„Pod zataženou oblohou se snažíme řídit podle hvězd,“ řekl ve svém včerejším [25.6.] projevu šéf americké centrální banky FED Jerome H. Powell na tradičním sympoziu centrálních bankéřů o hospodářské politice v Jackson Hole.
„Dobré ráno, loni na symposiu v Jackson Hole jsem přednesl jasnou a krátkou zprávu. Letos moje řeč bude o něco delší, ale poselství je stejné: Je prací FEDu srazit inflaci k našemu dvouprocentnímu cíli. A to my také uděláme,“ uvedl projev Jerome H. Powell.
Upozornil, že FED letos výrazně zpřísnil měnovou politiku. Avšak i přesto, že inflace klesla ze svého vrcholu, zůstává stále příliš vysoká. FED je proto nadále připraven zvyšovat úrokové sazby.
„Pokračující epizoda vysoké inflace původně vznikla z kolize mezi velmi silnou poptávkou a pandemií covidu omezenou nabídkou,“ popsal důvody inflace.
V obou případech už se situace ale vyvíjí dobře. Nabídka se stabilizovala, poptávka klesla. Powell argumentoval tím, že zatímco loni v červnu činila spotřebitelská inflace PCE [headline rate, pozn. red.], měřena výdaji na osobní spotřebu, sedm procent, letos v červenci klesla lehce nad tři procenta [3,2 %, pozn. red.].
„Celková inflace je to, co domácnosti a podniky zažívají nejpříměji, takže tento pokles je velmi dobrou zprávou. Přesto inflace dál pokračuje,“ dodal Powell.
Podle něj to má své důvody. Situaci akcelerovaly a změnily dopady války Ruska na Ukrajině. Výsledkem jsou podle něj volatilní ceny potravin a energií.
Jádrová inflace v USA
Stejně jako Powell přiblížil na 12měsíční bázi vývoj spotřebitelské inflace, uvedl i vývoj jádrové inflace. To je inflace, podle které se zejména rozhodují centrální bankéři, a tato inflace nezahrnuje ceny potravin, energií, obecně volatilních položek.
„Jádrová inflace dosáhla vrcholu na 5,4 procenta v únoru 2022 a postupně klesala na 4,3 procenta v červenci,“ uvedl šéf FEDu.
Tento vývoj přivítal, ale i dodal, že nedává dost důvěry tomu, že inflace skutečně odeznívá. Zároveň rozebral vybrané položky, z nichž se jádrová inflace skládá. Podle něj ceny dlouhodobé spotřeby klesají. Příkladem uvedl motorová vozidla.
„Dříve během pandemie poptávka po vozidlech prudce vzrostla, podpořena nízkými úrokovými sazbami, vládní podporou, omezenými výdaji na osobní služby a odklonem od používání veřejné dopravy a od života ve městech,“ uvedl.
„Ale kvůli nedostatku čipů nabídka vozidel ve skutečnosti klesla. Ceny vozidel vzrostly a objevila se velká zásoba zadržované poptávky. Jak pandemie a její dopady odezněly, výroba a zásoby rostly a nabídka se zlepšila. Vyšší úrokové sazby přitom zatížily poptávku. Úrokové sazby u autoúvěrů se od začátku loňska téměř zdvojnásobily. Zákazníci hlásí, že skrz vyšší sazby pociťují vliv na cenovou dostupnost,“ dodal.
Inflace cen motorových vozidel tak kvůli kombinovaným účinkům nabídky a poptávky podle něj klesla. Podobná dynamika se projevuje u celkové inflace všeho „jádrového zboží“.
Vývoj na trhu s bydlením a ve službách
Jerome H. Powell se blíže vyjádřil i k situaci na trhu s hypotékami v USA, kde se projevily dopady zvýšených úrokových sazeb FEDu bezprostředně. Sazby hypoték se v průběhu roku 2022 zdvojnásobily. Což způsobilo pokles zájmu o vlastní bydlení i prodeje a prudký pokles růstu cen nemovitostí.
„Růst tržního nájemného bydlení brzy dosáhl vrcholu a poté postupně klesal, jak je typické. […] Vzhledem k tomu, že se pronájmy mění pomalu, trvá nějakou dobu, než se pokles růstu tržního nájemného projeví do celkové míry inflace,“ upozornil Powell.
Zpomalení tržního nájemného se v tomto směru začalo projevovat teprve nedávno, dodal.
A tak ovlivní vývoj inflace hlavně v příštím roce. Očekává se, že růst tržního nájemného se ustálí poblíž úrovní před pandemií a služby spojované s bydlením klesnou.
Šéf FEDu se věnoval i vývoji cen ve službách. Sem patří náklady na zdravotní péči, stravování, dopravu a ubytování. Podle něj se inflace za posledních dvanáct měsíců v sektoru služeb posunula „do strany.“
„Inflace měřená za poslední tři a šest měsíců v sektoru služeb se snížila, což je povzbudivé,“ uvedl Powell.
Částečným důvodem dosavadního mírného poklesu a obecně inflace služeb je jejich slabší provázanost s globálními dodavatelskými řetězci. Služby jsou navíc náročné na pracovní sílu v situaci, kdy trh práce zůstává napjatý.
Co bude dál, neví ani Jerome Powell
Podle Powella další vývoj nejvíce opět ovlivní pravděpodobně restriktivní měnová politika. Ta zbrzdí ekonomický růst – „ekonomický růst pod trendem“, a tak i ochladí trh práce. Už nyní dochází, jak uvedl, ke zpomalení průmyslové výroby a výdajů na rezidenční investice. Což je dlouhodobý trend za posledních pět čtvrtletí. Ekonomika se podle jeho slov ale nemusí ochlazovat podle očekávání.
„Růst hrubého domácího produktu [HDP] v letošním roce zatím překonal očekávání a překonal svůj dlouhodobější trend. Nedávné údaje o spotřebitelských výdajích se ukázaly obzvláště robustní.“
„Sektor bydlení navíc po prudkém zpomalení za posledních 18 měsíců vykazuje známky oživení,“ uvedl Powell.
Na druhé straně upřesnil, že nabídka pracovních sil se zlepšila díky silnější účasti mezi pracovníky ve věku 25 až 54 let a nárůstu imigrace zpět na úroveň před pandemií.
Počet volných pracovních míst zůstává vysoký, ale mírně klesá. Růst mezd se výrazně zpomalil. Což ale neplatí pro vývoj reálných mezd, které s klesající inflací akcelerovaly.
„Důkazy, že napjatost na trhu práce se již neuvolňuje, by také mohly vyžadovat reakci měnové politiky,“ řekl Powell.
Takzvanou „neutrální úrokovou sazbu“ FED nyní podle něj těžko identifikuje s jistotou. Na druhé straně FED zvyšuje úrokové sazby s železnou pravidelností a taktéž rozprodává cenné papíry v jeho vlastnictví. To vše dělá tak, aby srazil inflaci a nepoškodil ekonomiku.
„Jak už to tak bývá, pod zataženou oblohou se snažíme řídit podle hvězd. […] Budeme v naší práci [2% inflace] pokračovat, dokud nebude naše práce hotová.“ uzavřel Powell.
–DNA–
