla nejvyšší úroveň od roku 1996. Od té doby postupně klesá a v červnu se nacházela na 20,1 procenta.
Úrokové sazby v Maďarsku jsou na 13 procentech. Maďarský ministr financí Mihály Varga uvedl, že do letošního prosince by měla inflace sestoupit na sedm až osm procent.
„Do prosince určitě, ale když budeme mít štěstí, bude inflace pod deseti procenty už v listopadu. Do prosince bude inflace zhruba na sedmi až osmi procentech,“ uvedl.
Pokles inflace je podle něj klíčový pro omezení rozpočtového deficitu, který tlačí vzhůru energetické dotace, důchody a zvýšené náklady na správu dluhu. Žádná další opatření k omezení schodku podle něj prozatím ale nejsou zapotřebí.
Maďarská ekonomika v unijním srovnání
Hrubý domácí produkt [HDP] Evropské unie zůstal ve srovnání s předchozími třemi měsíci beze změny. V prvním čtvrtletí vzrostl o 0,2 procenta. Meziroční tempo růstu zpomalilo na 0,5 procenta z 1,1 procenta v prvním čtvrtletí. Ve zpřesněné zprávě to včera [16.8.] uvedl evropský statistický úřad Eurostat, který tak potvrdil rychlý odhad z konce minulého měsíce. Nejvyšší mezičtvrtletní pokles podle něj zaznamenalo Polsko, a to o 3,7 procenta.
Švédská ekonomika zpomalila o 1,5 procenta. Pokles zaznamenaly také Estonsko, Itálie, Kypr, Lotyšsko, Maďarsko, Nizozemsko a Rakousko. Přičemž Estonsko, Nizozemsko a Maďarsko splňují technickou definici recese.
Ze zemí, jejichž údaje má Eurostat k dispozici, ve srovnání s předchozím kvartálem nejvíce vzrostla ekonomika Irska [3,3 %], následovaná Litvou [2,8 %] a Slovinskem [1,4 %]. Česká ekonomika stoupla o 0,1 procenta po nulovém růstu v prvním čtvrtletí.
Vývoj HDP v zemích EU podle aktuálně dostupných dat
[Zdroj: Eurostat]
Ekonomika dvacítky zemí eurozóny podle zpřesněné zprávy Eurostatu stoupla ve srovnání s předchozím kvartálem o 0,3 procenta po stagnaci v prvním čtvrtletí. Meziročně stoupla o 0,6 procenta po růstu o 1,1 procenta za leden až březen. Údaje se týkají 20 zemí eurozóny. Chorvatsko se připojilo na přelomu roku.
–ČTK/RED–