Největší ruská banka Sberbank odvede na mimořádné dani do ruského státního rozpočtu tři miliardy rublů [cca 700 mil. Kč]. Jde o další velkou ruskou firmu zatíženou mimořádnou daní.
Zprávu přinesla agentura Reuters s odvoláním na informace banky. Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon o dani z mimořádných zisků firem letos v červenci. Záměrem Moskvy je získat díky dani 300 miliard rublů. Mimořádné zdanění má zmírnit tlak na státní rozpočet v čase, kdy Rusko vede válku na Ukrajině.
Již loni Putin nařídil vyšší výběr daní a dividend z ruských státních podniků. Krok se dotkl například plynárenského gigantu Gazprom. Ten tak loni v listopadu vůbec poprvé vyplatil i takzvaně prozatímní dividendu. Celkově firma na dividendách vládě na konci roku vyplatila 600 miliard rublů [cca 144 miliard Kč / tehdy v přepočtu cca 219 mld. Kč].
Sberbank je jedním z největších daňových poplatníků v Rusku. V loňském roce banka zaplatila 310 miliard rublů [cca 74,4 mld. Kč] na dani ze zisku a z výsledků hospodaření za rok 2022 vyplatila na dividendách rekordních 565 miliard rublů [cca 136 mld. Kč].
Mimořádně se daní i v Česku, byť to neválčí
Daň z mimořádných zisků, takzvanou windfall tax, schválila i česká vláda. Je to 60procentní daňová přirážka, která se vztahuje k nadměrnému zisku. Výnos daně má vládě posloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které státu vzniknou v důsledku zastropování maximálních cen energií. V Česku se daň dotkne šesti největších tuzemských bank či společnosti ČEZ.
Rozdíl tu ale přeci jen je. Agentura Reuters tento měsíc uvedla, že Rusko zdvojnásobilo svůj cíl výdajů na obranu na letošní rok na více než 100 miliard dolarů [cca 2,24 bil. Kč]. To je třetina všech ruských veřejných výdajů. Ruská banka Sberbank je navíc odstřihnutá od mezinárodního finančního systému SWIFT. Což jí přináší ztráty a komplikuje mezinárodní obchody. Na druhou stranu zahraniční obchod Ruska se významně propadá. Jeho propad je i jedním z důvodů, proč klesl kurz rublu. To v situaci, kdy Rusku hrozí další eskalace inflace a nejen hypoteční trh hrozí přehřátím.
Mimořádná daňová sazba v Rusku aktuálně činí deset procent rozdílu mezi průměrným ziskem firem za roky 2021 až 2022 a jejich ziskem za roky 2018 až 2019. Podniky mohou získat 50procentní slevu, pokud daň vyrovnají do 30. listopadu.
Když Sberbank v Česku zkrachovala, zasahovala vláda
Sberbank v Česku a Evropě zkrachovala poté, kdy Rusko loni vojensky napadlo Ukrajinu. Na výplatu náhrad vkladů mělo v Česku nárok přes 106 tisíc klientů banky v součtu za cca 24 miliard korun. Problémy krach banky způsobil drobným i velkým klientům. Zejména pak vybraným městům, obcím a krajům. Až 180 obcí a pět krajů se tehdy nemohly dostat ke svým finančním prostředkům uloženým u ruské Sberbank.
„Jedná se celkem asi o pět miliard korun,“ uvedl v té době šéf Svazu měst a obcí ČR František Lukl.
V ruské bance drželo 30 klientů dokonce vklady přesahující 100 000 000 korun. Pro vklady nad 2,5 milionu korun se přitom vztahovala zvláštní pravidla výplaty. Ve věci postižených obcí, měst a krajů intervenoval dokonce stát. Vyplatil jim příspěvek na výkon státní správy již v květnu, a to za celý loňský rok.
–ČTK/RED–
Pět mld kč projel i Spodniak z Premiot vůči investorům, kdo se tímto podvodem bude zabývat ? Nikdo, soudci s advokáty v tomto … jedou s ním. Na druhou stranu, UA začalo tuto válku proti Rusku, to daleko dříve, než se najednou musí povinně politicky psát.