Tuzemská produkce brambor pokryje maximálně 70 procent domácí poptávky. A i když jsou klimatické podmínky pro pěstování brambor v ČR příznivé, podle odborníků to už lepší nebude.
Loni tuzemští zemědělci pěstovali brambory na celkové ploše 22 889 hektarů. Z toho pak konzumní brambory na ploše 14 tisíc hektarů. Činily se i drobní zemědělci. Ty brambory pěstovaly na šesti tisících hektarech.
„Česká republika není v pěstování brambor soběstačná. Chybí jí minimálně 30 procent z celkové produkce k zajištění tuzemské poptávky. Další problém je pak sucho, které ponížilo výnosy o dalších 30 %,“ říká Josef Králíček, předseda Českého bramborářského svazu.
Propad produkce tak v případě České republiky činí 60 procent. A to za situace, kdy staré brambory už nejsou. V minulých letech se přitom běžně prodávaly ještě v červnu. Podobná situace byla i v ostatních bramborářsky významných zemích EU, jako je Německo, Nizozemsko nebo Belgie.
Situace v Česku a pěstování brambor
Podle Josefa Králíčka i přes vysokou poptávku a rostoucí ceny brambor nic nenasvědčuje tomu, že by se v Česku zvyšovala produkce brambor.
„Stagnace ploch pro pěstování konzumních brambor bude zřejmě pokračovat i v následujících letech,“ říká Josef Králíček.
Jako důvody uvádí, že byť jsou brambory zařazeny na seznam citlivých komodit, výše národních i evropských dotací není tak vysoká, jako je u jiných plodin. A co hůře dotace mají ještě klesnout.
„Právě probíhají jednání pro budoucí zemědělskou politiku. Doposud měli čeští zemědělci 15 % z té obálky pro citlivé komodity, kam patří brambory, chmel, ovoce a zelenina. Návrhy pro další období počítají se sumou 12 %. Momentálně je tedy návrh ze strany EU ještě nižší než doposud,“ vysvětluje Josef Králiček.
Budou se stavět sklady, chce EU
Ponížení dotací na produkci brambor má podle EU své opodstatnění. Evropská unie sice sníží dotace na pěstování brambor, ale zase navýší a zavede dotace na budování velkokapacitních skladů brambor.
Na otázku, zda to dává smysl, Josef Králíček odpovídá, že jedním z důvodů, proč se musí v jarních měsících brambory do České republiky dovážet, je to, že čeští zemědělci často nemají odpovídající uskladnění pro uchovávání brambor. Dle jeho slov to tedy smysl má a unie na to dá peníze.
„Nyní je nutné založit společné organizace producentů a potom stát potažmo EU vyčlení finanční prostředky na investice do dalšího rozvoje,“ upřesňuje Josef Králíček.
Jak je to s cenou brambor
Z pravidelných zpráv Českého statistického úřadu vyplývá, že sezónní nárůsty cen brambor patří v kategorii potravin k těm absolutně nejvyšším. Ceny brambor tak ukáží každý rok svá nová maxima. Což ale platí zejména pro spotřebitele, nikoli pro producenty brambor.
„Pěstování brambor není pro zemědělce zárukou výdělku. Jsou tam velké výkyvy ve výkupních cenách, někdy jsou i na 1,5 Kč/kg. Rentabilita není pro pěstitele jistá jako například u jiných plodin,“ vysvětluje tajemník Agrární komory ČR Jan Doležal.
Dodává, že nízké výkupní ceny jsou hlavní příčinou, proč pěstitelé v minulých letech začali redukovat výsadbu brambor. Proč od jejich pěstování ustupují a soustředí se na podporovanější plodiny.
To potvrzuje i Josef Králíček, podle kterého se výrobní cena brambor neurčuje v ČR, ale je dána zpravidla v Německu po započtení nákladů na produkci minus příjmy z dotací. Průměrná výrobní cena pak vychází za jeden kilogram brambor na zhruba čtyři koruny.
„Česká cena je pak stanovena tak, že se k ceně dané Němci připočítají náklady na dopravu,“ vysvětluje Josef Králíček s tím, že výkyvy cen jsou v případě konzumních brambor značné.
Pěstování brambor a výhled pro letošek
Aktuálně se rané brambory prodávají v obchodech za zhruba 20 korun. Letos na jaře se ale brambory prodávaly běžně za 35 korun a více. Zdražily takřka z týdne na týden o 100 %. V Česku se tak prodávaly za cenu běžnou v Německu a dalších evropských zemích. Podle místopředsedy Českého bramborářského svazu Vlastimila Rasocha byl jedním z důvodů i nedostatek brambor v hlavních pěstitelských oblastech v Evropě, kam ČR nepatří, i když má proto dle jeho názoru ideální podmínky.
Přesto přidává i dobrou zprávu. Alespoň z hlediska spotřebitelů. Brambory může zlevnit letošní sklizeň raných brambor, která podle odborníků vypadá velmi slibně.
„Březen a duben byly teplé měsíce, konec dubna byl pro sadbu mimořádně vydařený,“ vysvětluje Rasocha.
Na druhou stranu ale dodává, že květen byl nečekaně studený a mrazíky opozdily první sklizeň raných brambor o několik týdnů. Podle něj tak v současné době není možné přesně odhadnout, jaké výnosy brambor budou v letošním roce.
Brambory spolu s kukuřicí, pšenicí a rýží patří mezi čtyři nejdůležitější plodiny světa. Od devadesátých let se jejich produkce téměř zdvojnásobila. V Evropských zemích se proto stává trendem pěstování brambor co nejblíže spotřebiteli. Což ovšem ne tak docela platí pro českého spotřebitele.
–RED–
