Česku ujel vlak. Vyspělé země přestalo dohánět v roce 2009

Roky se v Česku mluví o nutnosti transformace ekonomiky v ekonomiku znalostní. Zůstává ale jen u slov, jak vyplývá z čerstvé analýzy konkurenceschopnosti Hospodářské komory ČR [ČR]. Situace se podle výsledků naopak zhoršuje.

Aktuální analýza konkurenceschopnosti české ekonomiky, kterou zpracovala HK ČR, konstatuje, že česká ekonomika generuje jednu z nejnižších hrubých přidaných hodnot [HPH] v celé Evropské unii. V unijním srovnání se v tomto ukazateli Česko dokonce řadí na 24. příčku z 27 členských států.

„Vedle strategických investic do energetické, dopravní, datové a další infrastruktury zásadní roli hrají investice do vědy, výzkumu a vzdělávání. Stát musí i motivovat firmy k inovačním aktivitám. Například vytvořením atraktivního a předvídatelného podnikatelského prostředí v naší zemi bez dlouhých povolovacích procesů, zbytečných regulací a byrokracie,“ vyjmenovává oblasti, které je třeba změnit, prezident HK ČR Zdeněk Zajíček.

Avšak například v ukazateli firemních investic do výzkumu výrazně předstihují Českou republiku sousední Německo a Rakousko. Totiž, i když v roce 2021 dosáhly výdaje českých firem na výzkum a vývoj v poměru k hrubému domácímu produktu [HDP] nejvyšší úrovně za celé sledované období [1,25 % HDP], přesto se hodnota stále nachází pod průměrem Evropské unie. Ten činí bezmála 1,5 procenta HDP.

Podle Zajíčka Česku, které v minulých letech vyčerpalo všechny dosavadní faktory růstu, jako byly například nízké náklady na práci, hrozí „past středních příjmů“. V ní se ocitají země dohánějící úroveň ekonomicky vyspělých států. Důsledkem bude dlouhodobá hospodářská stagnace, zpomalení růstu mezd a životní úrovně obyvatelstva země.

Konvergence se v Česku zastavila v roce 2009

Analýza HK ČR přináší další zajímavá zjištění. Zatímco do roku 2009 došlo k přiblížení výkonnosti české ekonomiky k průměru zemí EU o 14 procentních bodů, za celé období po tomto roce už ale pouze o čtyři procentní body. Pro srovnání Polsko se od roku 2009 přiblížilo průměru Evropské unie o 20 procentních bodů.

„Pokud by byl současný trend vývoje zachován, nelze vyloučit, že v průběhu několika dalších let Polsko Českou republiku ekonomicky předstihne,“ stojí v analýze.

Její autoři dávají Polsko za příklad i v jiných oblastech. Podle nich ještě v roce 2010 polské firmy investovaly nejméně ze zemí Visegrádské čtyřky [0,19 % HDP]. V následujících letech u nich ale došlo k výraznému nárůstu investic do výzkumu a vývoje. V roce 2021 se pak dostaly až na 0,91 procenta HDP v oblasti investic. Podle HK ČR je to jeden z důvodů růstu polské produktivity práce a HDP.

Maďarská i polská ekonomika překvapila propadem

Naopak v Česku podle analýzy všechna data naznačují, že se převážná část konvergenčního procesu ekonomiky k průměru Evropské unie odehrála před rokem 2008, respektive 2009, kdy se v České republice plně projevila globální finanční krize.

„Přibližování české ekonomické úrovně k průměru Evropské unie po tomto roce výrazně ztratilo na dynamice,“ konstatuje analýza.

Srovnání s USA už vychází naprosto žalostně

Stagnující českou ekonomiku, zpomalující dynamiku jejího rozvoje a ztrátu konkurenceschopnosti HK ČR ilustruje i na srovnání s ekonomikou USA. V roce 2021 podle OECD americká produktivita práce odpovídala v paritě kupní síly 75 dolarům. V České republice produktivita práce měřená jako HDP na odpracovanou hodinu dosahovala 43 dolarů, to je o více než 40 procent méně.

„Bohužel je to pravda, kterou vidíme již několik let. Problémem České republiky je to, že jsme se stali montovnou a skladem Evropy. Většina mozkově náročných věcí probíhá v zahraničí v centrálách matek podniků, které u nás ve velkém podnikají,“ komentuje výsledky analýzy hlavní ekonom CFG Vladimír Pikora.  

Výdaje firem na výzkum a vývoj v poměru k HDP v letech 2010 až 2021 v %

[Zdroj: Eurostat]

A také Pikora Česko srovnává s Polskem: „Zajímavé je, že sousední Polsko dohání západní Evropu rychleji než my. Podle mě to je tím, že České republice už mnoho let chybí vize a plán. Nepamatuji si snad dvacet let, že by nějaký politik přišel s tím, že díky jeho politice vzroste přidaná hodnota, a tím pádem i mzdy. Slyším pouze, jak populisticky rozdávají dávky na všechno možné a udělují dotace.“

Situace kolem ekonomického vývoje ČR si nevšímá jen HK ČR, ale také Svaz průmyslu a dopravy ČR a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. Společně ve své analýze, kterou v červenci na svém prvním zasedání projednal Vládní výbor pro strategické investice, uvedli, že hrubá přidaná hodnota na pracovníka je v Česku nízká. Podle nich je například v průmyslu na 40 procentech úrovně Německa.

–DNA–